DaisyRose povídky

Ještě několik minut před tím, než odjedu na dovolenou, vám semka házím další kapitolku Nájemného vraha. Užijte si ji. Jenom pár minut po té co vešli do Rosina bytu, tak začalo pršet. ,,Chceš kafé?" zeptala se ho Rose, která stála u kuchyňské linky a do konvice lila vodu. ,,Jo dík, kafé si dám rád." Řekne a sedne si za stůl. Za pár minut před něj Rose postavila kafé a Dimitri se do ně s chutí pustil. ,,Venku to nevypadá vůbec dobře." Řekne Dimitri a přitom se díval, jak venku řádí pořádná bouřka. ,,Taky se mi to tam vůbec nelíbí." Řekne Rose při pohledu z okna. ,,Bude teprve šest hodin. Třeba se to do večera uklidní." Řekne. Dimitri a Rose se společně dívali na televizní správy a ty hlásili ,, bouřka která se žene od východu a dosáhne veliké síly, není je bouřka teprve zatím na začátku, ale meteorologové nám slibují, že bouřky dosáhnou největšího stupně." Hlásila moderátorka v televizi ,,Bezva." Řekne Rose, vstane ze židle, odnese hrnky od kafé a dá j

Přípravy na výlet do academie, se zcela rozjeli. Vymýšleli jsme, jak všechno budeme dělat, a hlavně jak dlouho tam budeme muset zůstat, a jelikož bude už končit školní rok, tak jsme se dohodli, že to prodloužíme až do srpna. Dhampíři a morojové to mají trochu prodloužené, v červnu jim škola normálně končí, ale poté červenec a srpen mají poslední ročníky zkoušky a dělají maturity. Dhampíři mají fyzické zkoušky, takže to je na delší dobu. Ivan a já jsme donesli do auta poslední zavazadla, naposledy se rozloučili s Xandrem, který zůstává v domě, a poté jsme vyrazili na cestu. Netrvalo dlouho a dojeli jsme před brány Academi sv. Vladimíra. Já jsem řídila a Ivan jako ,,moroj" seděl vzadu, kde to bylo bezpečnější. Strážci na nás už čekali. ,,Dobrý den pánové." Řeknu. Oni na mě jenom kývnou, jelikož byla noc, posvítili si na mě baterkou a poté si posvítili baterkou na Ivana. ,,Dobrý den, už na vás čekáme." Řekne jeden z dvojice strážců. ,,Oznam, že právě dorazili." Řekne s

Omlouvá se lidičky, že jsem semka nedala dříve kapitolku, trochu jsem nestíhala kvůli škole. Dimitri Po. Hned po té co Dimitri vyšel z Mazurovi kanceláře, si šel sednout do ,,své" pracovny. Bylo to takové malé místečko, měl tam počítač a několik zbraní, jako bych jich měl málo. Dimitri si zapnul počítač a díval se na novinky, co se událo v Rusku. Když v tom do místnosti vešla Taša, vypadala překvapeně, když ho uviděla za stolem. ,,Ahoj Dimko, co ty tu, já myslela, že máš volno." ,,Ahoj, jo mám volno…" řekne, ale potom se zarazí. ,,Ale co ty tu děláš." Zeptá se ji udiveně. Taša, ale mlčela. Dimitri se zvedne ze židle. Taša byla oproti němu strašně drobounká. ,,Před chvilkou ti přišel dopis, chtěla jsem ti ho přinést." Řekne, s trochou nervozity v hlase. Dimitri k ní natáhl a dopis si od ní vzal. ,,Aaa. To je od matky, jako vždy používá klasickou poštu… Děkuji, že jsi mi ji přinesla Tašo." Taša se na něj usmála, a přikývla hlavou. ,,Dimko, už se k tomu odh

Doufám, že jste si užili MDD. Mazur konečně po několika letech objímal svoji holčičku. Svíral ji v náručí, a neměl v úmyslu ji jenom tak pustit. Po několika minutách se od sebe odtáhli, ale ani jeden nic neřekl, jenom se jednomu druhému dívali do očí. Do úplně stejných očí. ,,z tebe už je žena." Řekne ,,Naposledy jsem tě viděl, když jsi měla 5 let." ,,Jo já vím." Řekne Rose a steče ji slza po tváři. Abe ji vzal tvář do svých dlaní, a otřel ji palcem její slzy. ,,Bože, už jsi strašně veliká." Řekne a usměje se na ni. ,,Kolik ti je vlastně let, musí ti být 20." Řekne ,,Ano, tento rok mi bylo 20." ,,Tak to může přeskočit rovnou základku, střední a vysokou." Řekne ji Abe a oba se tomu zasmějí. Abe si ji celou dobu prohlížel, prohlížel si svoji dceru a zároveň úplně cizího člověka. Oba dva se posadili do křesel, které byly v levém rohu kanceláře. Abe se koukal pořád na Rose, ale Rose, ta se dívala na sklenici vody, kterou před ni postavil. ,,Rose, strašně