Přeskočit na hlavní obsah

Between two worlds- 8. Kapitola- Prvorozený



No že jste to vy, tak tady máte další kapitolku :D. Omlouvám se, že je tak pozdě, ale bohuže škola je přednější. :D





Jakmile bylo po všem, šli do domu. Jenomže, tentokrát se Wrath choval jinak. Přemýšlel, a Dimitriovi došlo, že už to ví.
Když si myslel, že ho Wrath vyhledá okamžitě po obřadě, nestalo se. Spíše se vypařil, proto to nijak neřešil.
Dimitri byl v tělocvičně, chtěl potrápit svoje schopnosti. Když už asi dvě hodiny seděl na lavičce, pracoval na energii a všechno v tělocvičně se vznášelo. Tak najednou přišel Wrath.
Jakmile vstoupil do tělocvičny, Dimitri se přestal soustředit a všechno spadlo na zem.
,,Promiň, nechtěl jsem tě vyrušit." Řekne Wrath, stoupne si vedle něj a zkříží ruce na prsou a byl klidný.
,,To nic pane, stejně toho na mě bylo moc." Řekne Dimitri, a opřel se hrany lavice.
,,Celý den se nehnu od stolu. Kralování… Měl bys sis začít zvykat, že až se staneš králem, jediná tvoje zbraň bude pero a papír. Synu." Řekne a Dimitriovi se zastavil celý svět ,,Přeci jenom jednou mě na tom trůně nahradíš zrovna ty."
Dimitri se zasmál a snažil se to zahrán do autu, ale bylo to houby platný.
,,Pane, já vám nerozumím. To je přece nesmysl, nemohu, jak bych mohl převzít trůn."
,,Žádný nesmysl Dimitri, nebo ti má říkat tvým pravým jménem? Wrathe?" Teď už to rozhodně veděl že to neuhraje a proto Dimitri radši mlčel. Wrath tam pořád stál vedle něj a vyřazoval z něj klid, jenom že uvnitř něj to vřelo. Byl naštvaný sám na sebe a také na Beth, že mu mohla zatajit vlastního syna.
,,Popravdě, poprvé co jsem tě viděl mýma mizernýma očima, jsem si jenom říkal, že budeš jenom nějaký vzdálený příbuzný, který čirou náhodou má moji tvář za mlada, ale po dnešku co jsem ucítil tvůj pach krve, jsem zjistil, že jsi můj syn."
,,Pane…" chtěl něco říct, ale radši si to rozmyslel.
,,Můžu jenom doufat, že tvoje matka je Beth- Elisabet." Wrath zavřel oči a tak trochu doufal, že ne, že je to někdo jiný, ale i tak ho jeho odpověď potěšila a nijak nepřekvapila.
,,Ano. Všichni ji říkají Beth."
,,Jak se má." Zeptá se a nevědomky mu steče jedna slza z oka.
,,Myslím, že se má dobře. Je na tom o hodně lépe od smrti otce." Řekne a i přes hrozný zrak viděl, jak si Wrath utíral stékající slzu. ,,Matka o vás hodně mluvila." Dimitri se pořádně předklonil a promnul si obličej. Vzpomněl si na noci, kdy společně lehávali v noci na trávě, sledovali hvězdy a přitom si povídali o jeho otci.
,,Vážně?" Wrath byl překvapen. Čekal spíše, že se o něm nikdy nezmínila.
,,Ano, vyprávěla mi o vás každý večer před spaním. Neusnul jsem do té doby, než mi matka neřekla barvu vašich očí." Řekne a usměje se nad další vzpomínkou, i Wrathovi se na obličeji objevil úsměv. ,,Zdědil jsem je po vás, stejnou barvu i vadu."
Wrath si přisedl za ním na lavičku a dal mu levou ruku na rameno. ,,Zavři oči." Řekne. Dimitri nejdříve nechápal proč, ale na konec je zavřel, slyšel jak se Wrath pohnul. Poté ucítil jeho prsty na jeho tvářích a nakonec mu sundal brýle. Najednou bylo ticho, všechny žárovky v místnosti přestaly vydávat zvuk a tím i přestaly svítit.
,,Už je můžeš otevřít." Řekne mu Wrath a i sám sobě sundal brýle.
Všude byla tma, vidělo se mu mnohem lépe. A když pohlédl na Wratha, tak měl také sundané brýle a díval se na něj stejnýma očima, jako má on sám.

,,Vždy jsem si přál syna, ale byly mi dány jenom dvě holky a nyní po 28 letech… se dozvím, že shellan která mě opustila, mi porodila krásného zdravého chlapce, z něhož je nyní muž." Wrath nijak neskrýval nadšení, dával tomu volný průchod. Jeho emoce byly velice silné. ,,Takže, pověz, máš nějakou holku?" zeptá se zvědavě Wrath
,,Ne." Dimitri odvrátil zrak, ale Wrathovi to neuniklo. Dimitri se zasmál.
,,Ale nějakou miluješ." Dimitri se tomu zasmál a přikývl. Nejdříve přemýšlel jestli mu to má vůbec říct, ale nakonec....
,,Jmenuje se Rose tento rok ji bylo 17. Nejenže je mezi námi velký věkový rozdíl, ale taky je to moje studentka."
,,To není moc velký věkový rozdíl." řekl Wrath a říkal mu tím, že by to bylo naprosto v pořádku.
,,Mezi dhampíry ano."
,,Víš jaký byl věkový rozdíl mezi mnou a Beth?..." otázal se ho Wrath a přitom zvedl tázavě obočí. Když Dimiti zavrtěl hlavou řekl: ,,No jí bylo čerstvých 25 a mě 300. Takže, tohle je věkový rozdíl." Wrath se tomu musel zasmát a poté hned zvážněl. ,,Vlastně ani nevím proč mě Beth opustila. Proč vlastně odešla. Nenechala mi žádný dopis na vysvětlení."
,,Stvořitelka vám to neřekla?"
,,Co." Wrath byl překvapený, co by mu měla říct
,,To ona ji přinutila aby odešla. Ale nevěděla, že už čeká mě a že budu čistokrevný. Kvůli její míšené krvi půl upír půl dhampír, neviděla její budoucnost. Obávala se, že upíří rod zanikne, kvůli ní."

Wrath okamžitě vstal a odhodil švédskou bednu, která byla vedle nich. Při dopadu se roztříštila na kousky.
,,Tak ona mi linkuje život. Řídí všechno, přiměla moji shellan aby mě opustila a vybrala mi jednu z jejích vyvolených, za ženu. Ta mi dá dvě dcery, a k tomu nečistokrevné. A přitom ženu, kterou miluji celým svým srdcem, která mi porodí syna, ještě k tomu čistokrevného a tím pádem i následovníka trůnu. Tak ji vyžene." Wrath zuřil, hodně. Tělocvičnou lítali věci, které se hned po dopadu rozbily.
,,Krály…" nic, Wrath nereagoval ,,Wrathe…" oslovil ho tenkrát jeho jménem, ale i tak nepřestával demolovat tělocvičnu. ,,Otče." Jakmile uslyšel jak ho Dimitri oslovil, přestal a otočil se na svého syna. ,,Co se stalo, stalo se. Minulost nevrátíš… Máš dvě nádherné dcery a nádhernou shellna. Važ si toho." Wrath na něj jenom hleděl.

Dimitri udělal několik pohybů a začal pracovat se svojí energii, aby dal celou tělocvičnu do pořádku.
,,To jsi nemusel." Řekne Wrath když Dimitri skončil s opravami. Dimitri na to nic neřekl a mlčky k němu přejde.
,,Krály…"
,,Ne… Neoslovuj mě tak. Jsem tvůj otec, sice jsem tě nevychoval ani nebyl u toho, když jsi vyrůstal. Což mě velice mrzí, ale byl bych radši, kdybys mi říkal tati, nebo otče... Teda pokud bys chtěl." Řekne mu a Dimitri byl překvapený, takovou nabídku od něj vůbec nečekal.
,,Moc rád." Řekne s úsměvem ,,Otče." Wrath se na něj usměje a vtáhne ho do svého objetí. ,,Moc rád." Odtáhli se od sebe chvilku tam jenom tak postávali a dívali se jeden na druhého, když Dimitri promluvil.
,,No ohledně mého růstu. Možná bych ti ho mohl ukázat."
,,Jak." Zeptal se Wrath nechápavě.
,,Matka mě učila, jak předávat myšlenky. Ne jenom je číst, ale i předávat." Řekne. Natáhne ruku a chytne do těch svým tu jeho a Dimitri je propojil.

Wrath se ocitl v Dimitriho první vzpomínce, vlastně nepatřila jemu, ale jeho matce.
,,Ahoj maličký." Řekne Beth, která ležela na nemocniční posteli a plakala štěstím. V rukou držela malý uzlíček, zabalený do bílé látky. ,,Bože… máš tátovi očička." Řekne, malý uzlíček se trochu zavrtěl a Beth se štěstím zasmála.
Poté následovala další vzpomínka, Dimitri se učil chodit. Poté další, tady mu bylo okolo dvou let. Smál a dováděl s Beth. Vzpomínek bylo mnoho a poté když Dimitri dosáhl 5 let, přišel na scénu druhý Dimitri. Hráli si a dováděli jako chlapy.
Wrath cítil jeho pocity, jeho emoce a s každou vzpomínkou se čím dál více přibližoval ke svému synovi.
Učil se bojovat a ve škole a Dimka a matka učili doma. Když dosáhl 10 let, tak dokázal přeprat každého ve třídě.
Vzpomínek bylo moc a aby to Wrath mohl vstřebat, tak Dimitri jejich spojení ukončil a tím přerušil tok vzpomínek.
,,Pání." Řekne Wrath, udělí několik kroků do zadu a opřel se o nejbližší stěnu.
,,Omlouvám se, jestli toho bylo moc." Řekne Dimitri. Oba dva byli tak zaneprázdněni myšlenkami, e neslyšeli, když přicházela výcvikoví adepti. Byli nový, mladí a vyžlata. Takže není divu, že je vůbec nezaregistrovali.

Najednou se rozsvítila světla. Dimitri a Wrath s bolestí zavřeli oči. Světlo bylo tak agresivní, že si spálili zornice.
,,Kurvafix." Nadával Wrath a držel si ruku před očima aby zamezil ještě většímu poškození očí a to stejné i Dimitri.
,,Do prdele, v prdeli oči na celý den." Řekne Dimitri
Najednou uslyšeli, jak k nim míří dvoje bagančata. Byli to dvojčata Zsadist a Phury.
,,Co se děje." Zeptal se Zsadist, když je uviděl.
,,Byli jsme tu ve tmě a bez brýlí." Řekne Wrath a zasténá bolestí. Phury jim okamžitě podal brýle, aby aspoň trochu zamezil bolesti. Oba dva si vzali brýle, které jim dal Phury do ruky a nasadili si je.
,,Nic nevidím." Řekne Dimitri.
,,No to jsem dva. Ještě k tomu mám tvoje brýle. Dobrý."
,,Jo dárek od matky."

,,Asi se nějak pokusíme dostat na horu." Řekne Wrath, z místnosti jim pomohli kluci.
,,Nepotřebujete pomoc?" zeptal se Phury, když jim pomohl do schodů, aby se na nich nezabili.
,,V pohodě. S Dimitrim to nějak zvládnem." Řekne Wrath a společně opatrně odcházeli z výcvikové budovy.


,,Myslíž, že už to ví?" zeptal se Zsadist Phuryho, když sledovali jak oba dva odcházejí.
,,Myslím, že ano."
,,Jeho shellan bude zuřit." Řekne Zsadist, opřel se o bratrovo rameno.
,,Myslíš Annete?"
,,Koho jiného idiote." Otituloval ho jeho bratr.
,,Pro mě je jeho shellan Beth. To ona je pravá královna, nehledě na její míšenou krev." Řekne Phury, shodil bratrovu ruku ze svého ramena, a gumičkou, visící na jeho zápěstí si udělal culík.
,,To máš pravdu. Někdy si přeji, aby Beth neodešla."

,,To si přeje celé Bratrstvo Z."



Pokračování příště...
Samozřejmně jako minule, záleží na počtu vašich komentářů. Takže čím více komentářů, tím dříve se dozvíte o tom jak Dimitri vše vysvětlí Rose. Záleží jenom na Vás.

Komentáře

Mohlo by Vás taky zajímat

Obyčejní Neobyčejní 17. Kapitola-Tohle je můj život, můj domov moje všechno

  Omlouvám se, že mi to tak dlouho trvalo, ale všechno má svůj čas. Stejně jako čas potřebovala tato kapitolka. 

Obyčejní Neobyčejní 2. část- 1.Kapitola

AIDEN

Obyčejní Neobyčejní 1. Kapitola

  Tuhle povídku mám v hlavě už strašně dlouho, dokonce ji mám i napsanou na papíře, ale jen na papíře. 3x přepisovanou a několikrát i zapomenutou. Teď jsem se ale odhodlala, a řekla si, že je zase čas se zamilovat do ,,ruského BOHA Belikova" - zase Zatím berte úvodní obrázek jako provizorní- děkuji  Tak snad si tuto povídku užijete.  Další FanFikce na téma VA je tu.