Další slíbená kapitolka
Milý soudruhu,
Už ne nemůžu dočkat, až přijedeš sem, zamnou. Vesničané se semnou konečně odhodlali mluvit. Je tu moc nádherně a co víc, téměř žádné kamery. Je to tu tak odlehlé, že je téměř nemožné mě sem vystopovat.
Zjistila jsem, že dokonce několik kilometrů za západ, je ranč koňmi.
Čím více jsem tady, tím více se mi otevírá mysl, moje vzpomínky se mi postupně vrací. Většina vzpomínek je krásných, pár z nich už ale moc ne.
Doufám, že se ke mně připojíš co nejdříve.
S louskou
Rose
Už jen když si Dmitri četl ten dopis, se mu zvedli koutky úst. Oba se rozhodli pro posílání pošty, je to bezpečnější, než kdyby si volali, nebo zkusili komunikaci přes darkweb. V tomhle světě totiž nikdy nevíte, kdo vás v tu ránu pozoruje nebo poslouchá.
Dimitri dělal, co mohl, aby mohl za Rose, jenže to nebylo tak jednoduché. Dokonce minulý týden zpozoroval, že kolem Zmejova domu, se pohybuje neznámé auto. Číslo auta, bylo neznámé. Po události z minulých měsíců, se rozhodili, že Mazura přemístí jinam. I sám Mazur navrhl přesun, bál se o své děti. Podle jeho slov, přišel už o mnoho a nechce riskovat, že ztratí to poslední, na čem mu doopravdy záleží.
Protože Dimitri už nadále nepatřil do Zmejovi ochranky, nejel s nimi. Měl zůstat v Moskvě. Takže jakmile byla možnost, Dimitri se chopil příležitosti, sbalil si věci a odjel.
Rose šla dneska na trh, právě dneska totiž měli přivést čerstvou zeleninu a ovoce.
,,dobré ráno Rose… jdete nakoupit?"
,,Dobrý den paní Hauková, jak se dneska máte." Zeptala se ji Rose. Paní Houková byla jedna z mála, která se odvážila v prvních týdnech mluvit s cizince a Rose ji byla za to vděčná, díky ní se necítila tak sama.
,,Dneska dobře… ale myslím si, že odpoledne trochu zaprší."
,,Opravdu? Vůbec to tak nevypadá… uvidíme odpoledne, jestli máte pravdu…"
,,Já mám pravdu vždycky… jen počkej."
Rose na trhu byla asi dvě hodiny. Při výběru čerstvých potravin si popovídala s několika lidmi.
Místní svobodní muži, ji neustále zvali na večeře a podobně a ono je někdy těžké odmítnou. Ti chlapi jsou neodbytní. Kdyby tu tak byl Dimitri, aspoň by jim sklaplo. Páni to by byla dobrá podívaní. Rus proti Němci. To už tu dvakrát bylo, po třetí by to nebylo dobrý.
Měla už téměř vše, co chtěla nakoupit, teď už stála jenom před pultem plných červených jablek, když najednou uslyšela za sebou kroky a něžný hlas, který ji pohladil po její duši.
,,Roza." Řekne mužský hlas se silným ruským přízvukem. Rose se okamžitě otočila a málem se štěstím rozbrečela. Dimitri rozevřel náruč a Rose mu samou radostí do ní skočila, ten ji okamžitě pevně stiskl a byl rozhodnutý ji jenom tak nepustit.
Po několika měsících byli opět spolu, v obětí toho druhého.
,,Strašně jsi mi chyběl." Řekne mu Rose rusky, aby okolní obyvatelstvo nerozumělo jejich konverzaci.
,,Ty mě taky zlato… ani nevíš jak moc…"
,,Počkat… ale jak to že jsi tady… já myslela, že to není možný…"
,,Mazur odjel na nějakou dobu z Moskvy… já musel zůstat… musel jsem tě prostě vidět… musel."
Lidi na trhu se snažili nezírat, ale nějak jim to moc nešlo.
,,Pojďme někam, kde budeme mít větší soukromí." Řekne mu, chytla ho za ruku a vedla ho pryč od davu.
,,Dobře."
Rose ho dovedla až k jejímu malému domečku. Jakmile oba překročili práh a zavřeli se na nimi dveře, Dimitri si Rose prudce přitáhl k sobě a začal ji nenasytně líbat.
Oba byly po několika měsících odloučení, nadržení a nedočkavý jeden druhého.
Dimitri jak jen nejrychleji mohl, zbavil Rose oblečení a ona zase jeho. Ani pomalu nedošli k ložnici… oba dva byli velice nedočkaví.
Dimitri si Rose vyzvedl do náruče a nechal, aby mu omotala nohy kolem jeho boků. Chytl ji jednou rukou za zadek a druhou výše za záda, aby mu nespadla.
Rose se nechala odvést do ložnice a položit na postel. Dimitri ji něžně položil a začal jí nandávat polibky na celé její tělo. Každá křivka byla stejná, tak jak si ji pamatoval, ale i tak si potřeboval osvěžit paměť.
Dimitri se dostal až k vnitřní straně stehna, Rose zasténala, když ho ucítila na svém pohlaví. Dimitri ji sál a přiváděl ji k šílenství jazykem. Rose vykřikla jeho jméno, když ji přiměl jazyk vyvrcholit.
Rose měla svoje prsty zapletené v jeho vlasech, jakmile ji úžasně uspokojil svými ústy, přitáhla si ho k sobě a začala mu jeho něžnost oplácet. Mezitím co ho líbala na ústa, vzala do rukou jeho tvrdou a nedočkavou chloubu a začala provádět uspokojující pohyby rukou.
Dimitri ji za nedlouho sténal do úst a ona skončila s lepkavou nadílkou na svém břiše.
,,Jsi úplně mokrá." Řekne Dimitri, když do ní zajel dvěma prsty.
,,A divíš se mi?" řekla mu na oplátku a pohnula boky proti jeho ruce. Dimitri se nad tím zasmál, prsty ještě párkrát do ní přirazil, pak je však vysunul.
Dimitri se naklonil k Rousiným rtům, políbil ji a pak do ní konečně vstoupil.
Oba začali slastně sténat a užívat si doteky jeden druhého.
Po několika hodinách něhy a sexu, se konečně uklidnili, nabaženi jeden druhého.
Rose těžce oddychovala, stejně tak i Dimitri. Leželi k sobě čelem byly do sebe propletení.
,,Tohle mi chybělo." Řekne mu Rose a nasála jeho vůni. ,,Chybělo mi tvoje tělo, tvoje přítomnost… tvoje zenové myšlení… strašně moc jsi mi tu chyběl, byla jsem tu sama." Řekne a najednou se venku zablýsklo a za nějakou chvilku ozval rána.
Jakmile se ozval hrom, Rose lekla, nesnášela bouřky, Dimitri to věděl a využil jejího strachu, a co nejblíže si ji k sobě přitáhl. Předpověď paní Houkové se vyplnila, začalo pršet.
,,ty jsi mi také strašně chyběla… naše postel byla strašně prázdná." Rose se nad tím zasmála a přejela dlaní po celé délce jeho ruky.
,,Proč Německo." Zeptal se Dimitri za nějako dobu po příjemném tichu, doprovázející bouřkou.
,,Je to jediná z evropských zemí, jejichž jazyk umím."
,,Ale já ne."
,,Ale já ano."
,,Příště pojedeme do Francie… je tam hezky."
,,Neumím francouzsky."
,,Ale já ano… odpověděl ji francouzsky a políbil ji na ústa.
Poté však společně v kliku leželi v posteli a nechali se ukolébat kapkami deště, které dopadaly na parapet a rozbíjely se o zem.
Komentáře
Okomentovat