Přeskočit na hlavní obsah

Nájemní vrazi: 1. Kapitola





A je to tady, pokračování Nájemného vraha. TAk doufám, že si 1. kapitolku užijete.



,,Tohle je poslední krabice" řekla Rose, když složila hnědou papírovou krabici vedle těch ostatních.
,,Dobře."

Do nového bytu, který si nedávno koupili, pořídili nové věci, potřebovali novou poste. Ta Dimitriho byla sice dobrá, ale nechala se v jeho bytu, pro případ, že by se něco stalo a oni by se někde potřebovali schovat. Vlastně z jeho bytu udělali něco jako skladiště zbraní. Samozřejmě měli po tomto domě schovaných několik skrýší se zbraněmi. V ložnice, kuchyň, obývák. Nic nechtěli nechávat náhodě, štěstí přeje připraveným, nebo ozbrojeným.


Po odletu z Japonska, Rose se ještě několik týdnů vzpamatovávala ze smrti jejího adoptivního otce. Yakuzu zatím převzal Yasuno, i když z toho moc nadšený nebyl. Byl spíše více na zabíjení a vymáhání peněz z lidí, ale tuhle pozici si s Chicarem brzo osvojili a nějak to společně vedli. Japonská mafie se konečně dostává opět do svých kolejí a celému Japonskému podsvětí zase vládla Yakuza.

Rose dokončila svůj výcvik a byla zařazena do programu pro zabijáky, v němž byl i Dimitri. Každý, který pro Zmeju zabíjí, je umístěn do páru, kteří poté společně chodí do akcí společně. Rose byla s Masonem, který stejně jako Rose prošel tréninkem. Ti dva si už od začátku sedli a stali se velice dobrými přáteli, byli skvěle sehraní. Netrvalo však dlouho a Mason odhalil vztah mezi Rose a Dimitrim. Samozřejmě že musel slíbit, že bude Rose hlídat záda a nedej bože, jestli se jí něco stane.
Ruského boha znají všichni a nikdo ho nechce neštvat.

Mazur konečně své rodině řekl, že není tak úplným obchodníkem, za kterého celou dobu měli. Jeho starší syn, to už ovšem věděl a Sonya to brala dobře. Na žádost Rose, jim ale neřekl, že mají sestru. Bylo to z důvodu, že by to mohli někteří nepřátelé zneužít a zmocnit se jednoho z jích nových sourozenců. Oni ji znali, jako strážkyně jejich otce a to ji stačilo.



Když Rose přišla domů, byt byl prázdný, Dimitri se domů vrátí až za dvě hodiny, je na nějaké akci. Tak se doufejme, vrátí v celku. Rose mezitím, co je Dimitri pryč navařila a trochu poklidila v celém baráku. Bohužel Dimitri přišel tak pozdě, že veškeré navařené jídlo bylo už studené a Rose usnula na pohovce.

Dimitri si nejdříve umyl veškerou krev z těla a nakonec přešel ke své spící krásce, opatrně si ji vzal do náruče a odnesl do jejich ložnice. Rose se probudila zrovna v tu dobu, kdy se k ní ze zade přitulil a přitiskl si ji k sobě.
,,Jsi tu pozdě."
,,Já vím… promiň lásko, trvalo to mnohem déle, než jsem si myslel."

Oba už spolu byli přibližně okolo tři a půl roku. Zažili spolu krásné vánoce, které oslavovali pokaždé u Dimitriovi rodiny, následně si udělali vánoce i oni sami doma, to byly ale dny plné sexu a vynahrazování všeho, co se zameškalo běh roku. Nedej bože, že by je někdo vyrušil. No vlastně ano a byl to Ben, kterým ji přišel předat dárek od něj. V jednu chvíli to vypadalo jako by Rose chtěla do těla vpálit několik kulek. Naštěstí se tak nestalo a Ben odešel z jejich bytu živ a zdráv.

Dimitri chtěl udělat další krok v před, ale nevěděl, jestli je na to Rose vůbec připravená. Nebyl si jistý, jestli by s ním chtěla strávit zbytek jejich života, pokud by se poštěstilo. Nakonec koupil prstýnek, který měl schovaný u sebe v šuplíku. Jednoho otce se už o ruku Rose zeptal, teď byl na řadě i ten druhý, bohužel pro něj, mohlo by to pro něj dopadnout velice špatně. Nakonec se ale dokopal do toho posledního patra až před dveře, tak snad se dokope zatáhnout za tu pitomou kliku a vstoupit do jeho kanceláře.
I přes hlasité srdce, nejdříve zaklepal, jakmile se ozvalo vyzvání, otevřel dveře a vstoupil do Zmejovi kanceláře. Možná by bylo lepší se ho sice zeptat u něj doma, ale no co, už je tady, a nikam utíkat nebude.
,,Dimitri… tebe jsem tu nečekal."
,,Promiňte, pane za vyrušení… ale potřeboval bych s vámi o něčem mluvit."
,,Týká se to mé dcery?"
,,Ano pane."
,,Tak ven s tím." Řekne. Dimitri se dlouze nadechne.
,,Chtěl bych vás požádat o její ruku… tradičně se muž ptá otce, ženy kterou nadevše miluje, o její ruku."
,,Rose si se už ptal?"
,,Ne pane… žádám vás tedy o Rousinu ruku."
,,Máš mé požehnání Dimitri…doufám, že se ji zeptáš brzo."
,,Ještě tento týden."
,,Nádhera… až se tak stane, přijďte a domluvíme se na vaší svatbě."

Tak tohle od Zmejji rozhodně nečekal, dal mu svolení si vzít jeho holčičku, kterou by nejraději měl někde v bezpečí na nějakých z jeho soukromých ostrovů.
Teď jenom aby souhlasila jeho Roza.
Měl to připravené, pozval ji na večeří do jejich restaurace u řeky Moskvy, po níž je teoreticky pojmenované i samotné město.
Sem ji pozval na jejich první společně jídlo a taky v něm tady četla jako v knize. Nikdy nepřišel na to, jak odhalila, že má tři sestry. Nejspíše si ho někde proklepla, ale byl si 100% jistý, že nikde není dohádatelná jeho rodina.

Rose měla v ten zrovna službu, měla za úkol hlídat svého bratra, který byl neuvěřitelně vytrvalý.
,,Rozo, kde ji." Zeptal se ji okamžitě, jakmile zvedla telefon. Bylo, už hodně pozdě, okolo půl desáté a on dopíjel už asi třetí sklenku vína.
,,Promiň soudruhu, ale ještě jsem ve službě… za chvilku jsme u Mazura a poté jedu hned za tebou."
,,Kde přesně jste?"
,,Na semafotu v Žiliné… za pár minut je doma a já u tebe."
,,Dobrá."


Rose jela svým autem těsně za svým bratrem. Bože jak ráda by byla teď s Dimitrim a netrčela v autě.
,,Ta červená je snad nekonečná." Řekla si sama pro sebe. Konečně blikla zelená a oni mohli vyrazit. Měli odbočovat do leva, avšak semafor před nimi měl také zelenou a tak museli dat přednost v jízdě těm co jedou rovně. Když v tom si Rose najednou všimla auta, které jeden nepřirozeně rychle a přímo na auto jeho bratra. Daniel nic netušil… Rose musela rychle zakročit…. Auto se blížilo a to rychle. Rose zařadila zpátečku, zacouvala a následně se plně rozjela dopředu a tím narazila asi 60 kilometrovou rychlostí do jeho auta. To se pohnula dostatečně tak, aby byl mimo nebezpečí. Avšak na jedno nepomyslela, auto se nyní řítilo na ní.
Rychle se podívala na řítící se auta, jehož dálková světla ji naprosto oslepila. Auta v plné rychlo napálilo do toho jejího.





Rose už měla dávno dorazit. Dimitri zkusil zavolat na její mobil, linka byla však hluchá, o pár minut později mu zavolalo neznámé číslo. Byla to nemocnice.

Dimitri okamžitě vystřelil z restaurace a jel do nemocnice.



Tak co na to říkátě?

Komentáře

Mohlo by Vás taky zajímat

Obyčejní Neobyčejní 17. Kapitola-Tohle je můj život, můj domov moje všechno

  Omlouvám se, že mi to tak dlouho trvalo, ale všechno má svůj čas. Stejně jako čas potřebovala tato kapitolka. 

Obyčejní Neobyčejní 2. část- 1.Kapitola

AIDEN

Obyčejní Neobyčejní 1. Kapitola

  Tuhle povídku mám v hlavě už strašně dlouho, dokonce ji mám i napsanou na papíře, ale jen na papíře. 3x přepisovanou a několikrát i zapomenutou. Teď jsem se ale odhodlala, a řekla si, že je zase čas se zamilovat do ,,ruského BOHA Belikova" - zase Zatím berte úvodní obrázek jako provizorní- děkuji  Tak snad si tuto povídku užijete.  Další FanFikce na téma VA je tu.