Přeskočit na hlavní obsah

Between two worlds- 7. Kapitola- Pravda je v krvi






Dimitri se objevil před academii a namířil si to přímo do kanceláře Kirové. Jakmile došel před dveře kanceláře, uklidnil se, nasadil strážcovskou masku a zaklepal. Okamžitě se ozvalo vyzvání ke vstupu.


Jakmile vkročil do kanceláře, jeho pohled padl na Rozu a poté na jeho mladšího bratra Ivana. Byl překvapen, protože o něm během jejich krátkém telefonickém rozhovoru, nebyla ani zmínka.
,,Sakra." Řekne Ivan rusky, věděl, co ho čeká
,,Á… Strážce Belikov. Jsem ráda, že jste tady tak rychle doufám, že jsem vás v ničem nevyrušila." Řekne a falešně se na něj usměje.
Jo Kirovou neměl rád, a ona zase jeho. Byla to vlezdopdelkovská fúrie královny.
,,Dobrý den paní ředitelko." Řekne Dimitri, založil si ruce za záda a přešel až k židlím, kde seděl Ivan a Roza. ,,Objasníte mi situaci a vysvětlíte proč je můj bratr a moje žačka tady a ne ve svých postelích?" řekl a na oko byl naštvaný. Potřeboval je z ředitelny dostat.
,,Vychovatelka je přichytla, jak Rosemarie byla u vašeho bratra. A pravidla jasně stanovují, že studenti musí být po večerce ve svých pokojích a je přísný zákaz stýkaní se s kluky." Řekne Kirová a spojí si ruce na stole. Dimitri trochu zavrčí nad představou Rose v posteli jeho bratra, ale nějak je odtud musí dostat.
,,Paní ředitelko, pokud jste se chtěla vyhnout těmto incidentům, mělo být zavedeno rozdělené školství, ale bohužel akademie je pro holky a chlapce… Mému bratrovi bylo už 18 let a myslím, že je polně vědom toho co dělal. Pokud ne, promluvím si sním, a co se týče ohledně slečny Hathaweyové, tak se najde jistě rozumné vysvětlení, co dělalas v bratrově pokoji." Řekne Dimitri a snažil se je z toho vykroutit, protože věděl, že Rose s Ivanem jenom mluvila a ne spala, což nemá.
1.Ji viděl do hlavy, obou dvou a za 2.měla by na sobě jeho vázací pach.
Jo i u Ivana se začal projevovat upíří gen, proměna ho nemine, jenom o tom ještě nevěděl, dokonce ani matka nemá ponětí o jeho upíří části.
,,A myslím, že i vy jste byla ve vašich mladých letech taková." Řekne a zdůraznil to mladých. Mohl by se potrhat smíchy, když viděl, jaký udělala Kirová obličej. Jop, teď ho bude nenávidět ještě mnohem více. ,,Nebo jste držela celibát, až do vaší maturity." Řekne a Kirová zrudla vzteky ještě více. ,,Pokud by vám to nevadilo, jejich tresty vymyslím já, jakož Ivanův bratr a Rousin učitel." Řekne a tím je vysvobodil.
,,Dobrou, ale jenom protentokrát . jestli je ještě jednou nachytáme tak dostanou školní trest." Řekne. Rose a Ivan vstanou a vyjdou společně s Dimitrim ven. Jakmile se zavřou za nimi dveře, tak se na ně Dimitri rozlobeně podíval.


,,Díky brácho." Řekne Ivan vděčně.
,,Mlč, s tebou si to vyřídím doma, v klidu. Teď běž do pokoje." Odsekne Dimitri bratra. Ten si úlevně oddychne a odejde z chodby ven.
Rose tam pořád stála s ním. Dimitri si promnul oši pod brýlemi a poté si položil ruce na čelo.
,,Proboha, na co jste mysleli." Zeptá se Dimitri tichým hlasem a snažil se být klidný.
,,Ivan za to nemůže. To já ho donutila, aby mi otevřel dveře, zrovna se učil… Celý týden si nebyl na akademii a tvoje máma vzala tvoje tréninky se mnou a tvůj tým vzal tvoje hodiny…" řekne na svoji obranu, Dimitri pozvedl obočí a Rose pokračovala ve vysvětlování ,,Když jsem se zeptala tvé matky, kde jsi, uhla od tématu a neodpověděla mi. Už aspoň vím, od koho to máš soudruhu. Tak jsem si myslela, že mi odpoví aspoň tvůj bratr. Byla jsem naivní no a poté nás chytli." Do vysvětlí Roza a dá si ruce v bok. Dimitri si prohrábl už delší vlasy a dlouze vydechl.


,,Příště se nenech chytit… Buďte rádi, že jsem přijel tak brzo. Tohle mohlo dopadnout úplně jinak"
,,Dimitri, my jsme vážně spolu nic neměli." Řekne Rose a při tom se dívala Dimitrimu přímo do očí.
,,Ale však já vám věřím." Řekne Dimitri a tím Rose úplně překvapil. ,,Roza, nejsem blbej. Ivan by tohle neudělal, ne do maturity. Moc dobře zná pravidla rodiny.
A ohledně tebe, vím, že bys nechtěla ohrozit pouto mezi tebou a princeznou. Nejsem hloupý."
,,O tom jsme už přeci mluvili." Dimitri frustrovaně vydechl, nezměnila názor, pořád hodlá vstoupit do lovecké skupiny.
,,Pořád si to můžeš rozmyslet, máš ještě jeden rok. Do té doby se může hodně změnit… Teď už ale běž, než se tu objeví Kirová." Rose se na něj vděčně usmála, přistoupila k němu a postavila se na špičky. Vztáhla k němu ruku, chytla ho za krk a přitáhla si ho k sobě. Jakmile byl Dimitri na úrovni její hlavy něžně ho políbila na tvář. ,,Děkuji soudruhu, že jsi nás z toho vytáhl." Poté ještě s větším úsměvem, který vykouzlila, odstoupila od Dimitriho a s rukama v kapsách vyšla ven z budovy. Tentokrát si to zamířila rovnou do svého pokoje.


Jakmile se Dimitri ujistil, že zapadla do své postele a usnula, tak se odhmotnil do sídla Bratrstva a zamířil si to přímo do Wrathovi kanceláře.
Zaklepal, a jakmile byl vyzván, vešel do místnosti. Wrath seděl za stolem a jako obvykle byl zavalen tuny papíry.
,,Pane, chtěl jste mě vidět?"
,,A. Dimitri jsem rád, že už jsi zpátky, pré jsi musel na Akademii. Mohu se zeptat proč?"
,,Můj bratr a žačka byli přichyceni spolu v jeho pokoji." Wrath se tomu zasmál, podepsal jeden papír a poté se začal plně věnovat Dimitrimu.
,,K ničemu nedošlo. Nejsou blbý, nejdříve maturita poté svoje věci."
,,Aha, tvrdá pravidla." Řekne Wrath a ukáže, že se má posadit. Za tu dobu si vysloužil svoje místečko v jednom z křesel, do kterého se usadil.
,,No jo. Oni mají přednosti, my jsme nahraditelní." Odrecitoval matru.
,,Pořád trváš na dhampírském titulu?" Wrath vypadal vážně, ale jedno nevěděl. Dimitri už před nějakou dobou přijal že je upír a jak říkal jeho otec, dokonce i čistokrevný. ,, No, přejdeme k věci. Kluci říkali že na výcviku silně nudíš a pár výprav ven na bezduché tě moc neuspokojil." Dimitri pokrčil ramena a podíval se na své ruce.
,,Proto jsem se rozhodl, společně s bratry, že tě přijmeme mezi sebe. Staneš oficiálně naším bratrem." Řekne a Dimitriovi spadne brada. ,,Překvapen?"
,,Upřímně? Ano jsem, tak brzy jsem to nečekal." A to myslel opravdu vážně, přeci jenom byl s nimi jenom osm měsíců, jak je možné, aby ho přijali tak brzy. Vůbec to nechápal.
,,Co by jsi dělal ve výcviku, když už od 16. Zabíjíš Strigoje. Do výcviku jsem tě dal jenom proto, abychom si otestovali tvoje schopnosti, a ty jsou vynikající." Řekne a znovu něco podepíše. Chvíli bylo ticho, Wrath četl nějaký dokument přes velkou lupu, kterou měl na stole, ale i tak to vypadalo, že mu je k ničemu. Poté se opět odvrátí od papírů, sundá si brýle a upře na něj pohled bez brýlí. ,,Pré tě učila tvoje matka a otec." Řekne a zmínkou o jeho otci ho bodne u srdce.


Vzpomněl si na dny strávené s ním v tělocvičně, zatímco všechny děti v jeho věku pobíhali venku a hráli fotbal. Dimitri byl s otcem v tělocvičně a společně bojovali, vůbec toho nelitoval. Díky němu se mu podařilo se vypracovat na tak velkou úroveň.
,,Ano. Matka je nejlepší ženský strážce a po smrti otce jsem jeho titul nejlepší strážce převzal já." Řekne a Dimitri stiskne ruce v pěst.
,,Chápu, takže oficiální přijetí bude zítra večer. Vishous ti už udělal dýky a řeknu ti, pěkně si na nich vyhrál."



Dimitri se už do Akademie nevrátil, bylo pozdě a službu neměl. Už za tu dobu strávenou u Bratrstva, tu měl vlastní pokoj a v něm vlastní věci, sice jenom pár, ale bylo to vše, co potřeboval. Celý jeho šatník se skládal výhradně z černých sportovních úborů, ale Fritz mu sehnal i oblek.
Dimitri si sednul na postel, sundal svůj kovbojský kabát a vytáhl z pouzdra u nohy svůj kůl. Kolik strigojů už tímto kůlem vzal život. Nespočet, teď ho ale vymění za čtyři dýky.
Ne, nikdy se svého kamaráda nevzdá.


Dimitri, aniž by se převlékl, šel do jídelny rovnou v uniformě. Takhle ho ještě neviděli. V jídelně už byli všichni, usazeni jednotlivě na svých místech. Takže jakmile se tam objevil, nejedna hlava se na něj otočila.
,,Co to máš na sobě." Zeptal se Rhage se smíchem.
,,Tohle je uniforma strážců." Řekne Dimitri a udělá otočku, aby se ukázal celý. Přejel pohledem královskou rodinu a trochu se uklonil. Královna mu věnovala nepatrný pohled, za to Kala mu věnovala až příliš divný pohled.
,,Tohle je jako vážně váš stejnokroj?" ozval se Zsadist a stejně jako jeho bratr i on se smál a přidávali se k nim další bratři.
,,Jo, bohužel." Řekne a usedne na své místo, ale jakmile usednul, zazvonil mu telefon.
,,Jé, tebe shánějí mnohem více než Wratha." Řekne Tohrment, a nabral si kupu masa.


Dimitri vytáhl mobil z kapsy, podíval se na volajícího a poté prohlásil: ,, Strážce Vikarovsky. Jasně, na tebe mám tak náladu." Řekne si rusky, vypne mobil a vytáhne baterku.
Všichni bratři málem pukli smíchem, dokonce i jejich shellan se k nim přidali, jediný kdo se byl vážný byla královská rodina, tedy až na Wratha. Ten se také skvěle bavil.



Další den byla neděla, naštěstí. Všichni Dhampíří a morojové byli v kostele, zatímco on ještě před přijetím do Bratrstva stihl trénink s Rose, která se chovala neobvykle jinak. A tím jinak to bylo, že byla tichá, zahloubaná ve svých myšlenkách. Dimitri měl podezření, že se jeho magie, z jejího těla, začala vyprchávat a ona si vzpomínala na vše. Dokonce i na věci, které ji někdo ukryl před tím, než ji vůbec poznal. A měl pravdu, jenom několik hodin na to, se ocitl v místnosti s profesory akademie, Kirouvou a dalšími významnými osobami.
Řekla jim o paní Karpové, že ji ovlivnila, a Dimitri jenom čekal na větu, kterou ho prozradí. Nestalo se ale tak.
Jakmile Dimitri dole v kamerové místnosti a vězení zároveň, ukázal Rose šestý den paní Karpové, uvědomil si, že mu na Rose záleží o hodně více než si doposud myslel.


,,Roza, Rozo… uklidni se. Budu tě chránit." Řekl Dimitri když, se to vypadalo že se ho v záchvatu paniky chytla.
,,Rozo? To není kvůli Karpové, ale Kvůli Lisse." Řekne a Dimitri poprvé uviděl jejich pouto. ,,Je neštvaná." Poté bylo ticho. Rose byla plně ponořená do hlavy princezny. ,,Kirová si to nechá vnutit dokonce i když jsem ji to řekla. Jak typické." Řekne Dimitri přejde k zábradlí a opře se o něj. ,,Od té autonehody je můj život jako autopilot. Myslím, že se mi paní Karpová snažila pomoc, abych to pochopila, jenže koho teď mám."
,,Je tu další osoba, která ti může pomoc." Řekne, možná dokonce více. Několik knih o Etheru našel v knihovně Bratrstva, ale nevěnoval jim nijak velkou pozornost. Možná by, ale začít měl uvažovat je vytáhnout a přečíst si je. ,,Je na našich praporech, plakátek, uniformách a má ve škole sochu."
,,Sv. Vladimír? Dobře jdu na to, ty si mezitím najdi odpověď na tvoje zuby, a jak jsi mě mohl ovlivnit. Jinak přeji ti pěkný večer soudruhu."
A bylo to tu, vysvětlení se už tentokrát nevyhne.


Jakmile opět nastoupil do výtahu, odhmotnil se do sídla Bratrstva. Všichni už byli v pozoru a připravení, až na Dimitriho, který je prostě schopen přijít pozdně i na vlastní přijetí mezi bratry.


Šlo se do svatyně, kam mohl vstoupit pouze člen Bratrstva. Jakmile Dimitri dovykládal přísahu ve staré řeči: ,,Přísahám, že budu chránit lid Stvořitelky za každou cenu a tebe králi, budu chránit až do posledního výdechu."
Dimitri vstoupil do svatině, sundal si brýle a pohlédl přímo do očí svého otce, totožné oči se střetli a viděli si až do duše. Ostatní Bratři mu podali roucho s ručně vykovanými dýkami, za které by se nemohl žádný mistr řemesla stydět.
.:
(já vím, jsou tam jenom tři, ale čtyři se mě už podařit vážně nepodařilo)

Jakmile si Dimitri nasadil roucho, přistoupili k němu bratři. Každý si vytáhl svoji dýku a na jeho pravou část hrudi, nad jeho prsním svalem, mu každý vyryl část hvězdy.

Jakmile Wrath ucítil pach jeho krve, jako by se mu do mozku vypálila odpověď.

Dimitri je jeho syn...



Pokračování příště...
Jak se asi Wrath zachová, když se dozvěděl že je Dimitri jeho prvorozený syn. Jo a čím více bude komentářů, tím rychleji sem Vám dám další kapitolku. :D Může to být klidně už zítra.

Komentáře

Mohlo by Vás taky zajímat

Obyčejní Neobyčejní 17. Kapitola-Tohle je můj život, můj domov moje všechno

  Omlouvám se, že mi to tak dlouho trvalo, ale všechno má svůj čas. Stejně jako čas potřebovala tato kapitolka. 

Obyčejní Neobyčejní 2. část- 1.Kapitola

AIDEN

Obyčejní Neobyčejní 1. Kapitola

  Tuhle povídku mám v hlavě už strašně dlouho, dokonce ji mám i napsanou na papíře, ale jen na papíře. 3x přepisovanou a několikrát i zapomenutou. Teď jsem se ale odhodlala, a řekla si, že je zase čas se zamilovat do ,,ruského BOHA Belikova" - zase Zatím berte úvodní obrázek jako provizorní- děkuji  Tak snad si tuto povídku užijete.  Další FanFikce na téma VA je tu.