Přeskočit na hlavní obsah

Nájemní vrazi: 6. Kapitola




Uplynulo několik měsíců, od smrti Rose. Dimitri se po prvním týdnu vrátil opět do služby. Ovšem nehlídal, věnoval se plně jenom vyřizování problémů, které po něm chtěli a jeho výsledky byly mimořádné. Opět byl známý jako Ruský bůh, bez soucitu k ostatním. Podsvětí si ho zařadilo jako jednoho z nejnebezpečnějších zabijáků. Po smrti Rose, mu na nikom moc nezáleželo. Byl bezcitný a jako by se vyžíval v zabíjení a utrpení ostatních.

Zatím co v Rusku se všichni třásli před Ruským bohem, tak v Japonsku byli všichni strachy bez sebe z Devátého klanu. Yakuza se znovu postavila na nohy a vládla Japonským ostrovům. Ame, nyní zbavené veškerých svých emocí, zabíjela bez slitování a vždy splnila svůj úkol, společně s jejím bratrem. Oba dva spolu tvořili dokonalý zabijácký pár. Nebyl nikdo kdo by neslyšel o Černých bojovnících, který vycházejí ze stínu.

Abe rozjel ještě větší obchody a rozšířil svoje území až do Evropy. Turecko si podmanil úplně. Jeho rodina byla nyní ve větším nebezpečí, než kdy dříve.

Jeho syn Danile, se také vložil do podnikání rodinné firmy a byl v tom dobrý.

Taša, se chopila svých šancí a zkusila převést Dimitriovo srdce k její straně. Ten však byl natolik uzavřený do sebe, že to nebylo ani možné. Avšak nechtěla se vzdát. Její snahy však pokaždé přišli vniveč. Dimitri byl věrný své mrtvé dívce, kterou prohlásil za svoji ženu a všichni to respektovali.

,,Už jsi viděl toho nového kupce?" zeptala se Ame bratra, když společně večeři v domě.
,,Ani zdaleka, nikdo ho neviděl, dokonce ani Sensei."
,,Hele je to celé zvláštní… najednou se objeví nějaký kupec, vrazí do rozpadající mafie biliardu peněz a nechce se ukázat. Nyní je to nejmocnější muž Japonského podsvětí a téměř celé Asie. Nepřijde ti to divný?"
,,Je to divný a navíc ty jeho příkazy, nikdy jsem za tak krátkou dobu nezabil tolik lidí."
,,To máš pravdu."

Společně tam ještě nějakou dobu seděli, když najednou Ame vytáhla z kapsy nějaký prstýnek.
,,Co to máš." Zeptal se Christian a Ame mu ukázala malý kroužek se dvěma malými růžičkami a posazeným zářivým drahokamem mezi nimi.
,,Páni… kde jsi k němu přišla."
,,Nemám ponětí, už nějakou dobu ho mám u sebe… ale nemůžu si vybavit, kde jsem ho vzala."
,,Nevzala jsi ho nějakým ze svých objetí, abys to nastražila jako loupež?"
,,nemyslím si, mám pocit, že ho mám mnohem déle."
,,To je fuk… musíme se jít vyspat, zítra ráno odlétáme brzo."

Ame jenom přikývla, schovala prstýnek do kapsy u kalhot a společně s bratrem odešla.

,,Hotovo." Řekne Dimitri, jakmile vstoupil do soukromé kanceláře.
,,Skvělé… proběhlo vše tak jak mělo?"
,,Ano pene… nikdo mě nebude z ničeho obviňovat. "
,,Vítečně… teď můžeš jít Dimtri. Do konce týdne máš volno, buď ale připraven na další akci… bude mnohem běžnější, než byla tato."
,,Pane." Řekne, nepatrně se ukloní, a poté jeho oči spadly na jeho syna. Od Rousiny smrti ho přímo nenávidí. Dával mu to za vinu, musel to na někoho svést, ale většinu viny položil sám na sebe, i když on za to vůbec nemohl.

Dimitri se domů dostal rychle.
Zarazil se, ale hned před dveřmi. Rohožka, byla na křivo a květináč na parapetu posunutý. Náhradní klíč byl pryč. Dimitri proto rychle vytáhl svoje nože a opatrně vkročil do bytu.
,,Konečně jsi tu… večeře je už hotová." Řekne žena u sporáku a míchala něco v hrnci.
,,Tašo… co tady sakra děláš."
,,Myslela jsem si, že by bylo pro tebe dobré ti něco uvařit… poslední dobou moc nejíš."
,,Moc práce."
,,A navíc, řekla jsem si, že si společně můžeme udělat krásný večer… Mimochodem krásný byt… ten nábytek jsi zařizoval sám?"
,,Ne… Roza vybrala každý polštář a kytku… kdyby bylo na mě… je to tu holé, ještě že měla takový vkus."
,,Promiň."
,, V pohodě… příště mi ale o svých plánech řekni."
,,Jasně… no jídlo už je hotové a stůl připravený… běž si umýt ruce, abychom mohli jít jest."

Dimitri nebyl ve své kůži, všude na něj lítaly krásné vzpomínky prožité s Rozou. Na konec se po pěti minutách dohadování sám se sebou jestli nemá vyhodit Tašu z bytu, vyšel z koupelny a sedl si ke krásně upravenému stolu.
Společnost potřeboval. Taša uvařila ruskou kuchyni, což uvítal a k tomu si nalili víno. Dimitri se skvěle bavil, zase po dlouhé době se dokonce i zasmál, bylo to takové nezvyklé pro něj.

I když pili jenom víno, nějak rychle ho to zblblo, cítil jak mu jsou najednou těsné kalhoty a cítil se hodně malátně.
Když umýval nádobí, Taša k němu přistoupila a objala ho kolem pasu.
,,No tak Dimko… tohle můžeš udělat i ráno." Řekne. Dimitri nechal na chvilku umývaní nádobí a otočil se Taše, ta mu sjela prsty pod poklopec a začalo ho něžně dráždit, poté se k němu natáhla její rty začaly laskat jeho.

Dimitri jako by vystřízlivěl. Jak je možné, že líbá Tašu, zapřísáhl se, že bude věrný své Róze, jenže jak střízlivost rychle přišla tak i odešla.

Taša využila své situace a dostala si Dimitriho tam, kam ona chtěla. Na zem spadlo Dimitriova košile, poté Tašino tričko a nakonec všechno prádlo.


Dimitri však v hloubi duše věděl, že to co se stalo, bylo špatné a někdy v budoucnosti toho bude velice litovat.

Komentáře

Mohlo by Vás taky zajímat

Obyčejní Neobyčejní 17. Kapitola-Tohle je můj život, můj domov moje všechno

  Omlouvám se, že mi to tak dlouho trvalo, ale všechno má svůj čas. Stejně jako čas potřebovala tato kapitolka. 

Obyčejní Neobyčejní 2. část- 1.Kapitola

AIDEN

Obyčejní Neobyčejní 1. Kapitola

  Tuhle povídku mám v hlavě už strašně dlouho, dokonce ji mám i napsanou na papíře, ale jen na papíře. 3x přepisovanou a několikrát i zapomenutou. Teď jsem se ale odhodlala, a řekla si, že je zase čas se zamilovat do ,,ruského BOHA Belikova" - zase Zatím berte úvodní obrázek jako provizorní- děkuji  Tak snad si tuto povídku užijete.  Další FanFikce na téma VA je tu.