Dimitri se ráno vzbudil dříve než Rose, jako obvykle. Stačl pro oba přichystat kávu, poté ho však zaskočili Rosiny ruce, okolo jeho pasu.
,,Jsem ráda, že jsme opět spolu." Řekne mu a položí svoji tvář na jeho záda.
,,To já také." Odpoví ji, chytl ji za ruce a přinutil ji, aby se přesunula čelem k němu. Jakmile to udělala, políbil ji rty. ,,Jsi nádherná." Dimitri ji vzal pas a vysadil ji na kuchyňskou linku.
Rose měla na sobě Dimitriovu černou košili, která ji sahala až téměř po kolena.
,,Miluji, když nosíš moje oblečení." Řekne ji, když ji políbil mezi ňadra. Pomalu ji rozepnul další knoflík a políbil tak nově odhalené místo. Rose nezadržela slast, která se, ji vydrala z hrdla na povrch. ,,Chyběli mi tvoje slastné steny." Řekne a políbil další odhalenou část.
Když se už moc krčil, klekl si na kolena. Nyní byl na úrovni jejího pasu. Dimitri ji začal nanášet polibky na vnitřní stranu stehna, až dorazil k zakázanému místečku. Dimitri si ji přitáhl k sobě blíž a poté začal Rose přivádět ještě do většího šílenství, než ji doposud vystavoval. Po pár minutách, Rose skoro křičela slastí. Dimitri se zvedl ze země a Rose pevně objal. ,,Jak říká, chybělo mi tvoje sténání." Řekne ji do vlasů a Rose se tomu polohlasně zasměje.
,,Taky jsi mi chyběl… možná bychom měli vypít tu kávu, kterou jsi nám nachystal, dokud je ještě teplá." Řekne a dá mu pusu na ústa a následně seskočila z linky. Jakmile k němu byla záda, podíval se na ni hravě a také tak ji plácl po zadečku.
Rose si toho nevšímala, vzala si do dlaní šálek s kávou a šla prozkoumat celý byt, a prohlédnout případné změny. Pro její překvapení, vše bylo na svém místě. Zastavila se na prahu pokoje, kde měli posilovací věci. Byl to pokoj pro budoucnost. Rose si dokázala představit, jak je uprostřed ní kolébka, v níž spí jejich miminko. Nikdy je nepřemohla taková touha po dítěti.
Velice živě si dokázala představit, jakým by byl Dimitri otec, musela se nad tou představou usmát.
Dimitrimu se rozzvonil telefon, Rose se na něj jenom otočila, hodila po něm úsměv a dále zkoumala byt.
,,Ahoj Dimitri, tady Nikita. Birkhoff zjistil, že Rose je v Rusku možná…"
,,Jo, už to vím."
,,Skvělé, mohl by ses stavit, abychom ji mohli najít."
,,To není potřeba… To Roza totiž našla mě."
,,Vážně?"
,,Jo včera večer se objevila v našem bytu… vypadá to, že si na všechno vzpomněla, je téměř jako dříve."
,,Páni… jak překonala Amandin stroj, to je téměř nemožné."
,,To netuším, ale je tu."
,,Už ti řekla proč je vlastně v Rusku?"
,,Ne… ty snad jo?"
,,Birkoff zjistil, že jeden ze členů devátého klanu byl zabit ruským jeden. Někdo jménem Yasuno."
,,To byl její strýc… promiň, ale budu muset končit." Řekne a bez dalších slov, ukončil hovor.
,,Rose… tvůj strýc zemřel?" zeptal se ji a otočil se na ni.
,,Řečeno bez obalu, ale jo… Yasuno zjistil co se v Yakuze stalo a ani nevím proč, ale vypil ruský jed a tím mi dal možnost, bez toho aniž by měl někdo podezření jet do Ruska a opět se shledat s tebou…"
,,Ou… co se vůbec děje v Yakuze… něco málo vím, ale asi ne všechno."
Rose se nadechla a spustila. ,,Amanda, americká špionka a manipulátorka, využila devátý klan a pomocí jejího stroje postupně vymazávala paměť a vylepšovala všechny zabijáky tak, aby mohli bez výčitek svědomí zabíjet a svrhávat organizace. Já jsem byla jednou z obětí už od dětství, proto jsem nehledala svoje pravé rodiče a tak rychle se vzdala domova. Nedávno opět Amanda dorazila a opět napravila devátý klan. Yasuno to zjistil a nechal si pro případ opětovné vymazání paměti několik videí. Toď vše."
,,Aha , skvěle rychle vysvětleno… pojď sem." Řekne ji a otevře pro ni náruč. Rose okamžitě zareagovala a vplula do jeho náruči. ,,Tvého strýce je mi líto."
,,To mě taky."
Společně strávili poté celý den a noc v posteli, když Dimitriho najednou nad ránem zavolali k naléhavé misi. Rose osaměla v bytu a když tam tak byla sama, přemýšlela nad svým otcem. Vždyť je pořád v domnění, že je mrtvá. Proto po delším rozhodování, nakonec nasedla do auta, které bylo zaparkováno v garáži a vyjela na cestu k Mazurovic domu.
Rose zaparkovala před domem a chvilku pozorovala co se tam děje. Celý dům byl klidný, až na pracovnu. Abe tam přecházel z jednoho místa na druhý. Po chvilce sledování se proplížila komplexem a nějak vyšplhala do druhého patra, přímo do pracovny. Ještě že měl otevřené okno.
Abe k ní byl otočený zády, když skočila do místnosti. Abe se nad dopadadnutím bot na podlahu, rychle otočil čelem k hluku a poté úplně ztuhnul.
Zůstal stát na místě s otevřenou pusou.
,,Baba." Řekne Turecky. Rose nezadržela slzy a proto je nechala aby ji začaly stékat po tváři.
,,Kiz?"
Rose se pohnula z místa, přešla místnosti a pevně ho objala. Abe nejdříve nemohl uvěřit tomu, co se tu právě stálo, ale jakmile ucítil teplo sálající z jejího těla, uvěřil tomu, že jeho dcera je naživu.
Abe nebyl z kamene, takže i on nezadržel blížící se vodopád slz.
,,Pane bože, jsi naživu… jak…"
,,Všechno ti vysvětlím." Řekne mu Rose a dala se do zdlouhavého vysvětlování. Abe ji potom všem nechtěl pustit z domu a ona se mu vlastně ani nedivila, ale řekla mu, že by byla radši, aby byla doma, až se Dimitri vrátí.
Abe ji nakonec neochotně pustil, pod podmínkou, že se zítra společně opět uvidí a Rose souhlasila.
Rose se vracela stejnou cestou, když v tom se na křižovatce najednou zastavila. Hlavou ji prolétala myšlenka na tu autonehodu. Asi tam stála mnohem déle, než si myslela, protože ji najednou někdo zaklepal na okénko auta. Rose se překvapeně podívala na toho, kdo ji vyrušil a pro ještě větší údiv, to byl Dimitri.
,,Rose proboha, co tady děláš, jsi zraněná?"
,,ne… jsem v pořádku…" řekne a poté dodá ,,Tohle je ta křižovatka se stala ta nehoda."
,,Ano vím… tomuto místu se vyhýbám, co nejvíce to jde."
,,Nejsou tu dopravní kamery."
,,Ano… v téhle části ne."
,,Tak jak je možné… že Amanda věděla, kdo seděl v autě který mě naboural."
,,jak to myslíš?"
,,Týden po autonehodě, jsme se bavili o tom, že se mi stala nehoda a zmínila se, že řidič měl jizvu na tváři, typický muž pro sebevražedné mise… jak to sakra mohla vědět… v žádném ze spisů to nebylo, ledaže…Pane bože."
,,Co."
,,To Amanda, to ano zařídila, aby se to stalo, chtěla mě mrtvou… chtěla mě odstranit a když se ji to nepovedlo, tak aspoň zajistila, že si nebudu nic pamatovat… Proč mě ale chtěla odstranit a potom mě jenom zbavila vzpomínek... Ledaže by moji smrt chtěl někdo jiný... otázkou je ale kdo."
Komentáře
Okomentovat