DaisyRose povídky

Jako vždy pozdě večer. Přeji všem krásné počteníčko. :) Měla krásně jemné rty. Byl jsem jako v sedmém nebi. Jak jsem polibek prohloubil, vjel jsem ji rukou do vlasů a omotal několik jejich pramenů na prst. Její vlasy byly úžasné, kdyby byla strážce, musela by se je ostříhat, to bych rozhodně nedovolil. Jemně jsem ji rty laskal po těch její, byla však pro mě příliš daleko, proto jsem ji chytl za pas a chtěl si ji k sobě přitáhnout, avšak v tu dobu zareagoval Appa a kousnul mě do ruky. Všechno zkazil. ,,Pane bože." Řekne okamžitě Rose a já zaúpěl bolestí ,,Appo pusť." Přikázala mu a Appa okamžitě poslechl. Appa prokousnul kůži až do masa, musím říct, že ten pes měl sílu. Z ran od zubů mi teklo docela dost krve, bolest však nebyla tak strašná. ,,Dimitri moc se omlouvám, tohle nikdy bezdůvodně neudělal." ,,Dobrý." ,,To není dobrý… teče ti hodně krve, musíme to ošetřit… Appo místo." Ten okamžitě se staženým ocasem poslechl. Rose mě zavedla do koupelny. Ruku jsem d

Hlavně se mi tu potom nezblázněte až to dočtete. D I M I T R I Další den ráno, jsme se šli proběhnout, nejdříve jsem si myslel, že poběžím sám, ale Rose i s Appou mě překvapili. Už na mě totiž čekali. ,,Dobré ráno." Řekne mi a usměje se na mě, Appa zaštěkal na pozdrav. ,,Dobré ráno… čekal jsem, že se budeš chtít trochu vyspat." ,,Tvrdý režim, mě dohnal… a navíc Appa je plný energie, kterou potřebuje nějak vybít… teď když nebude v akci…" ,,Dobře… takže běžíme?" Rose na mě jenom kývla a zároveň jsme vyběhli. Nemohl jsem se vynadívat na její tělo. S každým krokem se jí napjaly svaly na nohou i zádech. Rose nás vedla, běželi jsme podél pobřeží. Bylo to nádhera, sledovat jak vychází slunce nad obzor a prohřívá půdu pod nohama. Byla rychlá a hodně vytrvalá a Appa vedle ní taky. Před námi se tyčilo obrovské molo, které stálo na vysokých kůlech. ,,Dáme se závod?" zeptala se a zastavila, k molu to mohlo být tak 200 metrů. ,,Můžeme… co dostane výherce?" zeptám se ji

Omlouvám se že teď nevydávám, nějak pravidelně, ale vůbec s ničím nestíhám. Přesto je však lepší vypat jednu kapitolku do týdne, než vůbec žádnou. Užijte si kulatou kapitolku. :) R O S E ,,Tak se mějte princezny." Zavolal na nás náš velící důstojník ,,Hua." Všichni jako na povel udělali. O pár hodin později jsem přistávala na letišti. Letěli jsme komerčními lety, v New Yorku jsme se všichni rozloučili a rozešli po svých. Jenom za dvě hodiny mi letěl let do Severní Karolíny, dokonce už odbavovali. Takže jsem si v klidu odbavila svoje zavazadlo, prošla kontrolou. Appa už byl v nákladovém prostoru. Dala jsem mu prášky na oblbnutí, aby nevyváděl. Musela jsem pomalu škemrat na kolenou, aby mi povolili Appu vzít si sebou, jenže věděli, že pokud bych odjela na 14 dní pryč a oni by s ním chtěli manipulovat, nedovolil by jim to. Dimitri na mě už čekal, přešla jsem k němu, byla jsem silně nervózní, srdce mi bušilo jako o závod a myslela jsem si, že mě každou chvilku vyskočí z hrudi. ,,

Já vím měla bych se stydět, ale dříve jsem to vydat prostě nemohla. Mám teď hodně učení a všechno mi to jde už na palici, k tomu se dějí ještě další věci okolo a najednou nevíte kam dříve skočit. Nemohu jasně říci že se do příště polepším, ale pokusím se. Užijte si tuto kapitolku. Během malé mé pauzy, se během malých volných chvil začal rodit nápad na nové povídky no a pár povídek tu mám ne na téma Vampírská akademie. Vlastně je to na téma Bratrstvo černé dýky a to zejména o páru Beth a Wratha (ten pár co si zahrál Dimitriho rodiče v povídce Mezi dvěma světy). Takže se vás ptámm líbila by se vám tamto povídka, nebo tu chcete čístě jenom Vampírskou akademii? :D Prosím, názory piště do komentářů. R O S E Já a Dimitri si píšeme už několik měsíců, bylo to příjemné. Dimitri psal o událostech na královském dvoře, ale psal i o svém životě. Byla to příjemná změna, od pekla. V posledních měsících nás přesunuli na předsunutou operační základnu, kde jsme získali každý svůj pokoj. Po zažádání jsem