Poté, co se Wrath vrátil ze schůzky s královnou, museli kolem něj všichni našlapovat po špičkách a nedej bože, aby si někdo pustil hubu na špacír, nebo řekl něco nevhodného. Při poslední večeři byli všichni radši zticha, když v tom největším tichu zazvonil Dimitriovi telefon. D si rychle přečetl zprávu a následně se zadíval na svého otce.
Všichni si všimli, jak Dimitri najednou změnil styl držení těla a jak se napjal, nikdo se však neodvážil cokoliv říct. Tedy až na Dimitriho. Ten se zvedl od stolu se slovy ,,Musím na Královský dvůr." Řekne jenom a podíval se na Rose a něco ji rusky řekl, ta jenom přikývla a vstala s ním.
,,Oba dva si laskavě opět sedněte." Řekne jim Wrath ještě dosti klidně. Dimitri ho však nijak neposlechl a s Rose odcházeli z jídelny.
,,Dimitri… okamžitě se vrať." Řekne Wrath přísněji a zvýšil hlas, jenom že ho nijak nezastavil. Wrath tedy stoupnul od stolu a šel ta ním ,,Dimitri Wrathe Darie Belikove." Křikne na něj a Dimitri se zastavil. Celým jménem ho už dlouho nikdo neoslovil. Naposledy stvořitelka, když se proměnil. Nečekal, že by ho zrovna jeho otec mohl znát. I když vlastně čemu se divit, je to jeho otec, měl by o něm vědět první poslední. A, vlastně zapomněl, špatný otec.
,,Co je." Dimitri se zastavil a společně s ním i Rose. Ta z toho všeho byla zmatená.
,,Vrať se ke stolu a ať tě ani nenapadne se vracet ke Královskému dvoru."
,,Sleduj, a Rose jde se mnou."
,,Dimitri."
,,Moje matka je právě teď na audienci u královny, zavolala jsi ji k sobě jenom pár vteřin poté, co jsi ty odešel. Náhoda? Nemyslím si. Tatiana má velkou moc a drží v rukou životy všech dhampírů, životy mích přátel… mé matky, sourozenců, ženy kterou miluji… Neboj se, za pár dnů jsem zpět." A společně s Rose se odhmotnil na Královský dvůr.
Beth zrovna seděla ve své pracovně doma a vyřizovala práci, kterou si přinesla domů, nemohla nechat dceru samotnou. Obzvláště ne v tomhle stavu. Dvakrát do týdne, přijede Havers, aby se na ni mohl podívat. Podle jeho slov je den ode dne lepší a lepší, ale stále není plně zdravá. Mohla vzít do služby nějakého doggena, ale to ji nepřipadalo správné.
Sem tam si vzpomene na starého doggena, který sloužil ještě jejímu otci. Fritze nepovažovala za obyčejného doggena, byl součástí rodiny. Ráda poslouchala, když jí vyprávěl o jejím otci, jaké měl návyky, sama zjistila, že její otec a ona byli stejní. Škoda že ho nemohla poznat. Zemřel jenom pár dnů předtím, než ona začala svoji proměnu, a než poznala životní lásku, Wratha.
I on ji chyběl, více než si dokázala připustit a nyní, když její první syn konečně ví, kam patří, ke komu patři. Mohla pokojně žít v domě, kde to zeje prázdnotou.
Z práce ji vytrhl ostrý zvuk pevné linky.
,,Beliov." Řekne, když zvedla sluchátko. ,,Jsi si jistý?... Dobře, za chvíli jsem tam." Skončí hovor a přejde do pokojíčku své dcery.
,,Budu muset na chviličku odejít. Ivan by se měl ze služby vrátit za pár hodin. Zkusím sehnat Dimitriho, abys tu nebyla tak sama." Zoey jenom přikývla. Beth se k ní sklonila a políbil ji na čelo. Pořád měla teplotu, i když ne tak vysokou jako před několika týdny.
Pokojíček měla zařízený do světle meruňkové barvy, na desetiletou malou holku celkem netypická barva. Každý by totiž asi čekal růžovou, problém byl Zoey růžovou nesnášela, a to už od dětství. Beth odmítala nosit vše růžové. Stejně jako Dimitri, ten ji zase odmítal nosit oblečení, které bylo na jeho měřítka moc světlé. Jo, že je synem Wratha, zapřít rozhodně nemohla. Ten totiž ve skříni měl jedinou barvu a to černou, až na obřadní roucho bratrstva, ale to se asi nepočítá.
Beth nasedla do auta a vyjela na Královský dvůr, poslední dobou je tam větší chaos než obvykle, a to se říkalo, že je Královský dvůr poklidné místo.
Dhampíři byli v jednom kole ve službě. Bylo toho najednou moc. Lovecké skupiny měli největší frmol, což jí připomnělo, že nedostala hlášení od synovy lovecké skupiny. Snad se jim něco nestalo… ty chlapíky měla celkem ráda. Sem tam přišli k nim na pivo… v tu dobu samozřejmě ještě ale patřili k Dimkovi, jejímu manželovi.
Beth dojela k bráně, kde vytáhla svoji kartu dhampír aby ji mohli pustit dále. O pár minut později, mohla zaparkovat v garážích a konečně se dozvědět, co je tak naléhavého, že ji zavolali uprostřed bílého dne.
,,Michaeli, tak co se děje… Proč mě chce královna vidět?" zeptala se strážce před vstupem do královniných komnat.
,,Ahoj Beth… to bych taky rád věděl… ale po rozhovoru se Slepý králem po všech řve. Jejich konverzace byla slyšel až za dveře."
,,Vážně?"
,,Vážně."
,,Dobrá… drž mi palce."
Je pravda, že Wrath někdy měl horkou hlavu a někdy nepřemýšlel, než něco vyslovil. Byl však vždy trpělivý a milý.
Jakmile Beth vešla do místnosti, tak se ji málem podlomila kolena, jak cítila Wrathovu vůni. Dlouho necítila takhle silnou.
,,Králono… přála jste si mě vidět." Tatiana vzhlédla od svého stolu a modré oči plné hněvu upřela na ní. Beth okamžitě sklopila zrak, poklekla na jedno koleno a pravou ruku uložila na srdce.
,,Vstaň strážkyně Beth."
,,Děkuji královno."
,,Jak se daří tvé dceři… Zaya ne, slyšela jsem, že je nemocná?"
,,Ano královno, zánět mozkových blan… naštěstí je teď už v pořádku doma."
,,To ráda slyším… její výsledky testů jsou výborné… byla by škoda tak skvělého dhampíra."
Beth stála nehybně s rukama za zády, zatím co královna popíjela čaj.
,,Určitě už víš, že jsem byla poctěna návštěvou Slepého krále."
,,Ano královno, slyšela jsem."
,,Řekl mi spoustu věcí, také padlo několik slov o tobě a překvapila mě jeho reakce na tebe…Vy dva se znáte osobně?"
,,Ne madam… s Králem Wrathem jsem se setkala jenom jednou… a to na pohřbu mého otce."
,,Zvláštní… a mě připadalo… jako by jste byli staří známi… dokonce ví, že dvě z vašich dětí jsou zplozeni z dvou ze stejného druhu, a že jedno ze tří dětí je upírského původu."
,,Můj syn Dimitri… je v kontaktu s králem, je možné že se zmínil."
,,Dobrá…poslední týden v srpnu pojede královská rada na sešlost rady glymery s králem… pozval nás samotný král… Tam bychom se měli dozvědět více, jak nám budou chtít pomoc a kolik toho budou chtít od nás… Vaším úkolem je připravení dhampírů, od teď vyhlašuji plnou pohotovost"
,,Jistě královno."
Wrath seděl v pracovně a jeho bratři tu byli s ním. Wrath jim právě řekl vše, co se odehrálo na Královském dvoře.
,,Začněte s přípravami… kolik našich nováčků se proměnilo?" zeptal se Wrath Tohra.
,,Zatím jenom dva… ale čekáme, že každou chvíli se promění další z nich. Jeden bohužel nepřežil proměnu."
,,Dobrá… zasvěť je do plánů Bratrstva… ty proměněné zařaď zatím k ochrance. Ti co ještě nepodstoupili proměnu zatím zaměstnej zabezpečení budov. Rada se bude konat jako vždy ve Staré knihovně… nejblíže k tomu sídlu je Dáriův dům… tam ubytujeme dhampíry a moroje."
,,Dobrá."
,,V radě budete zasedat i vy, potřebuji vás mít u boku. Každý člen Bratrstva černé dýky bude mít svoje místo." Všichni bratři na něj šokovaně pohlédli. Nikdy dříve v radě nezasedali, účastnil se jí jenom Wrat a on s nimi nadále řešil problémy, které potřeboval, ale v radě nikdy nezasedali. Šlo vidět, že Wrath potřebuje jejich podporu, kterou samozřejmě od nich obdrží.
,,Máš nějaký plán proti Královně, pokud s tebou nebude souhlasit s návrhy, které ji dáš?" zeptal se ho Tohr.
,,Jo jeden bych měl… ten jsem jí už řekl… takže uvidíme, jestli přistoupí na dohodu."
Pokračování přítě...
Lidičky, dneska je to přesně 100 napsaných stránek A4. Juchů
Komentáře
Okomentovat