Přeskočit na hlavní obsah

Between two worlds- 11. Kapitola- Pouto







Dimitri se ráno vzbudil dobře vyspaný, mnohem lépe než za poslední noci. V rukou dřímal něco měkkého, teplého a příjemného, když ta věc se najednou pohnula. Dimitri prudce otevřel oči a zjistil co to bylo.

Rose mu ležela na rameni, on ji objímal kolem zad a její ruka byla na jeho hrudníku. Dimitri byl sice překvapený, zato příjemně. V náručí konečně držel ženu, kterou miloval…miloval? Ano miloval.

Měl perfektní výhled na její celé tělo, které bylo přikryto jenom tenkým prostěradlem. Vše bylo dokonalé, od konečků prstů na noze až po kořeny vlasů. Vlasy měla dlouhé husté hnědočerné, v šeru chytají černou barvu, ale jakmile vyjde na světlo, je to čokoládově hnědá. Neposlušné vlasy, se jí různě kroutili do spirálek a zároveň padaly do očí.
Dimitri věděl, že by to neměl dělat, že ji vzbudí, ale prostě musel.
Volnou rukou ji nejdříve přejel po obličeji a poté upravil její spadající prameny vlasů za ucho. Když odhalil její něžný spící obličej, musel se usmát. Byla tak překrásná a nevinná, že by kdokoliv, kdo by ji viděl snící, by sotva říkal, že tahle holka dokáže přeprat chlapa v několika krocích.

Rose se nejdříve trochu zašklebila a poté trochu pootevřela rozespalé oči.
,,Dobré ráno." Řekl Dimitri a čekal, že se od něj odtáhne, ale nestalo se. V pokoji byla tma a nebylo nic vidět, proto Dimitri silou vůle rozsvítil pár svíček, aby si mohla Rose uvědomit, proč vlastně není ve své posteli na akademii. Po pár vteřinách, jakmile se vzpamatovala, i ona mu popřála dobré ráno.

Dimitri se jí díval hluboko do očí, aby zjistil na co myslí, ale i přesto že se snažil, nešlo to. Pravou rukou ji přejel po spodním rtu a měl chuť ji polaskat svými rty, ty její. Neváhal ani vteřinu, svoje rty přitiskl k těm jejím.
Rose byla překvapená, stejně jako předtím, než ji vymazal paměť, po malé chvíli se ale vzpamatovala a polibek mu začala oplácet.
Dimitri si ji přitáhl blíže k tělu a volnou rukou ji zajel do jejích hedvábných vlasů. Oba dva polibky prohlubovali a Dimitri věděl, že by chtěla více, dokonce i on, ale to nemohl dopustit.
,,Měli bychom se vrátit na akademii." Řekne Dimitri, když polibek přerušil. Chvilku bylo ticho, ale nevypadalo to, že by toho Rose nějak litovala.
,,Dobře." Řekne, posadí se a Dimitri udělá totéž.
,,Jestli se budeš chtít osprchovat, klidně můžeš, ručníky jsou, když tak hned vedle sprchy, nepřehlédneš je."
Rose jenom přikývla, vzala si potřebné oblečení, které ji přinesla jedna ze služek, když tu byla sama a zapadla do koupelky.

Dimitri využil čas, převlékl se do uniformy. Rose vylezla z koupelky chvilku po té, co se on převlékl. Voněla jako on, tedy jeho sucháčem, líbilo se mu, když cítil na její kůži trochu jeho vůně. Rose přešla k němu, Dimitri k ní natáhl ruce a ona vložila ty svoje do těch jeho.
,,Snaž si vyčistit hlavu, bude to snazší. Pořádně se nadechni, ale nezapomeň dýchat." Řekne ji a Rose jenom přikývne. Byla to jenom chvilička, prvně byla v Dimitriově pokoji a najednou byla ve svém.
Rose se ho okamžitě pustila, musela se předklonit a popadala dech. Dimitri k ní okamžitě přistoupil a začal ji třít záda, po chvíli už byla v pohodě.

,,Do začátku vyučování máš ještě hodně času, ale měla by ses jít nasnídat. Potom klidně přijď do tělocvičny. Budu tam." Řekne a letmo ji políbil na rty, a poté se znovu odhmotnil do svého pokoje na akademii.
Dimitri se rychle osprchoval a následně šel na snídani, během ní mu přišla sms od Vishouse, který chtěl vědět kde je.



Hodinu po snídani se Rose objevila v tělocvičně, a jak Dimitri řekl, opravdu tam byl. Zrovna byl u boxovacího pytle, do kterého bušil holýma rukama. Rose si všimla připravených boxovacích rukavic, dokonce i obvazů, aby si nezničil klouby. Nechápala, proč si ne nevzal.

Dimitri měl na sobě jenom černé volné tepláky a jako obvykle byl zase bez trička. Rose sledovala jeho ladné, ale smrtící pohyby. Při každém pohybu viděla, jak se mu napíná jednotlivý sval.
Do pytle lítala jedna rána za druhou, Dimitri věděl, že do tělocvičny přišla Rose, proto po chvilce přestal a niž by se k ní otočil čelem pronesl: ,, Budeš tam jenom tak stát a pozorovat mě, nebo taky začneš cvičit." Řekne.
Rose se nad tím usmála a začala dělat kolečka kolem tělocvičny. Jakmile byla hotova, začala dělat série cviků, které už měla tak zafixovaný v hlavě, že by ani na jeden nemohla zapomenout.
Během poloviny posilování se k ní přidal.

,,Máš jich tolik" řekne Rose, když k ní byl Dimitri otočený zády, zrovna když si protahoval podkolení šlachy.
Dimitri si odfrkne ,,Ani nejsou všechny." Řekne a konečně se k ní otočí čelem. ,,Pořád chceš být lovec?"
,,Už jsem ti to říkala."
,,Jo, jo… vím, říkala jsi mi to už několikrát… ale ti tak se tě musím ptát. Opravdu to chceš? Co když se něco pokazí a něco se ti stane… co by dělala tvoje matka, nebo tvůj otec… co bych dělal já."
Rose vypadala zaskočeně, její matka ji odložila na akademii, když byla malá, ale její otec. Toho měla ráda. ,,Dimitri… já prostě nechci jenom hlídat moroje, chci ty parchanty zabít všechny." Řekne Rose
Dimitri nejdříve trochu zaváhal, poté sebou plesknul na zem a vydal ze sebe frustrovaný zvuk.
,,Proč mi tohle děláš…? Dobře, udělám to stejný jako se svým bráchou. Ivana beru každý týden na lov s mojí loveckou skupinou… Zkusím Kirové navrhnout to stejný, i když z toho asi nebude moc nadšená."
,,Takže to znamená, že bych byla v té lovecké skupině?"
,,Jo… Pokud to tedy vůbec projde… Po maturitě samozřejmě velícího můžeš změnit, pokud bych ti…"
,,Děkuji Dimmitri." Řekne Rose a skočí mu kolem krku, když si zrovna sednul.
,,Zatím mi neděkuj… je možné, že to Kirová neschválí." A také ji objal.


Samozřejmě že měla s tím problémy, ale nijak zvláště neprotestovala, a nakonec to dokonce i schválila.
Rose a Dimitri se sbližovali více a každou volnou minutu volna společně využívali. Jejich vztah nebyl, už jenom studenka a učitel, ale něco více. Rose milovala Dimitriho a on zase ji, a lásku si vyjadřovali dlouhými polibky. Dimitri nikdy nezašel dále než jenom laskáním, moc dobře věděl, jaká jsou rizika. Rose ještě nebylo ani osmnáct let, a kdyby byl jejich vztah prozrazen, on by šel sedět za zneužívání nezletilé dívky a Rose by přišla o šanci se stát strážkyní, i když pořád tvrdí, že chce být lovcem. Nemohl to dopustit.

U Bratrstva se toho moc nezměnilo, tedy až na pár věcí. Jeho otec se rozhodl, že Dimitriho plně přijme jako svého syna a nechá si vyrýt jeho jméno na záda. Následující cen se pohádal se Stvořitelkou, která mu nakonec vše odhalila. Nevysvětlila mu, proč to udělala, řekla jenom :,, Dělala jsem to pro tvé dobro válečníku."
Od té doby byl Wrath naštvaný a jeho hrnek trpělivosti přetékal po litrech, a aby Stvořitelku naštval ještě mnohem více. Přikázal Vishousovi, aby Dimitrimu na paže vytetoval Královský rodokmen, který se dědí z generace na generaci. Dimitriův rodokmen byl delší o Wrathovo a Bethino jméno.

Nastal čas, aby Rose šla poprvé na lov. Dimitriův tým si otestoval její schopnosti, jestli jsou dostačující, a když skončili, byli nadmíru spokojeni.

,,Rose, připrav se. Jdeme na lov." Řekne ji Dimitri jednoho rána v jídelně, Rose jenom přikývla a on odešel se též připravit.
Rose dostala kompletní vybavení + stříbrný kůl. S koženou bundou v ruce vyšla ven přímo na místo určení.
Všichni na ni čekali, všichni měli vytažené motorky, na sobě kožené bundy stejného typu co dostala Rose. Jakmile se tam objevila, všichni nasedli na svoji motorku a dali do pochodu chod motoru. Dimitri na ni čekal u své motorky, v rukou držel dvě helmy. Jednu podal Rose a druhou si nasadil.

Dimitri nasedl na motorku a nastartoval, podíval se na Rose, která nejdříve zaváhala, ale následně si za něj sedla.
Dneska jeli mimo Montanu, dostali typ na jedno malé městečko. Pré se v něm ztrácejí lidé čím dál častěji. Strážci, kteří zkoumali okolí ve dne, našli několik domů, které by mohli být skvělým útočištěm pro Strigoje. Dimitri se obával jenom jednoho, že by v těch domech mohli být i bezduší.

Do městečka dorazili asi tři hodiny před svítáním, byl to ideální čas se nejdříve někam schovat a následně zahájit lov. Jenom že v tak malém městečku, se neutají příjezd podivný jezdů na motorkách.
Ubytovali se proto v motelu, jenom pět kilometrů od městečka, nebo spíše vesnice.

,,Jsi nervózní?" zeptal se ji Dimitri. Vlastně se na to ani ptát nemusel, cítil to z jejího pachu a její srdce tlouklo jak o závod. Rose seděla na posteli u okna, byla předkloněná, ruce opřené o nohy a ruce spojené jako by se modlila. Dimitri si klekl na zem před ní a zval její ruce do těch svým. Její byly studené jako led. ,,Roza, nikomu nedovolím, aby se ti něco stalo."




Beth seděla v zasedační místnosti strážců, právě probíhala schůzka ohledně loveckých týmů. Plánovali, jaká skupina pojede na jaký zásah. Celkem normální den.

Ráno si šla zaběhat, poté měla službu u brány, kde se vystřídala se ranní hlídkou a byla tam pár hodin a následně měla službu u svého moroje, nebo spíše jeho rodinu. Ivaškovi byla velice náročná rodina a nikdy se o své strážce nezajímali, možná jich měli mnoho, ale jako by pro ně dhampíři byli odpad.
Ještě že její osvobození je lov, kdyby nebylo lovu strigojů, asi by se z nich zbláznila.
Beth dostává pravidelně informace od svého syna, a ta je poté předává své královně. Pokaždé když od Dimitriho slyší Wrathovo jméno, píchne ji u srdce.
Zaskočila ji správa, že byl Dimitri přijat jako člen Bratrstva a ještě více když Wrath zjistil, že je jeho syna přijal ho. Také ji překvapilo, že si ji Wrath nijak nenašel a neseřval za zatajení syna.


Ze schůzky šla rovnou do zasedací místnosti rady morojů. Dnes bude probíhat rada s tématem: upíři… Královna to bude chtít znovu navrhnout, několika zasedajícím zástupcům rodů se tento návrh líbil, a podporoval ho, ale několik rodů jako třeba Daškovi a Lazarovi, nebyli pro.

Schůzka pro všechny strážce je velice únavná a nudná, přeci jenom stát několik hodin na jednom místě, je vyčerpávající a k tomu poslouchat jako se několik morojů dohaduje o ničem je hodně unavující.
Schůze probíhala už několik hodin, když v tom jako by Beth něco pohltilo… Cítila silné, pevné ruce na svých ramenou a jako by ji byl někdo podporou.
Wrathe..?
Lellan



Pokračování příště...
Tak co si myslíte, že se asi stane. Jak na zásahu tak i s Beth a Wrathem???

Komentáře

Mohlo by Vás taky zajímat

Obyčejní Neobyčejní 17. Kapitola-Tohle je můj život, můj domov moje všechno

  Omlouvám se, že mi to tak dlouho trvalo, ale všechno má svůj čas. Stejně jako čas potřebovala tato kapitolka. 

Obyčejní Neobyčejní 2. část- 1.Kapitola

AIDEN

Obyčejní Neobyčejní 1. Kapitola

  Tuhle povídku mám v hlavě už strašně dlouho, dokonce ji mám i napsanou na papíře, ale jen na papíře. 3x přepisovanou a několikrát i zapomenutou. Teď jsem se ale odhodlala, a řekla si, že je zase čas se zamilovat do ,,ruského BOHA Belikova" - zase Zatím berte úvodní obrázek jako provizorní- děkuji  Tak snad si tuto povídku užijete.  Další FanFikce na téma VA je tu.