Přeskočit na hlavní obsah

Nájemní vrazi: 20. Kapitola



Další kapitolka je tu. Napsána sice jenom šesti prsty, ale přeci jen tu je. Tak doufám že si ji užijete.






,,Nehýbej se, vrazila ti dýku do boku." Řekne Dimitri Christianovi, který se snažil vstát.
,,Kde je sestra…"
,,Uprchla do lesa, několik chlapů ji právě nahání"
,,Nikdy ji nechytí… Rose je dobrá v utíkání… prakticky to děláme celý život."
,,je zraněná, několikrát ji postřelili, nemyslím si, že se dostane někam moc daleko."
,,To si jenom myslíš… teď je hodně jinná."

Chritian byl na kraji svých sil, ale i přesto se dokázal bez Dimitriovi pomoci a nastoupit do auta.

Několik strážců, ještě zůstalo nějakou dobu lese, a naháněli Rose, všichni ostatní se vrátili do útočiště. Na Christiana byl připraven ošetřující lékař, který se dal hned do práce, jakmile si lehl na lehátko.
,,Máte veliké štěstí, nezasáhla vám žádné životně důležité orgány…"
,,Měla naspěch… prosím spravte mě, abych co nejrychleji mohl zase fungovat." Řekne mu a zasténal, když mu zašíval ránu.
,,Jestli bude chtít dál fungovat…" řekne doktor a podá mu krabičku, nějakých prášků. ,,berte tohle… stehy se sice roztrhnou, budete krvácet, ale budete schopen boje."
,,Děkuji doktore."

,,Chlapi informovali Mazura… ten je teď na cestě sem." Řekne jeden ze strážců Dimitriovi, který byl opřený o kuchyňskou linku a pomalu usrkával už studené kávy.
Dimitri přikývl na informaci a dále koukal do prázdna.

Asi o deset minut později, se v sídle objevil i se svou tlupou goril. Chlapi ho nesměrovali do místnosti, kde umístili jeho ženu. Za chvilku se začalo ozývat naříkání, které vycházelo z Mazurových úst.
Jeho děti, plakali také, Daniel se je pokoušel utěšovat, ale jeho sestry nedokázali zadržet slzy.

,,Michele... prosím odvez pane Mazura a jeho děti domů."
,,Ano pane." Odpověděl mu jeden z Mazurových goril a společně s ostatními odvedl Mazura a děti do aut.

O několik dní později

,,Mají ji." Řekl jeden z nových strážců, když vtrhl do tělocvičny.
,,Koho mají." Ben přestal s posilování rukou, a činky hodil na zem.
,,Vraha Mazurovi ženy… chytli ji a teď je s chlapi v sídle." Poví jim novinu. Dimitri a Ben okamžitě zareagovali a vystřelili z tělocvičny do šatny.

Rychle se převlékli, nasedli do auta a vyrazili do sídla.
,,To je Mazurovo auta." Řekl Dimitri, když auto zaparkoval pod zemí.

Před několika hodinami

Rose byla už vyčerpaná a běžela už z posledních sil, udivilo ji, když slyšela za sebou hlasy. Nebyly moc daleko, jenom několik desítek metrů možná.

Rány, ji už přestali krvácet, tedy až na jednu, na tu v noze. Kulka ji musela něco zasáhnout, ale vůbec ji to nebolelo, což působil adrenalin.
Síly ji však začali docházet a to se také podepsalo na jejím výkonu. Jelikož byli v lese, jeden kořen vyčníval ze země, Rose si ho nevšimla, kořen se, ji zahákl o kotník a ona upadla na zem přímo hlavou na kámen. Jakmile se udeřila do hlavy, začala ztrácet vědomí. Byla však ještě vzhůru, když ji několik chlapů vzalo prudce za vlasy a hlavu ji zaklonili. Následně jí vší silou uhodili a ona ztratila vědomí.

Probudila se, až ji někdo k nosu přiložil aromatickou tekutinu. Když nabrala vědomí, trhla sebou a vzápětí zjistila, že je svázaná, uprostřed místnosti. Někdo pořád chodil sem a tam a další zase seděli a něco štelovali.

,,Je vzhůru." Řekne neznámý hlas.
,,Paráda… Chlapi zapojte to."

Rose se ošila, aby viděla co se děje, jenže hned toho litovala, její rameno a noha zaprotestovali.

,,Kdo jsi a kdo tě sem poslal." Řekne jeden z chlapů, vypadal, že je této bandy kápo. Rose mu neodpověděla. ,,Kdo tě sem poslal." Zkusil to znovu ale marně. ,,Chlapi." Ukázal na ně a oni začali okamžitě jednat.

Rose napojili elektrody na tělo a ona okamžitě věděla, co bude následovat. Elektrošoky. Tohle zvládne, avšak modlila se v k duchům, aby to zvládla.

,,zeptám se tě ještě jednou… pak do tebe napereme 7 000 voltů." Rose ale mlčela, a jak on řekl, zapnuli baterií a naprali to do ní. Bolest byla nepředstavitelná, avšak Rose nevykřikla. Zvládala to až do 15 000 voltů, 20 000 bylo maximum. Kdyby do ní naprali více voltů, mohli by ji začít selhávat orgány, nebo jí zastavit srdce.

Rose vydržela tři kola elektrošoků, které byly postupně zvyšovány.
,,47."
,,Cože?"
,,47, to je moje jméno…"
,,Takové jméno neexistuje."
,,Pro mě ale ano."
,,Kdo tě poslal…odkud pocházíš…" Rose mlčela, a proto to opět zapnuli. Rose se už výkřiku neubránila. ,,poslal mě devátý klan… Amanda z Divize… chtěla Mazurovu hlavu… ale před tím jsem měla zabít každého člena jeho rodiny…"
,,No… moc ti to nevyšlo… Mazur tu bude do dvou hodin… do té doby si s tebou můžeme hrát." A pustil do ní plné napětí.
El being tortured by electrocution.

Když Dimitri vešel do sídla, okamžitě uslyšel křik.
,,Co to děláte." Začal hned a chtěl se dostat k Mazurovi, ale jeho gorily ho chytli za paže a drželi ho od něj dál.
,,Mure… co to děláte."
Z místnosti se ozval další křik, ještě více bolestnější, stejně tak i pronikl zvuk elektřiny.
,,Probo… vždyť je to vaše dcera… je to vaše dcera."

Mazur však stál nehybně na jednom místě a díval se před sebe. Dimitri však se však se strážci pokusil bojovat.
,, žena která zabila vaši ženu nebyla Rose… ale Amanda… to jí, byste měl nahánět a mučit… Rose za to nemůže."

V tu ránu se na něj Mazur podíval s očima plných slz.

,,Byla to však moje dcera kdo zmáčknul spoušť a provrtala jí díru do hlavy… byla to ona, kdo
unesl moje děti a měla za úkol zabít i mě… A jak už jsi řekl, není dcera, moje dcera je mrtvá… Rouzí jsem pohřbil."

,,Mazure, prosím… nedělejte to… prosím."

,,Odveďte ho." Řekne a s tím se do boje zapojil i Ben. Neměli však šanci. Všichni strážci, kteří byli v sídle, se seběhli a pomohli ty dva zpacifikovat. Ještě než ty dva, odvedli do jiných místností, Dimitri stačil říct. :,, Rose byla těhotná."

Komentáře

Mohlo by Vás taky zajímat

Obyčejní Neobyčejní 17. Kapitola-Tohle je můj život, můj domov moje všechno

  Omlouvám se, že mi to tak dlouho trvalo, ale všechno má svůj čas. Stejně jako čas potřebovala tato kapitolka. 

Obyčejní Neobyčejní 2. část- 1.Kapitola

AIDEN

Obyčejní Neobyčejní 1. Kapitola

  Tuhle povídku mám v hlavě už strašně dlouho, dokonce ji mám i napsanou na papíře, ale jen na papíře. 3x přepisovanou a několikrát i zapomenutou. Teď jsem se ale odhodlala, a řekla si, že je zase čas se zamilovat do ,,ruského BOHA Belikova" - zase Zatím berte úvodní obrázek jako provizorní- děkuji  Tak snad si tuto povídku užijete.  Další FanFikce na téma VA je tu.