Přeskočit na hlavní obsah

Nájemní vrazi: 24. Kapitola




Všechno netrvá věčně... pro Rose a Dimitriho to platí trojnásob.





Rychle si zvykli na přítomnost jeden druhého, žili společně v tom malém domečku několik týdnů. Nikdo je nerušil, obyvatelstvo si rychle zvyklo na přítomnost rusa, i když to některým starším dělalo menší problém… tak si nakonec i oni si zvykli.

Oba spolu chodili běhat, trénovali společně, psali spolu, ale tahle idylka nemohla vydržet navždy.

Stalo se to uprostřed noci, asi okolo druhé hodiny ráno, když zazvonil Dimiriův telefon. Oba dva se trhavě vzbudili a ještě omámená spánek nevěděli co se děje.
,,Spi." Řekl Rose a zatlačil ji zpět do postele
Dimitri po nějaké chvilce vylezl z postele a šel do kuchyně pro uřvaný mobil.
,,Prosím." Řekl, jakmile zvedl telefon.
,,Dimitri… tady Mason…" řekl mužský hlas na druhé straně.
,,Masone… co se děje."
,,Mazur zjistil, že jsi pryč… před několika dny jeho rodinu někdo napadl, žena byla až moc podobná Rose. Myslí si, že to byla zase ona… jde po ní… a jakmile zjistil, že nejsi v Moskvě, tak jde i po tobě… musíte se někam schovat."
,,Sakra…"
,,Vypsal na vás tučnou odměnu… 5 milionů na každého, 7 když vás přivedou živého… platí to však omezenou dobu… dva týdny… pokud vás nikdo z podsvětí nepřivede… vyšle svoje lidi… a víš, koho dokáže sehnat… chce vás oba mrtvé."
,,A co ten útočník…"
,,Vyřizuje všechny Mazurovi strážce…" řekne, když se najednou ze sluchátka ozval zvuk tříštícího se skla a střelba. Po chvilce bylo ticho…
,,Masone… Masi, co se tam děje, slyšíš mě?" křičel do telefonu.

,,Tvůj přítel je mrtvý Belikove…"
,,Kdo jsi…"
,,Řekni 47, že mě posílá Amanda… jakmile budu hotova se Zmejou… půjdu po ní… dávám vám náskok… využijete ho… radím vám, opusťte ten malý domeček v Německu… už tam pro vás není bezpečno." Řekne a tím byl hovor ukončen.

,,Roza." Zavolal na Rose a běžel okamžitě do ložnice. ,,Vzbuď se." Řekne a zatřásl s ní. Rose byla okamžitě vzhůru.
,,Co se děje." Zeptala se ho vyděšeně.
,,Musíme okamžitě vypadnout." Oznámil ji, Rose okamžitě vystřelila z postele a začala společně s Dimitrim balit.

Balili to nejzákladnější, zbraně, peníze, pasy a pár kusů oblečení.

,,Co se děje."
,,Mazur na nás vypsal odměnu a nějaká žena od Amandy jde po Mazurovi… řekla, že jakmile s ním bude hotova, půjde si pro tebe."
Zkrátil informace do několika vět. Dimitri si vzal klíče od auta a vyšli ven, směr auto… avšak než tam stačili vůbec dojít… auto explodovalo.
Tlaková vlna je odhodila do zadu a oni bolestivě dopadli na záda. Jako první se vzpamatoval Dimitri. S pískáním v uších, se pokus zvednout Rose na nohy.
,,Musíme jít… Roza… vstávej." Řekl ji. Rose však moc dobře neslyšela.

Dimitrimu se podařilo Rose zvednout na nohy… přehodil si přes rameno batoh a pomohl ho nasadit i Rose.
,,Musíme jít Roza… pojď… musíme jít."

Rose se však dívala na hořící baráček, který ji tolik přirostl k srdci. ,,Roza." Dimitri naléhal na svém, a tahal Rose od ohně pryč.

Utíkali společně pryč od domu a vesničky, v které strávili několik týdnů.

Po několika hodinách chození se konečně dostali do většího města, kde ukradli auto a vydali se dál.
Oba byli hodně unavení, ale museli pokračovat.
Daleka od vesnice, kterou opustili, našli nějaký motel. Zaplatili pokoj a šli si lehnout.

Nebylo to zrovna nejkrásnější místo, ale i tak se tam dokázali vysprchovat a nakonec usnout.

Cestovali především v noci… bylo to bezpečnější.
Museli si sehnat nové pasy… naštěstí měla Rose několik kontaktů, které ji nové pasy udělají za slušné peníze.

,,ty běž pro pasy… já nám zařídím nějakou munici, sejdeme se za dvě hodiny na hlavním nádraží." Řekne Rose, políbil ji na tvář a poté se rozešli.

,,Před něčím nebo někam… každý kdo se tu ukáže je na útěku… buď to někam, nebo před něčím." Řekne muž, otevřel drátěné okénko a z krabičky začal vytahovat pasy. Podal ji pasy zároveň v tu dobu, co ona mu předala peníze.
,,Vídávám spoustu vám podobných štvanců…mají představu, že nový pas, představuje nový život."
Rose listovala pasy a kontrolovala jejich kvalitu.
,,Ty nejsou dobrý…" řekne mu ukáže na pasy.
,,Jsou perfektní…"
,,Datový proužek je odmagnetizovaný… s tímhle se leda tak dostanu do vazební cely."
,,Chcete lepší… zaplaťte víc." Řekne. Krabici zavře a odešel od okénka.
,,nebo rozhlásím, že Tobias prodává špatné pasy…" řekne, muž se zastavil a otočil se na Rose. Ta naklonila hlavu na stranu a podívala se na něj.
Tobias se s povzdechem vydal opět k okénku, otevřel krabici a podal ji její pasy.
Když si pasy chtěla vzít, nepustil je. ,,Buď radši opatrná… tenhle svět je moc nebezpečný."

,,Vy nevíte kdo to je, že ano." Řekne neznámý mužský hlas. Rose se otočila a spatřila neznámého černocha. ,,Já být vámi… radši bych ji ty pasy vydal… nevíte čeho je schopna." Řekne muž, Rose si okamžitě instinktivně chytla za zbraň.
,,V klidu… nemám zájem o hněv Ruského boha." Řekne ji a ukáže prázdné ruce. Rose k němu úplně neotočila zády, byl to úhel kde ho periferně viděla. Rose si vzala od Tobiase svoje pasy a pak vypadala z podzemní místnosti.

Rose se dostavila na místo určení v čas, když právě přišel Dimitri.
,,Roza… máš ty pasy?" zeptal se ji a ona jenom přikývla a ukázala mu je.
,,Máš ty zbraně?" zeptala se ho a Dimitri přikývl.
,,Už jsem je poslala poštou." Řekne ji.
,,Kam vůbec pojedeme."

,,Do Now Yorku… několik kilometrů za městem, bydlí můj starý přítel… budeme u něj v bezpečí."
,,Můžeme mu věřit?"

,,Jo."

Komentáře

Mohlo by Vás taky zajímat

Obyčejní Neobyčejní 17. Kapitola-Tohle je můj život, můj domov moje všechno

  Omlouvám se, že mi to tak dlouho trvalo, ale všechno má svůj čas. Stejně jako čas potřebovala tato kapitolka. 

Obyčejní Neobyčejní 2. část- 1.Kapitola

AIDEN

Obyčejní Neobyčejní 1. Kapitola

  Tuhle povídku mám v hlavě už strašně dlouho, dokonce ji mám i napsanou na papíře, ale jen na papíře. 3x přepisovanou a několikrát i zapomenutou. Teď jsem se ale odhodlala, a řekla si, že je zase čas se zamilovat do ,,ruského BOHA Belikova" - zase Zatím berte úvodní obrázek jako provizorní- děkuji  Tak snad si tuto povídku užijete.  Další FanFikce na téma VA je tu.