Nedělalo mi vůbec dobře, když jsem musel takhle opustit ženu. Ještě k tomu ženu, kterou mám rád.
Jakmile jsem došel do svého pokoje, osprchoval jsem se. Jakmile jsem byl hotový, musel jsem zatáhnout okna těžkými závěsy. Tak aby do pokoje neproniklo světlo. Bylo 11 odpoledne a slunce svítilo už v plném proudu, takže byl čas na trochu spánku.
Vzbudil jsem se kolem čtvrté ráno, v šest mám službu, takže mám 2 hodinky na to, abych si za posiloval a zaběhal na místě.
Potřebuji ze sebe dostat Rozu. Už od první chvíle co jsem ji spatřil, ji nemohu vyhnat z mé hlavy. Pokaždé když ji vidím trénovat s jiným mužem než se mnou, vrčím na celé kolo. Naštěstí mě většinou nikdo neslyší. No tedy většinou.
Nejdříve jsem tedy šel cvičit, a jakmile odbyla šestá hodina, převlékl jsem do uniformy a vyrazím na obchůzku kampusu.
S týmem jsem zkontroloval, jestli bariéra drží. Naštěstí bylo všechno v pořádku, a ještě větší štěstí bylo, že slunce už tak moc nepeklo, kdybych měl službu dříve, byl bych vysílený z použití své energie a na zbytek dne bych byl vyřazen z provozu.
Nikdo ze strážců, morojů, dokonce i samotná Kirová neví o existenci našeho druhu. To jenom královna a členská rada, i když i ta má přísný zákaz mlčení.
Jakmile mi skončila služba, měl jsem volno několik hodin, no asi dvě hodinky než začne vyučování a studenti mi vlezou do tělocvičny.
Proto jsem na nic nečekal, v pokoji jsem si vzal potřebné věci a šel jsem znovu posilovat. Na uši si nasadím sluchátka a pustím si muziku. Kolem pasu jsem si upevnil několika kilové závaží, poté vyskočím a chytnu se tyče, které je připevněná na stěně a přímo určená pro přitahování. Další asi dvě hodiny jsem nedělal nic jiného, než se jenom přitahoval do rytmu hudby.
Měl jsem sundané tričko a na bocích černé volné kalhoty, které drželi už snad jenom silou vůle.
Byl jsem zapálený do cvičení, když se najednou přede mnou objevila Roza ve sportovním oblečení. Pustil jsem se tyče a dopadl jsem přímo před Rose. Ta teď působila strašně malá a já si připadal zase jako obr.
Roze nic neuniklo a hned zaznamenala jizvu ve tvaru hvězdy na levém prsním svalu. Já si okamžitě sundal sluchátka.
,,Co je."
,,promiň že tě ruším, ale máme tu hodinu." Řeke a já se otočím čelem k ostatním a uvidím, jak se na mě celá třída nevěřícně dívá.
Několik holek, co tu bylo, mě hltaly pohledem, a ostatní kluci silně znervózněli, když spatřili moje značky.
,,Sorry soudruhu." Řekne potichu. Já jenom přikývl, odepnul si závaží a sbalil si svoje věci a uklidil se na bok.
Sledoval jsem průběh hodiny, Roza se silně nudí a tak jsem se rozhodnul trochu zakročit.
,,Rose, zkus tu složitější techniku, tu kterou jsme spolu včera cvičili." Řeknu Roze, a ona to zacvičila ukázkově, jenom že její uke nevěděl jak spadnout.
Proto jsem se naposledy napil, nasadil si tričko a šel k nim.
,,Běž se připojit k nějaké trojici." Řeknu jejímu partnerovi a ona poslušně odešla.
,,A co já." Zeptá se mě Roza.
,,Ty…Ty se silně nudíš. Na tyto hodiny budeš trénovat semnou, když to půjde a když tu budu."
,,Když tu budeš…Co tím myslíš." Zeptá se mě a přitom si upravila vlasy, které ji trčeli všude možně.
,,strážce Belikove." Ozval se najednou Stan za mnou. Alto vedl tuhle hodinu, no nebude rád až zjistí co hodlám udělat.
,,Stane…slečnu Hathaweyovou si beru na starost." Řeknu mu a hned jsem věděl, že se mu to nebude líbit ani trochu.
,,Kirová ti dala povolení ohledně tvých sourozenců, ale o Hathaweyové nebylo ani slovo."
,,Už jsem o tom s ní mluvil." Zalhal jsem mu.
,,Dobrá." A Stan přestal otravovat.
,,Celou situaci ti vysvětlím později, teď ne." Řeknu a začneme společně cvičit.
,,Má to co dočinění s tím, že jsi moroj?" zeptala se mě, zrovna když mě položila na zem.
,,Já nejsem moroj."
,,Tak co ty tesáky."
,,To ti taky vysvětlím, ale teď ne. Příliš mnoho uší."
Následně jsem trénoval s Rose to stejné jako oni, ale v těžším provedení, složitějších chvatech. Jakmile jim skončila tato hodina, následovala hodina s mým týmem. Snažili jsme se jim to ulehčit, aby to zvládali, ale i tak odcházeli s modřinami.
,,Uvidíme se dneska?" zeptala se mě Roza po ukončení cvičení.
,,Jo v devět v tělocvičně. Přijď v čas." Řeknu ji a rozpustím si vlasy.
,,Já chodím v čas. Jenom ty jsi tam vždy dříve soudruhu."
To mě znovu přimělo k úsměvu, a Rose si zase mohla prohlédnout moje tesáky.
Celý den se poté vlekl, jel jsem na chvilku do klubu a objednal si pití Ruské vodky, v baru jsem potkal Zsadista a Vyshouse, čekali na ostatní z Bratrstva. Chvilku jsem tedy s nimi mluvil, ale poté si každý musel svojí cestou.
Dojel jsem přesně v čas, abych mohl vidět, jak Rose slízá po požárním žebříku do morojské sekce.
,,Jak jsem si mohl myslet, že je už dospělá." Řeknu si pro sebe a motorku nechám tam, kde jsem zastavil a šel hned zarazit toho, čeho by později mohla litovat.
,,Jessí, řekla jsem ti, že to nechci. Nech mě být." Bylo slyšet, když jsem vešel do jejich budovy.
Okamžitě jsem zareagoval, když jsem spatřil Jessiho přilepeného na Rose, která se bránila. Chytl jsem ho pod krkem a přišpendlil ke zdi. ,,Ještě jednou ji ovlivníš a dotkneš, tak ti zlomím nos. A budeme mi jedno, že jsi královský." Řeknu mu a pustím mu krk. Otočil jsem se k Rose. Stála tam s rozepnutou košilí. Byla ji dokonale vidět podprsenka. Jenom představa na její prsa, se mi postavil.
Jessie mezitím zdrhnul aby se nemusel se semnou nedostal do dalšího konfliktu.
,,Netuším co to do mě vjelo." Řekne Rose a začne si zapínat košili.
,,Já ano, ovlivnil tě. Měla bys dávat větší pozor." Chvilku bylo ticho a já se na ni jenom tak díval. Když v tom najednou Rose změnila barvu očí na zlato hnědou.
,,Rose?"
,,Lissa má potíže."
Okamžitě jsme se k ní rozběhli. Slunce už bylo na obzoru, a proto bylo nevyhnuté použitá mých schopností.
Jakmile jsme dorazili k ní do pokoje, hned jsem si všiml mrtvého zvířete zavěšené nad jejím prahem pokoje. Bylo to odporné, Rose ji během toho co já zavolal strážce, utěšovala. Přišlo několik strážců s Kirovou, která ji píchla sedativa na uklidnění. Jakmile byla princezna uklidněná a uložená ve své posteli, strážci odešli a já s Rose zůstal sám.
,,Slunce. Ach. Tolik mi chybí. Stupidní morojský rozvrh." Byla nádherná, pozoroval jsem ji a přitom se snažil neuškvařit.
,,Je to jenom malá oběť, kterou podstupujeme."
,,Je velká, nebýt dhampírů, tak jsou už všichni morojové po smrti." Řekne svůj názor a já začal pociťovat velké pálená, můj štít nevydrží věčně.
,,Rose. Promiň ale už bude muset jít. Uvidíme se zítra na tréninku." Řeknu a už jsem by pryč.
Rose tam nevěřícně stála a koukala jak Dimitir mizí ve staré budově akademii. Zase jí to udělal, odešel tak náhle bez toho aniž by ji něco vysvětlil. ,,Zvláštní."
Pohled nikoho.
Jakmile Dimitri došel do pokoje, začal si ledovat spálené oblasti těla. Úlevně si oddychl, byl zalitý potem, oči ho pálily, i když měl brýle.
,,Sakra." Zaklel, sundal si brýle a musel několikrát promnout oči, než si brýle znovu nasadil.
Tenhle život mu vůbec nevyhovuje. Nemůže být dhampír, který může na slunce. Nyní dokonce začal zvažovat nabídky, kterou mu dal Wrath. Přidat se do Bratrstva, ale to by zase neviděl už Rozu, a to se mu vůbec nelíbilo.
Následující týdny byly pro něj velice těžké, nějak zvládala služby na slunci, ze kterých se vracel se spáleninami. Jednou dokonce uprostřed služby, když obcházel kampus, toho na něj bylo prostě moc a musel se dematerializovat, jenom že netušil, že se přemístí zrovna k Bratrstvu. Tam mu ošetřili spáleniny, a nechali ho u nich přespat. I když trval na okamžitém návratu.
Jednou po tréninku s Ivanem se plně rozhodnul, jakmile padla noc a byla nějaká srozumitelná hodina, tak se dematerializoval do jejich domu.
Vycítil, že Wrath je ve své kanceláři sám a proto se tam přemístil.
,,Přijímám." Řekne Dimitri a upřeně pozoroval Wratha jak se snažil přečíst nějaký dokument.
,,Co?."
,,Přijímám vaši nabídku, vstoupit do Bratrstva." Wrath přestal se vším papírováním vstal a usmál se na Dimitriho.
,,Tak tohle je nejlepší správa dne. Hned svolám všechny z Bratrstva." Řekne ,,Pojď semnou."
Pokračování příště...
Prosím o komenty...
Z důvodu, že by mi asi za chvilku hráblo ze slůvka jsem. Začnu psát povídku z pohledu nikoho, jak jsem to měla napsáno už dříve. Doufám že to nebude nikokomu vadit.
Komentáře
Okomentovat