Přeskočit na hlavní obsah

Nájemní vrazi: 16. Kapitola






Christian si zvykal na novou práci. Amanda ho poslala na nějakou dobu do Ameriky, k mafii, kterou po svém otci vedla mladá Dragomírová a už od první chvíle co ji spatřil, si ji nemohl vyhnat z hlavy. Pokaždé, když ji chránil, soustředil se spíše na ni, než na okolí a to byla jedna z největších chyb, které strážce udělat. Zamilovat se do jeho chráněnce, jenže on si nemohl pomoc.

Christian byla ale spíše tichým společníkem, byl to on, kdo se schovával ve stínech, lidé si ho sotva všímali a to se jim někdy pořádně vymstilo.

U Drahomírové byl sotva několik týdnů a už stačil zneškodnit více nepřátel a hrozeb než všichni strážci dohromady.

Asi před týdnem, asi zhruba pár dní co se dostal k Dragomírové, dostal do jeho sestry zašifrovanou japonskou zprávu. Svitek byl napsán tradičním inkoustem na tradičním papíře. Hned z toho poznal Amenin rukopis, jenže slova, která používala, nebyla srozumitelná. Chvilku mu trvalo, než kód rozluštil. Vnikla z toho řada číslis a písmen, takový kód se zadával do databáze Yakuzy. Proto vytáhl notebook a zadal několik místný kód.
Jakmile se tak stalo, vyskočilo mu na několik souborů. Jeden po druhém si začal všechny procházet, byly to soubory několik let staré, od jeho otce. Spisy o misích, jestli byly úspěšné, kdo byl oběť a kdo vykonal assassinaci.

V téměř ve všech figurova on a jeho sestra. Když si to tak všechno procházel, nemyslel si, že zabili tolik lidí. Dokonce si na nějaké i vůbec nevybavoval. Dokonce i to, že nějakou dobu strávil v Rusku a zabil za tu dobu asi 20 lidí.

Po dalších souborech, mu začalo dávat smysl, proč si to nevybavoval. Detailný postup operací a stroje. Program na výmaz paměti a potlačení základních emocí. Ame mu všechno popsala a také to, že obou vzali kus života, který prožili. Amanda, si pro případ nouze přichystala větu, která by měla jeho myšlenky uvolnit. Byl to japonský text, z dávných dob, jakmile si ho přečetl, všechno se mu postupně začalo vracet.

Jednou na schůzce, kde měl za povinnost hlídat Dragomírovou, tak ho přepadla taková bolest, že vykřikl a padl na kolena s hlavou v dlaních. Pár strážců se k němu seběhlo a pomohlo mu vstát a odnést do vedlejší místnosti, aby nerušil.

O pár hodin později, když se vzbudil uprostřed noci, věděl zase vše. Bolest hlavy byla pryč, okamžitě chytl telefon a vytočil číslo Ame. Nezvedala to, linka byla hluchá.

Bezmyšlenkovitě vystřelil ze svého pokoje a zamířil do kanceláře Dragomírové.
Nejdříve zaklepal a poté vstoupil.

,,Christiane." Řekne Lissa a vzhlédla od slohu papírů.
,,Promiňte, že vás vyrušuji, ale potřeboval bych se spojit s Yakuzou."
,,Děje se něco."
,,Bohužel ano."
,,Dobrá." Řekne, vstoupne od stolu a přešla k malému trezoru, vytáhla malou knížečku a podala mu kontakt.

Bylo to telefoní číslo do ústředny, kde by ho měli přepojit k tomu, koho by chtěli.

,,tady ústředna, s kým vás mohu spojit?"
,,Devátý klan, 637-986."
,,zabezpečené spojené. Uveďte svoji autorizaci."
,,56." Řekne svoje číslo.
,,Autorizace ověřena, co pro vás můžeme udělat 56?"
,,Přepojte mě prosím s číslem 47." Řekne naléhavě, chvilku trvalo, než se znovu ozvalo.
,,Omlouváme se, ale subjekt, není k dosti, přejete si kontaktovat někoho jiného."
,,ano prosím, 58."
,,Vyčkejte, přepojuji." Řekne a poté se ozval vyzváněcí tón.

,,halo." Ozval se.
Christian mu odrecitoval větu, kterou měl před sebou na papírku, chvilku trvalo, než se ten druhý vzpamatoval.
,,kdo je to." Ozval se dotyčný na druhém konci.
,,Yashiko, tady Chikaro 56."
,,Chikaro… nejsi náhodou v Americe?"
,,Jo, ale to teď neřeš a pozorně mě poslouchej."

Chikora jí pověděl všechno, o Amandě.
,,Ame je teď u Amandy… počkej chvilku, někdo jde." Řekne a poté se spojení přeruší.
,,Sakra." Zanadával

Celou tu dobu, byl v kanceláři Liss.
,,Moc se omlouvám za vyrušení… je už hodně pozdě, měla by jste nechat toho co děláte a trochu si jít odpočinout."
,,To bych měla říct spíše vám. To vy jste se zhroutil uprostřed jednání."
,,Jo… za to se hluboce omlouvám." Řekne a uklonil se ji.

,,Jste Američan, že ano."
,,Ano madam, ale byl jsem vychován v Japonsku, Devátý klan, si mě vzal pod svá křídla."¨
,,ano… když mi vás Amanda doporučila, myslela jsem si, že budete o hodně starší. Nakonec se tu objevil muž, stejně starý jako jsem já… stejně mě ale hodně překvapujete… neviděla jsem nikoho, že by bojoval jako vy."
,,Moje sestra je v boji o hodně lepší, než jsem já madam."
,,prosím, žádná madam… připadám si tak strašně staře."
,,promiňte madam, slečno…"
,,Lissa, oslovujte mě Lisso."
,,Madam, ale to je ohledně vaší pozice k té mé, velice nezdvořilé… měl bych vám projevovat více úcty."
,,dobrá když jinak nedáš… přikazuji ti, abys mě oslovoval Lissa."
,,Madam." Řekne a Lissa se na něj vražedně podívala ,,Lisso, děkuji vám za ten kontakt… ale teď byste si měla jít opravdu odpočinout."
,,Dobrá když jinak nedáš."

Dimitri čekal, až mu Rose zavolá, měl ale špatný pocit. Už mu měla zavolat před hodinou, nikdy se nezpozdila. Po dalších hodinách čekání, se začal bát.

Neměl jinou možnost… z kabátu vytáhl telefon a vytočil Mazurovo číslo.
,,Dimitri." Ozval se hned asi po jednom zazvonění.
,,Roza mi už pět hodin nezavolala, něco se stalo."
,,Rozumím, budeme muset vyčkat, ještě pár dní, jinak budeme moc nápadní. Amanda určitě hlídá všechny letiště v Japonsku, budeme muset sehnat někoho, kdo zjistí co se děje."
,,zkusím kontaktovat jejího bratra, podle Rousiných slov, je právě v Americe u Dragomírové, podle všeho mu posla něco, co by mu pomohlo vzpomenout si… zkusím jeho… pokud to nevyjde… osobně si pro ni půjdu, klidně i kdybych měl zemřít."
,,Zajistím ti všechny prostředky, které budeš potřebovat."
,,Děkuji pane."
,,Nedělám to pro tebe, ale pro moji dceru."
,,Rozumím, dostanu ji zpět."

Amanda sledovala, jak Rose leží na posteli a pravidelně oddechuje. Hned vedle ní stál doktor, který sledoval její funkce na tabletu.
,,Její stav je stabilizovaný, do pár hodin by se měla vzbudit."
,,Ucítí něco?"
,,Nikoly, operace proběhla bez komplikací a podali jsme ji malou dávku anestetik. Tajně ji ho budeme přidávat do prášků, které berou."
,,Výborně… Rose je nejlepší zabiják na světě, teď když jsem ji zbavila i emocí a veškerých vzpomínek, bude dokonalá. Dokonalý nástroj pro svrhávání celých organizací… začneme postupně a uvidíme, jaké budou výsledky." Řekne Amanda a přitom se usmívala a její obličej vypovídat z hrozivého plánu, které si přichystala.


Šílenství ji v obličeji jenom hrálo.

Komentáře

Mohlo by Vás taky zajímat

Obyčejní Neobyčejní 17. Kapitola-Tohle je můj život, můj domov moje všechno

  Omlouvám se, že mi to tak dlouho trvalo, ale všechno má svůj čas. Stejně jako čas potřebovala tato kapitolka. 

Obyčejní Neobyčejní 2. část- 1.Kapitola

AIDEN

Obyčejní Neobyčejní 1. Kapitola

  Tuhle povídku mám v hlavě už strašně dlouho, dokonce ji mám i napsanou na papíře, ale jen na papíře. 3x přepisovanou a několikrát i zapomenutou. Teď jsem se ale odhodlala, a řekla si, že je zase čas se zamilovat do ,,ruského BOHA Belikova" - zase Zatím berte úvodní obrázek jako provizorní- děkuji  Tak snad si tuto povídku užijete.  Další FanFikce na téma VA je tu.