,,Na dvou hodinách." Řekne Ame a napila se právě podaného šampaňského.
,,Vidím pět goril, které jsou kolem něj."
,,Šest, myslíš, že ten chlap s nožem u pasu a pětadvacítkou je civil?"
,,Tady tu skříňku nezískáme, musíme na to jinak. Kamery jsou na každém rohu a plno lidí."
Ame se podívala na mobil. ,,Do prodeje skříňky se přidali další tři lidi."
,,Jak to teď uděláme."
,,Musíme motivovat prvního kupce natolik, aby do toho vrazil všechny peníze co má."
,,Skvělá strategie…"
,,Vymyšlená za pochodu… co od toho čekáš… tohle je úkol pro tebe."
,,Proč pro mě, ty jsi holka."
,,Je gay Christiane."
,,Co… no to ani náhodou… ne, proč nesvedeš někoho z ostatních kupců?"
,,Protože, všichni ostatní nemají takové finanční prostředky jako on a my potřebujeme tu skříňku."
,,Ne."
,,Jo a dělej."
,,Jsi zlá."
,,Ja vím."
Christianovi to šlo jako po másle, kdo by řekl, že bude tak dobře svádět, a ještě k tomu chlapy. Jeden by si myslel, že je na ženský, ale ten chlap mu všechna jeho slova sežral i s navijákem.
Ame zavibroval mobil v ruce a několik a lidem se ozvalo zapípání, jako kdyby jim přišla sms. Na displeji stálo: Dražba zahájena.
Okamžitě začali chodit nabídky a částky peněz v podobě čísel. Kupec číslo 4 podal zatím největší sumu peněz. Kupec číslo 1, neboli náš kupec, byl až na třetím místě.
,,Sakra Christiane." Řekne si pro sebe a dívala se do mobilu, když v tom ji najednou někdo vyrušil.
,,Co tady děláš Rose." Řekne ženský hlas. Ame se otočila a s tázavým pohledem se podívala na dotyčnou, která byla těsně u ní.
,,Promiň tě madam, musela jste si mě s někým splést."
,,Rose, co to…"
,,Musela jste si mě s kým splést madam, nejmenuji se Rose nýbrž Ame." Ta žena, s kterou právě mluvila, byla Nikita, a jakmile ji řekla svoje jméno, vypadala v šoku.
,,Rose… Amanda, pane bože co ti to udělala" Řekla a najedou, byla pryč.
,,To bylo divný."
Ame opět zavibroval telefon. Konec dražby. Stál tam a hned poté kdo skříňku získal, avšak obchodník číslo 1, to nebyl.
,,Sakra."
Christian za nedlouho přišel.
,,Navážeme na plán A, i když ho trochu pozměníme." Řekne Christian Ame a společně se vydaly k východu a během cesty jí vše vysvětlil.
Oba se převlékly ze společenského a navlékli na sebe kimona, chrániče, zbraně, katanu a nakonec kuklu. Teď jim byly vidět jen oči.
Podle kamerových záznamů, by kupec měl vyjít bočním vchodem za pár minut. Ame a Christian ale nebyli jediní čekající.
,,Na dvanácti hodinách, pohyb." Řekne Christian. Ame se podívala před sebe a spatřila muže v kovbojském kabátu.
,,Jsme v loji… to je ,,Ruský bůj"´
,,Děláš si srandu." Otázala se ho Ame
,,Myslíš, že bych teď žertoval?"
,,Hele jsme dva, on jeden."
,,Jo, ale je to Belikov ,,Ruský bůh."
,,Přestaň fňukat a dělej… už vycházejí."
Oba vystoupili ze stínů a zaútočili na jeho gorily. Strhla se mela, všichni kdo chtějí černou skříňku, začali bojovat. Ruský bůj bojoval právě s jedním z dalších útočníků, prostřelil mu hlavu a vydal se za kupcem. Byl osamocený a krásně na raně. Kufřík s černou skříňkou držel před sebou a div, že se strachy neposral.
Ame sekla katanou a zneškodnila posledního kupcova strážce. Christian mezitím zneškodnil všechny, kteří po skříňce šli až na Belikova, ten právě nabil svoji zbraň a dvakrát s ní vypálil přímo do hlavy kupce.
Christian byl rychle u něj a katanu mu přiložil ke krku.
,,Kleknout." Christian katanou přitlačil, aby klekl. Belikov okamžitě poslechl. ,,Tu skříňku."
,,Yakuza, že." Zeptal se s humorem. Ame k nim přešla a vzala si od něj tu skříňku, položila na zem a otevřela.
Černá skříňka byla napojená a na bezpečností zařízení, proto připojila mobil, který ji vygeneroval bezpečností kód. Bylo to osm číslic. Ame ho vyťukala do klávesnice a skříňka byla vzápětí volná. Skříňka nebyla nijak velká ani nijak těžká. Kdo by řekl, že něco takového nosí přísně utajované mise.
Ame přiložila prst k tlačítku, jehla se rychle vysunula a píchnutím do prstu ji odebrala trochu krve. Vzápětí se skříňka odjistila. Něco tu však nesedělo, skříňka už byla narušena. Někdo se do ní snažil dostat.
,,Christiane." Zavolala na ně Ame. ,,Ta skříňka, je poškozena." Řekne.
,,Cože?"
,,Někdo se ji snažil před námi otevřít."
,,Amanda bude zuřit." Řekne Christian. ,,Podívám se na to… a ty to ukonči."
Ame se podívala na Belikova který klečel na kolenou a jeho hlava směřovala dolů.
,,Nějaké poslední přání?" zeptala se ho rusky a on okamžitě zpozorněl. Ame vytasila katanu, přistoupila k němu z boku a postavila se do základního postavení; nohy od sebe, rozkročené tak že její váha byla na zadní noze. Ame přiložila katanu na jeho krk a poté ji opět zvedla.
,,Brzy se s tebou setkám moje Roza." Řekne Dimitri když se Ame chystala seknout, pohyb zastavila jenom pár milimetrů nad jeho krkem.
,,Miluji tě soudruhu."
,,Miluji tě Roza."
Ame hlavou prolítlo několik vzpomínek, všude byl v nich byl on.
,,To jméno…" řekne Ame a katanu přemístí po jeho bradu on byl nucen hlavu zvednout. ,,Tu ženu… proč jsi ji tak nazval."
,,Rusky Rose… moje Roza."
,,Tak, mě už někdo nazval." Řekne Ame a sundá si svoji kuklu.
Dlouhé černé kadeře ji spadly na záda.
Dimitri byl v šoku. ,,Roza? …Ne… ne to není možný… ty jsi mrtvá… moje Roza je mrtvá."
,,Jmenuji se Ame, nejsem tvoje Roza."
,,Pane bože."
,,Ame, jedou sem poldové, někdo nahlásil střelbu." Zavolal na ni Christian. Ame si rychle nasadila kuklu a zasunula katanu.
,,Padáme." Řekne ji Christian, sebral černou skříňku a společně s Ame zmizeli do tmy.
Dimitri, který byl natolik v šoku z toho, co viděl, si ani neuvědomil, do jakého průseru se to dostal. Policie tu byla hned, vozy zatarasily cestu, aby Dimitri nemohl nikam uniknout.
Policisté vystoupili ze svých aut, nechaly otevřené dveře, za nimiž se schovali, vytáhlo zbraně a namířily je na Dimitriho.
,,Ruce na nahoru, pane… dejte ruce na horu." Řekne jeden z policistů a Dimitri to ochromeně udělal. Jeden z policejních důstojníků ho srazilo na zem, ruce mu dal za záda a následně nasadil želízka.
,,Zatíkáme vás za vraždu několika lidí… Máte právo nevypovídat, všechno co řeknete může být použito proti vám! Máte právo na advokáta, pokud si ho nemůžete dovolit, bude vám přidělej!" policista mu odrecitoval jeho práva a zvedl ho ze země.
Ame a Christiana stáli na střeše a všechno sledovali.
,,Zmeja ho z vězení dostane do dvou týdnů… Černou skříňku musíme do Japonska dostat do týdne co nejrychleji. Půjde teď po nás hodně lidí… Ame… jdeme."
Ame to ještě chvilku sledovala, ten muž ji byl povědomý a byl úplně v šoku, když spatřil její tvář a před tím Nikita. Jako by ji znala, i když se s ní nikdy nesetkala a k tomu všemu ta nepředstavitelní bolest hlavy. Měla pocit, jako by ji kus chybělo. Jako by ji kus sebe vyrvali.
Komentáře
Okomentovat