DaisyRose povídky

Tak a tady je poslední kapitolky 1. dílu. Vím říkala jsem, že bude ještě jedna, ale nějak se mi to nepodařilo. Omlouvám se. Poslední jídlo bylo výborné. Všichni se dobře bavili, až na jednoho člověka, který neustále koukal do mobilu a kontroloval, jestli mu nepřišla nová zpráva. ,,Mohl bych." Dimitri to ani nedořekl, protože jeho otec moc dobře věděl, co chce říct. ,,padej." Odpoví mu a už Dimitriho nebylo. Dimitri se rychle odhmotnil do svého pokoje, kde se osprchoval, převlékl do voňavého oblečení a ještě na sebe hodil nějakou kolínskou. Poté nečekal ani minutu a odhmotnil se do domu kde, Rose tráví poslední dny dovolené. Byla přesně tam, kde mu řekla. S holkami si dávali maraton Rychle a zběsile, no rychlá auta a kluci, kdo by se na to koukat nechtěl. Dokonce i bratrstvo se rádo kouká. Byla to stejná sestava, jako minule. Isra a Senel. Rose byla natažená na pohovce, přikrytá červenou dekou a vedle sebe popcorn. Dimitri se k ním potichu ze zadu připlížil a poté si něžně poh...

Tak vážení, tohle je předposlední kapitolka. Užijte si ji. ,,Posaďte se vaše výsosti." Řekne Wrath, který seděl ve svém trůně v pracovně, jeho bratři zaujali svoje místa, kde sedávali a jeho leelan, stála po jeho boku. ,,Co ode mě ještě chcete." ,,Tohle jsem chtěl řešit mimo uši vaší královské rady… uděláme společně dohodu…" ,,O co vám jde." Wrath před sebou měl kus pergamenu, který držel královskou pečeť, jeho, a podpisy všech členů glymery. ,,Vrátím vám všechny vaše strážce… pod podmínkou, že jim obnovíte práva a všichni dhampíři s upírskou krví, budou okamžitě převeleni ke mně." ,,Nikdo takový neexistuje, kdyby ano zjistili bychom to z krevních vzorků všech dhampírů." ,,Vedle mě stojí důkaz. Představují vám Elisabet dceru Daria, válečníka Bratrstva černé dýky. Beth je živým důkazem, že lidé se smíšenou krví existují." ,,Cože?... Strážkyně Beliková, požadují od vás okamžité vysvětlení." ,,Bohužel vaše výsosti je to pravda. Moje matka byla dham...

Po útoku se rada prodloužila, a morojové končně přistoupili na podmínky, které určilo Bratrstvo. Wrath byl rád, že se to konečně pohnulo, avšak měl nutkání vzít věci do svých rukou už hned. Jenom když se podíval, tak dhampíři, kteří nyní bojovali, aby je ochránili královské, jsou nyní opět ve službě a bez ohledu na zranění dělají svoji práci. Vyhýbají se své bolesti, bez výjimky jeho lellan. Netrvalo dlouho a svému zranění podlehl první ze strážců, byl to mladík, který vypadal na nejvýš 20 let. Nebyl na tom dobře, byl bledý jako stěna a po dalším zjištění měl otevřenou zlomeninu ruky, kost mu však neprotrhla kůži. Do půl hodiny, ho následovali další strážci, adrenalin, který se jim nahromadil v těle během boje postupně vyprchával a oni podléhali jejich zraněním. ,, V, prosím postarej se o jejich zdraví…" řekne bratrovi starou řečí, ten jenom přikývl a odešel za těmi co už nedokázali stát na nohou. ,,Haversi, mohl by jsi mu prosím pomoci… myslím že bude potřeba více rukou." ...

Pro všechny, kteří zítra směřují na popravu do školy :D :D Samozřejmě i pro všechny ostatní. Hodinu po ukončení prvního jídla, se všichni začali shromažďovat venku a nasedat do aut, které je následně odváželi k Velké knihovně. Ne nadarmo se, ji říkala Velká knihovna, v této budově jsou shromážděny všechny historické knihy. Bezduší ale o ně nemají zájem, naštěstí, kdyby jenom tušili, jaké bohatství se v nich skrývá, okamžitě by ji vyplenili. Wrath se domnívá, že je Strvořitelka chrání nějaký druhem kouzla, a nikdo kdo není upírské krve, se knih nemůže dotknout. Glymera byla už ve vnitř, byli oblečeni do svých nejhezčích šatů a na sobě nosily nejdražší šperky. Každého z nich, zdobil aspoň jeden rubín. Mohutní válečníci vystoupili z aut a byli připraveni na cokoliv. Dalo by se očekávat, že si na sebe vezmou kvádra, ale oni ne. Byli v plné zbroji, skládající z kožených kalhot, černého trika, a kožené bundy. Okolo hrudi 2 ze čtyř dýk a různé střelné a vrhací zbraně. Královna, obklopena svým...

Wrath konečně ve své náruči dřímal svoji shellan. Voněla stejně, jak ji poprvé poznal, něco mu však na ní chybělo. Jeho vázací pach. Nosem, který měl zabořený v záhybu jejího krku, nasával její vůni. Jeho tělo okamžitě reagovalo, a nebyl jediný, kdo měl sexuální choutky. Beth, vzhlédla do jeho tváře, natáhla dlaně k tváři jeho válečníka. Jeho rysy, byly řezané tak přísně, ale nyní byl uvolněný a spokojený, dokonce se jeho rty kroutily do mírného úsměvu. Tohle byl její válečník. Delší havraní vlasy, které v posledních měsících uviděly nůžky, mu spadaly po ramenou dolů. Jeden pramen uchopila opatrně do dvou prstů a trochu mu je posunula. Pravou ruku mu položila na tvář a otírala se o jeho hebkou pokožku. Její prsty nakonec doputovaly k jeho panoramatickým brýlím, nejdříve se zarazila, ale nakonec mu brýle sundala z jeho nosu. Zase spatřila jeho světle zelené, až téměř bíle oči, byly překrásné. ,,Kéž bych tě mohl vidět jasněji…" řekne do ticha a i on ji přejel dlouhými ladnými prsty ...

Dimitri se neklidně převaloval v posteli, chyběla mu Rose ve své posteli, její ženské měkké tělo, které se k němu tisklo. Asi po další půl hodině to nevydržel, sáhl po telefonu a pokusil se zaostřit na displej obrazovky. Jeho oči mu to ale nedovolili, proto vytočil číslo z paměti. ,,Halo?" ozval se ospalý ženský hlas, po nějaké době. ,,Promiň lásko, vzbudil jsem tě?" zeptal se ji, i když znal odpověď. Janě že ji vzbudil, na co myslel, když vytáčel její číslo. ,,To je v pořádku. Chybíš mi." ,,Ty mě taky lásko." ,,Dimitri… kdo je Yeva." ,,Odkud znáš to jméno." Zeptal se Dimitri, posadil se a opřel o postel. ,,Někdo mi poslal dopis a podepsal se jako Yeva Belikov." Řekne a Dimitri potichu zaklel v staré řeči. ,,Yeva Belikov je moje babička, teda je to matka mého dhampírského otce… co ti vůbec poslala." Vyzvídal Dimitri. ,,To je jenom mezi námi." ,,Roza… co ti napsala." ,,Napsala, že ti to nemám za žádnou cenu říkat." ,,Bože… celá ona....

Nic netrvalo dlouho a nakonec se přípravy pro přijetí morojské královny uvrhlo do plného proudu. Bratrstvo mělo co dělat aby vyčistili les od bezduchých. Mezitím se proměnil další z nováčků, což posílilo řady, však jako čestní členové oficiálně nebili ještě přijati. Dimitri a Rose zůstali celý týden sami v domku u jezera. Dimitri radši nechal otce trochu vychladnout, aby mu to mohl poté celé vysvětlit. Po týdnu strávené společně se Rose nakonec vrátila ke svému otci na zbytek prázdnin, i když měli domluveno, že ji Dimitri ještě navštíví. Poté se vrátil opět k otci a vše mu náležitě vysvětlil. Naštěstí tvrdohlavost v rodině nemají, to jenom na matčině straně. Královna přiletěla o 15 minut později, nebyl to sice nějak velký problém, ale slunce vychází přesně za 57 minut. Cesta jim bude trvat ale 1 hodinu a 13 minut, to byl problém. Naštěstí s nimi byl Dimitri, který slíbil, že problém slunce, vyřeší. ,,Víš jistě, že zvládneš všechny zároveň?" zeptal se ho Phury. ,,To teprve zjistím....

Tohle je taková krátká kapitolka :D ,,Hej Dimitri… co se vůbec děje… nemohlo to počkat až po posledním jídle?" ,,Ne… matka je tady, na královském dvoře… měla být se sestrou doma. Potřebuji vědět, jestli tu je i Zoey." ,,Dimitri, proč… Ano chápu, že je nemocná… ale tohle je přehnaný… to si kvůli tomu musel naštvat otce? Zrovna když byl naštvaný na ultimátum, že okolo něj chodili po špičkách?" Dimitri se zastavil uprostřed chodby a otočil se k rose čelem. ,,Pomatuješ si, když jsme byli u vás doma… ty si byla u bazénu a já se probudil a hledal tě?" ,,Jo… ta noční můra." Řekne a přikyvovala. ,,Přesně… po odmítnutí jeho žádosti na přijetí se naštval. Při zásahu na budovu bezduchých se znovu objevil, chtěl mě zlomit bolestí, nezlomil mě. Dal mi poslední šanci, má se přidat k němu, nebo budu sledovat, jak moji přátelé umírají a začne mojí sestrou… musím vědět, jestli není sama." Rose to pochopila, jenom přikývla na souhlas a vyrazila společně s Dimitrim za jeho m...

Poté, co se Wrath vrátil ze schůzky s královnou, museli kolem něj všichni našlapovat po špičkách a nedej bože, aby si někdo pustil hubu na špacír, nebo řekl něco nevhodného. Při poslední večeři byli všichni radši zticha, když v tom největším tichu zazvonil Dimitriovi telefon. D si rychle přečetl zprávu a následně se zadíval na svého otce. Všichni si všimli, jak Dimitri najednou změnil styl držení těla a jak se napjal, nikdo se však neodvážil cokoliv říct. Tedy až na Dimitriho. Ten se zvedl od stolu se slovy ,,Musím na Královský dvůr." Řekne jenom a podíval se na Rose a něco ji rusky řekl, ta jenom přikývla a vstala s ním. ,,Oba dva si laskavě opět sedněte." Řekne jim Wrath ještě dosti klidně. Dimitri ho však nijak neposlechl a s Rose odcházeli z jídelny. ,,Dimitri… okamžitě se vrať." Řekne Wrath přísněji a zvýšil hlas, jenom že ho nijak nezastavil. Wrath tedy stoupnul od stolu a šel ta ním ,,Dimitri Wrathe Darie Belikove." Křikne na něj a Dimitri se zastavil. Celým ...

,,Au." Řekne Dimitri. ,,Ještě jsem se tě ani nedotkla." Odpoví mu Rose, která se mu chystala vyčistit jeho ránu na obočí a rtu, které mu roztrhla tím, jak ho praštila. Oba seděli na žiněnkách čelem k sobě. Rose mu přiložila gázu s dezinfekcí ke rtu a Dimitri sebou škubnul. ,,Drž." Řekne mu a chytne ho za bradu. Několikrát mu roztržený ret přejela gázou a poté i vyčistila jeho obočí. ,,Hotovo… ani to nebolelo." Řekne mu a mezitím do lékárničky uklízela dezinfekci se zbylou gázou. ,,Chceš tu ještě zůstat? Nebo půjdeme do kuchyně něco ulovit a ztratíme se do naší ložnice." Zeptal se ji. Rose dala lékárničku opět na své místo a následně se a něj otočila. ,,Co takhle, tu druhou možnost a k tomu zakomponovat možnost třetí." Řekne a přetáhla si sportovní tričko přes hlavu. Dimitri na nic nečekal a už byl u ní. Wrath seděl ve své královském křesle, jak tomu říkali jeho bratři. V kanceláři poslední dobou strávil většinu posledního měsíce. Jeho shellan s ním mluvila...

Hej lidičky, říkám to nerada, ale asi na mě leze vyhořelost, protože jsem zaboha nemohla dopsat tuhle kapitolu, ael doufá že si ji užijete. :D Dimitri pokojně ležel v náručí ženy, kterou miloval. Rose ho během toho, co spal, hladila po vlasech a modlila se k bohu, aby se uzdravil. Další den na tom byl mnohem lépe, dokonce se i postavil a trochu se dokonce i prošel. Kolem dvanácté hodiny večer, se šla Rose najíst do kuchyně. Dimitri se zrovna holil, když někdo zaklepal na dveře a následně vstoupil. Byla to Nalla, Zsadistova nejstarší dcera. ,,Ahoj D… ráda vidím, že už jsi na nahou." ,,Ahoj Nall… jo už mě nebavilo pořád ležet… Mimochodem díky za tu krev… hodně mi pomohla…" ,,To jsem ráda… vlastně přišla jsem, aby ses mohl nakrmit." Řekne Nall a tím vyvedla Dimitriho z rovnováhy, a to doslova. D klopýtl do zadu a narazil na malý stoleček, kde byly umístěné tři svíčky, které po kontaktu s Dimitriovím tělem, popadaly na zem. ,,Nall, tohle po tobě nemůžu chtít, navíc tvůj otec...

No tak už podle názvu kapitolky, můžete vědět, co se asi stane. Užijte si ji. :D Wrath seděl u jeho postele a pozoroval svého syna, který nehybně ležel na své posteli. Dimitri nevykazoval žádné známky vědomí. Wrath zpozoroval na jeho pravé ruce, že se mu mezi prsty propletlo něco červeného. Byl zvědavý, co to mohlo být, proto vzal svého syna za ruku a onen okamžik byl zatažen do jeho hlavy. Chvilku mu trvalo, než si uvědomil, že to, co vidí, jsou vzpomínky. Dimitriovi vzpomínky na dětství. Wrath to sledoval jako druhá osoby. Dimitri byl opřený o stěnu za obývacím, pokoje a poslouchal, jak se jeho rodiče hádají. Bylo to zvláštní, nikdy neslyšel, že by se hádali, obzvláště ne kvůli němu. ,,Ty ho udřeš Dimitri." Křičela na něj Beth ,,Musí zesílit, proboha Beth, když má 60 kilo i s postelí… Já v jeho věku byl poloviční." ,,jenom že on není ty… není dhampír…" ,,Chodí do dhampírské školy, chová se jako dhampír, cvičí proto, aby mohl zabíjet…. S takovou ho strigojové zabijí ve ...