DaisyRose povídky

Zase trochu později, ale co už. Dimitri byl poté celou dobu neklidný, všude se ošíval a sledoval okolí, jestli někde nehrozí nebezpečí. Rose to celkem zneklidňovalo. ,,soudruhu, v klidu. Jsme chráněni bariérou a máme tu k supozici asi pět strážců, kteří jsou nejlépe vycvičeni a nepočítám tebe a tátovu magii ohně..." ,,Promiň, jenom si připadám pořád sledovaný… není to příjemné… a navíc, ten sen byl až moc skutečný." ,,Co se ti zdálo." ,,Zemřela jsi rukou Omegy." ,,Cože?" ,,Proto jsem zneklidněný… co když to nebyl jenom sen… co když je to jako Vishousovi sny... co když…" ,,Dimitri… byl to jenom sen, obyčejná noční můra. Je normální, že máš strach" ,,Ne Roza, ty mě nechápeš… myslím, že se mnou Omega skrze te sen komunikoval a našel moji slabinu… Tebe… v tom snu mě žádal, abych se přidal na jeho stranu, odmítl jsem a on tě zabil… přímo před mýma očima." Řekne a vezme její obličej do dlaní. Byli v Rousině pokoji, holky už dávno odešli a Dimitri si mo

Tak po dlouhé době zase další kapitolka a jako obvykle, zase hodně pozdě. Dimitri se vzbudil pár hodin po jejich milovaní. Cítil, že se Rose od něj ve spánku odtáhla, proto natáhl jednu ruku, aby ji našel. Jakmile pod prsty ucítil měkké ženské křivky, usmál se a přitáhl si ji blíže. Rose nespala, proto ji nijak nevylekalo, když si ji Dimitri přitáhl k sobě. Objal ji kolem pasu a celou délkou svého těla se k ní přitiskl. ,,jak dlouho tady zůstaneš?" zeptala se ho Rose jako první a prolomila tak ticho mezi nimi. Dimitri ji políbil do vlasů a následně dlouze a hlasitě vydechl. ,,Jenom pár dní, maximálně tři dny. S Bratrstvem máme naplánován útok doupě, mělo by to být jejich hlavní centrum. Nesmím tam chybět." Řekne ji, Rose se k němu otočila čelem, aby mu mohla vidět do tváře. V místnosti nebylo žádné světlo, ale i přesto viděla jeho tvář. Byla tak klidná, až by to někomu nahánělo hrůzu, ale jí ne. Viděla totiž i něco, co by ostatní přehlédli. Byl šťastný a užíval si každý okamž

Takže zase po dlouhé době jsem měla nějak chuť napsat další kapitolku. Tak doufám, že se vám bude líbit. :D Léto před začátkem 4 ročníku Začátkem letních prázdnin, jsem si našla opět práci ve stejné hospodě jako minulý rok. Léto začalo dobře, práce mi šla a celý měsíc jsem jenom pracovala. Vedla jsem spíše noční život, protože jsem se vracela až kolem 4 nebo 5 ráno. Takže jsem v práci byla asi 12 hodin v kuse. Během toho s vámi promluví každý zákazník, který do hospody vejde. Hospoda má i zahrádku, k níž je připojené bikrosové hřiště na kterém řádí kluci s koly. Někdy bylo pěkné je pozorovat, obzvláště když to byli kluci vaší věkové kategorii. Stejně se na mě každý vrhal jenom pohled říkajíc ,,nezajem". Prakticky do hospody chodili všichni pravidelně a já za tu dobu jsem znala téměř všechny jménem a s polovinou jsem si tykala. Všichni byli moc fajn a já tuhle práci milovala. Jednou večer, bylo už kolem jedenácté, do hospody přišel jeden kluk. Byl poměrně mladý a byl oděn do černýc

Omlouvám se lidičky za zpožděné přidání další kapitolky, osobně jsem měla v plánu tuhle povídky vydat na valentýna, ale nějak mi to nevyšlo. Tak doufám, že si užijete i povalentýnskou kapitolku. Erotika vás nemine. Přeji vám krásné počteníčko. Dimitri trávil většinu času v sídle Bratrstva. Operoval hodně s kluky a s otcem připravoval návštěvu u královny, kterou chtěl stihnout ještě v srpnu, i když to moc nadějně nevypadalo. Celý řád Bratrstva byl v nejvyšší pohotovosti. Ukázalo se, že dhampír, kterého Dimitri před začátkem července zabil, nebyl zdaleka jediný. Počet nepřátel tedy vzrostl o několik stovek. Dimitri, ale nebyl zcela v přítomnosti, neustále myslel na jeho Rozu. Co asi dělá, jak si užívá prázdniny, jak flirtuje s ostatními muži a jenom myšlenka na to, že by jeho Roza flirtovala s jiným mužem, ho dohánělo k zuřivosti a žárlivosti. ,,Sakra D, co je s tebou, už tři týdny po sídle chodíš jako tělo bez duše." Zeptal se ho Vishous, když se vraceli z boje ,,Rozešel jsi se s R

Rose nespala, když Dimitri přišel, prostě nemohla usnout. Chyběl ji, jeho teplo. Chvíli se dívala na televizi, nakonec ji ale vypla a zkusila usnout. Asi po další hodině, co koukala do prázdna, uslyšela, jak Dimitri vstoupil do místnosti. Podle zvuků poznala, že se vysvlékal a poté ucítila, jak ji obklopuje jeho teplo. O nějakou chvilku ji objali velké a silné paže s mohutným tělem. ,,Dobrou noc Roza… miluji tě." Pronesl do ticha a Rose se zastavil dech. Bylo to poprvé, co ji řekl, že ji miluje. Jakmile se pořádně nadechla, srdce se ji rozbušilo jako o závod. Nakonec s krásným pocitem na srdci usnula v náruči muže, kterého též miluje. Dimitri se ráno jako obvykle probudil první. Rose ležela na břiše s hlavou položenou na jeho ruce a spokojeně se usmívala. ,,Roza… vstávej." Řekl, přetočil se na bok, aby k ní měl lepší přístup. Přikrývku, kterou měla téměř až pod uši, ji oddělal. Stejně tak vlasy, které byly rozprostřené po jejich zádech. ,,No tak Roza… vstávej." Dimitri j

,,Počkat… Zmeja je tvůj otec?" ozval se jako první Dimitri ,,Ano." Řekne a Dimitrimu se málem zastavilo srdce. Bože… on se málem vyspal se Zmejovou dcerou. Bůh ví, co mu provede, až zjistí, že je Rose prakticky jeho přítelkyně. Ach, bože. ,,Proboha Belikove nevyšiluj… to že jste s Rose spolu, už nějakou dobu vím, ale věř tomu, že pokud ji něco uděláš, tak až do konce života budeš jídlo cucat brčkem." Řekne a do hlasu dal velikou moc. ,,Ano pane." Všichni kluci z Bratrstva málem pukli smíchy. Dimitri, který čistokrevný upír a následní trůnu, najednou panáčkoval před symphatem. Už jenom tohle bylo k popukání. ,,Nechcete jít vyzkoušet ty nový zbraně?" otázal se Zmeja. Ostatní kluci jenom přikývli, vzali sebou i Dimitri a Rose. Mazur a Wrath šli nahoru do kanceláře vyřídit nějaké to papírování. ,,No to mě poser… takže Rose je Zmejova dcera… pane jo." Řekne Holywood nahlas, když byli na střelnici. Rose a Dimitri šli do tělocvičny… ani jeden totiž neměl zájem o

Už podle názvu kapitolky, si můžete odvodit, kdo se tam ukáže. Rose se tetování moc líbilo a byla z něj nadšená. ,,Trochu ji hlídej, použil jsem upravený inkoust se solí, jí by to nemuselo úplně sednout. Kdyby se něco dělo, natři ji tetování tímhle." Řekne mu Vishou trochu tišeji a podal mu malou krabičku s krémem. ,,Dobře, dík V." Dimitri dostal od otce volno, aby se mu náhodou kvůli dnešnímu incidentu s jeho sestrou při akci něco nestalo. A tak místo bojování s bezduchými, trénoval s Rose. Celý den utekl poměrně rychle, chystali se na poslední jídlo, když Dimitrimu zazvonil telefon. ,,Prosím, strážce Belikov." ,,Pane Belikove, kde je Hathaweyová? Měla být na akademii už před několika hodinami." Ozval se naštvaný hlas ředitelky Kirové. ,,Tohle nebudu řešit po telefonu, počkejte chvíli prosím." Řekne zdvořile a ukončil hovor. ,,Roza, běž se najíst. Musím něco vyřídit, za chvilku jsem zpět." ,,Dobře." Řekne mu a odešla do jídelny. Dimitri se přemístil

Taky si někdy říkáte, že filmové životy jsou vždy tak lehké, nebo že byste chtěli tak dokonalého chlapa z vaší oblíbené knihy a pasáž, kterou popisuje jeho tělo, čtete pořád a pořád dokola. Ano i já se občas řadím k těmto lidem. Mám oblíbené knihy v niž miluji dokonalé muže, jako je třeba Adam ze série Mercedes Thomson, nebo Charlese indiánského kluka z knihy Alfa a Omega. Nevěřila jsem, že se ale nějaký takové kluk objeví i v reálném životě. Jmenuji se Tereza, bydlím v městečku jménem Vyškov a je mi 18 let. Už čtvrtým rokem chodím na střední školu ekonomickou a ano tento rok maturuji. Pravidelně chodím cvičit a to jumping a sem tam si zajdu na funkční trénink. Pátým rokem chodím cvičit na policii sebeobranu neboli Ju- Jitsu. Žiji celkem normální život, ve škole nejsem žádná podivínka, i když si tam někdy připadám, obyčejný známky a samozřejmě bez kluka. Někdy si dopřeji nějaké adrenalin jako třeba ježdění na motorce jak bikrosové tak i silniční. Každý rok nějaký ten ponor s rybičkami,

KAPITOLY- ZDE Rohodla jsem napsat obyčejnou povídku o holce, která má naprosto normální život. Nechci tohle nazvat jako deníčkem, protože už jenom představa o tom, že bych psala deníček, se mi dělá špatně. Řekněme, že to bude zápisník toho, jaký mám naprosto normální a obyčejný život. Budete to příběh normální holky, která se s kluky nijak nebaví a nijak neprojevuje zájem. Takže, asi začneme. 1. KAPITOLA

Tak tady máte další kapitolku. Upozorňuji, je hodně kecací. :D :D :D Několik minut poté co volala synovi, ze dveří vyšel Havers a okamžitě šel k ní. ,,Jak je na tom." ,,Podařilo se nám ji stabilizovat. Je, ale nadále v kritickém stavu. Má velice vysokou horečku, a potíže s dechem se zhoršili. Museli jsme ji inkubovat, nyní ale už ale dýchá sama, takže jsem ji jenom dali kyslíkovou kanylu, pro lepší dýchání." Řekne a při tom se musel dívat jak Beth po tvářích stékaly slzy. Takové zprávy jsou nejhorší ze všech a k tomu je říkat někomu, koho velice dobře znáte. ,,Odebrali jsme několik vzorků krve. Za pár hodin budeme vědět více… Je mi to líto Beth." Řekne a obejme ji, a ona jeho objetí vřele přijala. ,,Mohu jít za ní?" zeptala se ho Beth, když opustila jeho náruč. Nyní se ruský přízvuk nijak skrývat nesnažila, Haverse to velice překvapilo. ,,Jistě." Havers otevřel dveře, Beth vstoupila dovnitř a spatřila svoji dceru která ležela na lůžku. Zaya byla připojena na ně

Dimitri se ráno vzbudil jako první, tedy jako první vzhůru byla jeho chlouba, oni se ale moc nezajímal, jelikož se Rose právě zavrtěla v jeho náruči a otevřela oči. ,,Dobré ráno soudruhu." Řekne. Zase ta přezdívka, s ní asi nedá nikdy pokoj. ,,Dobré ráno." Řekne a políbí, poté nepodíval na hodinky, které byly umístěny na nočním stolku. ,,Musíme vstávat a jít dolů na první jídlo, jinak nás Fritz zabije, že jsme nepřišli ochutnat jeho jídlo." Řekne a Rose se tomu zasmála. Ano věděla, jaký Fritz je, a i když vypadal jako starší dědeček, tak to rozhodně není. Společně se oblékli a odešli dolů do jídelny, všichni už tam byli usazeni a jedli. Poté co ji zavolal Wrath se pomalu nemohla na nic soustředit, když ji konečně skončila služba, byla více než ráda. Jejím hlavním svěřencem je Adrian Ivaškov, královna Tatiana je jeho teta, což sice neznamená, že je to nafoukaný královský moroj, ale popravdě je to tak. Když nepije a nekouří je to prima kluk, dokonce je sním i sranda, a váž