Tak když je dneska ten lásky čas.
Byl pozdní večer, první máj, večerní máj byl lásky čas...
Tohle se určitě učil každý... Užijte si další kapitolku.
,,Právě přišla dovážka nového zboží pane."
,,Výborně, co nejrychleji to prodejte v 6,12 a 9 části."
,,Pane, není to náhodou území rodiny Kiroshi?"
,,jo, proto chci aby jste to prodali tam, od té doby co přestali vlastnit Yakuzu jejich moc upadá."
,,A co 47."
,,Jí se už nemusíte bát, pré před třemi měsíci zemřela v Rusku."
,,Bratránek ji pré viděl před týden v Ósu."
,,A je na živu, ten tvůj bratránek?"
,,Jasně…"
,,Tak to rozhodně ona nebyla, protože kdyby ano, byl by už mrtvý, ale i tak si dávejte majzla… pořád tu je devátý klan, který je starému pánovi stále věrný, i po smrti."
Pět chlapů přikývlo na souhlas a každý se svým menším kufříkem odešli, šéfem, určených části měst. Drogy ve městě místo Yakuzy prodávají jenom největší šílenci. První klan, který vyrábí většinu drog, je bohužel nezávislý. Prodají všem, kteří mají dostatek prachu na kvalitní opium.
,,Slyšeli jste šéfa, dávejte si pozor." A banda se rozprostřela po ulicích.
Devátý klan byl ale všude. Vmíšený mezi civilisty, schovaní v zákoutí ulic nebo přímo nad vašimi hlavami. Nikdo nebyl v bezpečí. Dalo by se říct, že je to taková nejnebezpečnější, nejhorší tajná policie.
,,Copak tu máme hoši? Prodávat opium za našimi zády… to je nezdvořilé." Ozvalo se za nimi. Muži stojící v zapadlé uličce, plné odpadků a zapáchající hniloby, se otočili tak rychle, až se jim málem zamotali nohy.
Postava byla oděna do černých ninja hader, okamžitě vykřikli strachem. Ame rychle vytasila katanu, která vzápětí projela měkkým masem jeho krku. Druhému přitiskla katanu na krk a zatlačila, aby lehounce čepel projela kůží.
,,kdopak se odvážil prodávat toto svinstvo v naších ulicích… pověz mi to, nebo budeš o dvacet centimetrů kratší."
Ame si musela trochu pomoc a použít trochu násilí, nejdříve mu kunai probodla obě kolena, poté dlaně a nakonec, i po zazpívání písničky, mu katanou usekla hlavu.
,,Co si to Yamazaki zatraceně myslí." Řekne Chicaro, který právě přicházel s celou partou, stejně oděných do černých kimon.
,,Zabili jste je všechny?"
,,Hai… teď je má na starost Riuzaki."
,,Dobrá, vypadá to, že dneska už bude klid… vrátíme."
Dimitri se vzbudil s velkou bolestí hlavy, sotva vylezl z postele a udělal si kávu. Když seděl u stolu, přemýšlel o tom, co za blbost v noci udělal. Vyspat se z Tašou, je vůbec normální? Zradil svoji Rozu, pošpinil její památku, tím že si začal s jinou. Ještě další hodinu si vyčítal svoje hloupost, ale ani jednou se mu v hlavě neobjevil myšlenka, že to bylo jenom jednou a naposled.
Spíše naopak, bylo příjemné, opět cítil ženské tělo na svém. Musel ale přiznat, že jeho Roza byla mnohem lepší milenkou. Dimitri toho konečně nechal a šel trochu cvičit. Půl hodiny běhal na běžeckém páse a poté zvedal činky.
Z posilovací místnosti chtěl později udělat dětský pokojíček. Měl naprosto přesnou představu, jak by stěny vymaloval na modro nebo růžovo. Záleželo by na pohlaví miminka, ale byl by radši do té modré.
Dimitri zavěsil činku opět na své místo nad hlavou a ani si neuvědomil, že není v místnosti sám. Taša stála na prahu a popíjela kávu.
,,Dobré ráno Dimko."
,,Dobré." Řekne Dimitri udýchaně. ,,Dneska nejdeš do práce?"
,,Až na odpoledne. Ty máš volno, že ano."
,,Jo."
,,Skvělé, tak bych se mohla večer po práci znovu stavil a něco ti uvařit… nebo můžeme zajít společně konečně na tu večeři, na kterou jsi mě pozval už před třemi lety."
,,Jo, to by nebyl špatný nápad… můžeme někam zajít."
,,Skvěle."
Během dne si Dimitri v hlavě sepisoval rozdíly mezi Tašou a Rosou. Ty dvě byli jako voda a oheň, vzduch a země. Naprosto odlišné. Nevěděl, jestli je to dobře, nebo jestli špatné. Pořád však hledal náznak toho, že sní a žena před ním je jeho Roza. Bohužel žádný sen nic, pouze čistá realita.
Taša a Dimitri se procházeli po náměstí, bylo už celkem pozdě a téměř všechny restaurace byly
plné.
,,A co tahle." Řekne a postaví se čelem k její vybrané restauraci.
,,Ne tady ne…"
,,Dobrá… tak kam chceš… všechny ostatní jsou plné." Řekne a poupraví si vlasy. Dimitri se jenom nepřítomně díval na místo, kde s Rozou sedávali. ,,Sem jsem poprvé vzal Rozu."
,,Aha… tak co kdybychom tedy šli domů a něco si uvařili… to možná bude lepší."
,,Jo."
A bylo to, Dimitri podlehl Taše. Přesně jak předpovídala. Amanda měla pravdu, vždy dokázala
přečíst lidi. Pro ni jsou lidi jako otevřené knížky, plné emocí a snadno manipulativní.
V Yakuze se zavedla nová pravidla. Každý zabiják je označen psími známky (vojenskými) abecedně a číselně oznámkovány. Písmeno A, bylo nejvyšší, to stejné 0. Pokud někdo měl označení A/0 byl extrémně nebezpečný.
Právě tím byla označena Ame A/0. Chikaro dostal známku A/1. Což nebylo také nebylo vůbec zlé. Bylo celkově sedm kategorií. G/5, bylo nejnižší a dostali ho začátečníci. Samozřejmě jak budou zvyšovat svoje dovednosti, tak i jejich úroveň se bude zvyšovat.
Známkování nebyla jediná nově zavedená změna. Skupina A, B a C, dostali prášky pro zvýšení jejich smyslů a výdrže. Chodili jednou za měsíc na vyšetření a pro doplnění nových prášků.
Všichni byli pod neustálým dohledem a očipováni jako nějaká zvířata. Jejich nový šéf, měl nyní přehled o každém z jeho zabijáků. Nikdo však nevěděl, jak čip, zavedený v zadní části krku, je smrtící.
Komentáře
Okomentovat