Taky si někdy říkáte, že filmové životy jsou vždy tak lehké, nebo že byste chtěli tak dokonalého chlapa z vaší oblíbené knihy a pasáž, kterou popisuje jeho tělo, čtete pořád a pořád dokola.
Ano i já se občas řadím k těmto lidem. Mám oblíbené knihy v niž miluji dokonalé muže, jako je třeba Adam ze série Mercedes Thomson, nebo Charlese indiánského kluka z knihy Alfa a Omega. Nevěřila jsem, že se ale nějaký takové kluk objeví i v reálném životě.
Jmenuji se Tereza, bydlím v městečku jménem Vyškov a je mi 18 let. Už čtvrtým rokem chodím na střední školu ekonomickou a ano tento rok maturuji.
Pravidelně chodím cvičit a to jumping a sem tam si zajdu na funkční trénink. Pátým rokem chodím cvičit na policii sebeobranu neboli Ju- Jitsu.
Žiji celkem normální život, ve škole nejsem žádná podivínka, i když si tam někdy připadám, obyčejný známky a samozřejmě bez kluka.
Někdy si dopřeji nějaké adrenalin jako třeba ježdění na motorce jak bikrosové tak i silniční. Každý rok nějaký ten ponor s rybičkami, delfíny a 5 metrovými žraloky a sem tam nějaký ten seskok z dvou kilometrů s padákem.
Všechno tohle jsem dělala s taťkou, který s námi nežil a s mamkou byl rozvedený. Bohužel jednoho dne v druháku jsme ale měli nehodu na motorce. Taťka na místě zemřel, já naštěstí vyvázla jenom se zlomenou nohou, otřesem mozku a několika pohmožděninami. Od té doby mi mamka zakázala se na motorku se jenom podívat.
Během mého života na střední jsem si občas psala s kluky. Dokonce by se dalo říct, že jsem s jedním i rok chodila. Jmenoval se Milan, a nyní jsme jenom kámoši. No seznámili nás naše matky a víte jaké to je. Nejdříve jsem si ho našla na fb a nakonec si ho i přidala do přátel. Jednou jsem neměla s kým jít na film, tak jsem udělala první krok a pozvala ho do kina. Hodně jsme si psali přes chat, a každý týden jsme společně někdy byli. Problém byl, že Milan má těžkou cukrovku, a má hodně zdravotních potíží, takže s ním někam chodit bylo velice obtížné. Na konec asi po roce a něco jsme se společně rozešli kvůli tomu, že jsme se jeden druhému odcizili. Rok na to, jsme si začali znovu psát a nyní jsme dobří kamarádi. Tedy spíše kinový kamarádi. Jo, oba dva miluje filmy.
Od té doby jsem nikoho neměla. Sem tam si s někým píšu přes fb, ale jinak je to vše. Jednou jsem byla s kamaškou na jumpingu a ona mi řekla, že se líbím jednomu klukovi od nich z vesnice. Ještě do večera mi přišla žádost o přátelství na fb. Odehrávalo se to během letních prázdnin a já měla brigádu v jedné hospodě, kde se jede hodně do rána. Během práce, když byla hospoda celkem prázdná a bylo tu jenom pár lidí jsme si psali. Psali jsme si asi měsíc a vše naznačovalo to, že by semnou rád chodil. Po měsíci jsme si řekli, že by bylo fajn nějak zajít. Naše schůzka byla v kavárně. Byla to první a taky poslední schůzka. Člověk poté co přijde z první schůzky, zjišťujete, že přes fb je to mnohem jinačí. Mě se Petr hodně líbil, byl fajn a jenom představa o tom že bychom tvořili pár mě lechtaly motýli křídla v břiše. Nakonec z něj ale vylezlo, že semnou nikdy nechtěl chodit a já mu za to napsala slohovku o tom, jaký je to idiot a vše co jsem měla na srdci. Od té doby se neozval. :D
Během třetího ročníku na střední jsem se úplně odstřihla od všeho dění na sociálních sítí. Většinu času jsem trávila v knihách, učebnicích a po dlouhé době i na motorce. Sem tam jsem s holkama zašla na nějakou tu zábavu, kde je spousta opilý a zhulených děcek a kde muzika hraje tak nahlas, že sami neslyšíte ani vlastní myšlenky. No tyhle párty nejsou moc pro mě.
Po ukončení třetího ročníku a začátkem letních prázdnin jsem opět začala pracovat v té samé hospodě jako minulý rok. Šetřila jsem na výlet do Japonska, Činy, Ameriky a spousty jiných zemí. Řekal jsem si, že na kluky už kašlu a oni se mě dokonale vyhýbali obloukem.
Pokračovní příště...
Kapitolky nebudou vycházet nějak pravidelně, pokud ale projevíte nějaký zájem, tak je klidně bude pravidelně přidávat. :D
Komentáře
Okomentovat