Přeskočit na hlavní obsah

Between two worlds- 19. Kapitola- ,,Miluji tě"





Rose nespala, když Dimitri přišel, prostě nemohla usnout. Chyběl ji, jeho teplo. Chvíli se dívala na televizi, nakonec ji ale vypla a zkusila usnout.
Asi po další hodině, co koukala do prázdna, uslyšela, jak Dimitri vstoupil do místnosti. Podle zvuků poznala, že se vysvlékal a poté ucítila, jak ji obklopuje jeho teplo. O nějakou chvilku ji objali velké a silné paže s mohutným tělem.
,,Dobrou noc Roza… miluji tě." Pronesl do ticha a Rose se zastavil dech. Bylo to poprvé, co ji řekl, že ji miluje.
Jakmile se pořádně nadechla, srdce se ji rozbušilo jako o závod.
Nakonec s krásným pocitem na srdci usnula v náruči muže, kterého též miluje.


Dimitri se ráno jako obvykle probudil první. Rose ležela na břiše s hlavou položenou na jeho ruce a spokojeně se usmívala.
,,Roza… vstávej." Řekl, přetočil se na bok, aby k ní měl lepší přístup. Přikrývku, kterou měla téměř až pod uši, ji oddělal. Stejně tak vlasy, které byly rozprostřené po jejich zádech. ,,No tak Roza… vstávej." Dimitri ji políbil na rameno a prsty přejel po jejích zádech a po chvilce Rose nesouhlasně zamručela.
,,Ale ano… nechtěla jsi semnou náhodou trénovat, ještě než odejdu s Bratrstvem do terénu?" zeptal se ji. Rose nakonec otevřela jedno oko a poté i to druhé. Dimitri ji uvítal s úsměvem, poté se k ní sklonil a na dobré ráno ji políbil. Byl to něžný polibek, který říkal vše, co Rose potřebovala.


Oba dva si společně v koupelce udělali hygienu, přičemž Dimitri Rose upatlal pěnou na holení, když ji začal líbat.
Následně se oba převlékli do oblečení pro první jídlo a chtěli vyrazit, když Rose na poslední chvíli sebrala všechnu odvahu a zeptala se ho.
,,Pamatuješ si všechno z včerejška?"
Dimitri se na ni otočil a trochu se zamračil. ,,Jasně, proč bych si nic neměl pamatovat."
,,Pili jste… a když jsi přišel sem a ulehl ke mně do postele... řekl si."
,,Že tě miluji… myslela sis, že jsem nebyl při smyslech." Řekne a došlo mu to. Rose se chytla na paži a hlavu sklopila dolů, tak že ji Dimitri neviděl do tváře. ,,Roza… pročpak sis to myslela." Zeptal se ji i když věděl, že odpověď nejspíše nedostane. ,,To, že tě miluji, nebudu nadále skrývat… slyšíš… miluji tě." Řekne, přistoupí k ní, vezme její hlavu do svých dlaní, aby se ji mohl podívat do tváře a do jejích tmavě hnědých očí. Chtěl ji říct do očí, jak ji moc miluje. ,,Miluji tě, Roza… už od první chvíle co jsem tě spatřil v tom okně."
Rose otevřela pusu jako by chtěla něco říct, jenže Dimitri ji nedal příležitost a svoje ústa přitiskl na ty její.
,,Taky tě miluji." Podařilo se ji říct mezi polibky a Dimitri nad jejími slovy nijak neskryl nadšení.
,,Měli bychom jít na tu snídani."
,,Jo, to asi měli."


Po první jídle šli oba společně trénovat a po dvou hodinách soupeření, se s ní musel Dimitri rozloučit.
,,Opovaž se, že se ti něco stane." Řekne mu Rose, když se převlékal do koženého oblečení
,,Neboj se Roza… S bratry se hlídáme navzájem." Dimitri si nasadil kabát, do kterého naskládal tolik zbraní kolik jenom kabát mohl pozřít.
,,Dobrá… beru na vědomí."

Rose a Dimitri společně šli dolů do haly, kde se už bratři loučili s jejich shellan. Jakmile byli celkový počet vyrazili na cestu do centra.
,,Takže… co ty a Zmejova dcera." Zeptal se Hollywood když šli společně po ulici.
,,Co s ní."
,,No jak vám to zatím klape… nechceš si náhodou najít někoho, u koho víš, že tě její fotřík nezabije, když se s ní pohádáš? Říkám ti chlape, to bude bolestivý rozchod. Zmeja ti narve koule až do krku."
,,Roza mi za to riziko stojí."
,,Roza?"
,,Rusky Rose… cítíš to taky?" zeptal se ho, i když ani nemusel. Nasládlá vůně dětského posypu se nedá jenom tak opomenout.
,,Dva bezduší přímo před námi." Řekne Hollywood, byl nadšený, že mu padli přímo pod ruku. Dva bezduší si to kráčeli přímo před nimi, když najednou zabočili za roh, do uličky. Kde jim nikdo jejich boj nepřekazí.

,,Hoši?! Každý přiznal svoji barvu. Nebudeme to nadále to nadále prodlužovat." Řekne Hollywood a s Dimitri vyrazili proti dvou bezduchým.

Dimitri bojoval ze všech sil, ale jeho protivník měl trochu na vrch. Měl hodně zkušeností z boje, ale technika boje bezduchého byla naprosto stejná, jako měl on sám. Každý jeho útok vykryl a předvídal. ,,Na škole jsi byl legenda, Dimko." Řekne když vykryl jeho útok.
Dimitri od bezduchého odstoupil, z jedné z kapes v jeho kabátě vytáhl 3 shurikeny a vrhl je po něm. Bezduchému se zabodli do hrudi. ,,Od školy jsi se změnil, kdo by řekl že se k nim nakonec přidáš."
,,Měl bych tě znát?"
,,Ne… asi ne, ale tvůj otec by mě poznal… tedy kdyby byl ještě naživu." Řekne a to Dimitriho úplně nakoplo. Vrhl po něm další dva shurikeny a následně po něm hodil jednu ze svých dýk. Zasáhl srdce. Dimitri k němu doběh srazil ho k zemi a druhým nožem, mu srdce úplně rozřízl.
Jakmile se ujistil, že je mrtvý, začal u něj hledat doklad o totožnosti. Našel přesně to, co hledal.
,,Bože." Řekne. Hollywood k němu přišel, když složil toho svého.
,,Co se děje D."
,,Vypadá to, že Omega začala proměňovat dhampíry." Odpoví mu na jeho otázku. Ukáže mu průkazku dhampíra a následně jeho potetovaný krk. ,,Byl to jeden z žáků mého otce."


Jeho nádobku nebylo těžké najít, byt měl totiž jenom několik metrů od místa, kde ho D zabil. Butch jakmile k nim dorazil, se zbavil těl bezduchých a následně pokračovali v jejich službě. Ta netrvala už moc dlouho a oni nakonec, každý se svým zářezem vyrazili domů.

Následující dny byly stejné. Dimirti s nimi chodil na akce, bez toho aniž by se musel vracet hned na akademii, aby mohl vyučovat. Líbilo se mu to, jak byl se svými bratry. Líbilo se mu jak Rose se všemi vychází.
Rose se dobře seznámila s Zsadistovou první dcerou Nallou. Trávili spolu většinu času, když byl Dimitri pryč. Dosti si rozuměli protože, obě dvě měli otce, kteří udělají vše, jen aby jejich holčičky nebyli smutné a zabijí každého kdo se ji ublíží.
,,Táta není zlí, jenom to prostě s tou péčí někdy přežene, ale je pravda že Miles si zasloužil dostat přes hubu. Jen jsem se bála jsem se, že ho zabijí i strýcové." Řekne a Rose se neubránila smíchu.
,,Co ty a tvůj otec."
,,Jezdívám k němu každý prázdniny po škole. Snažíme se být spolu co nejvíce, ale pravdou je, že ho asi neznám tak jak bych chtěla. Má hodně tajemství a pokaždé když nějaké odhalím, bolí to."
,,Dobrá změna téma…"

Jo obě dvě si dobře rozuměli.
Na konci týdne při poslední večeři Dimitrimu přišla očekávaná sms. Vše je připraveno, rozloučení se bude konat zítra v 11 hodin.
,,Jsi si jistý, že nemám jít s tebou?" zeptala se ho už asi po třetí Rose, která mu právě vázala černou kravatu.
,,Ne… Chci, abys zůstala tady. Bude to trvat asi hodinku, max dvě, potom se k tobě vrátím a zbytek dne strávíme spolu."
,,To zní skvěle."
Dimitri se s ní rozloučil a následně se odhmotnil před kostel, kde na něj už jeho tým čekal. Společně si sedli do prvních dvou lavic. Nebyla nijak extra účast, jenom jeho rodin a pár známých. Pro lovce je lepší neudržovat žádný vztah, protože případná ztráta milované osoby je jedna z nejhorších věcí co vás v životě můžou potkat.

Jakmile se Dimitri vrátil s posledním rozloučením kamaráda, neměl náladu na nic. Jediný s kterým dokázal prohodil více než pět slov byla Rose. Udržela ho na nohou a byla mu oporou když, to potřeboval. A jak Dimitri slíbil, celý zbytek dne strávili spolu, většinou u něj v pokoji, ale na dvě hoďky si šli protáhnout kosti do tělocvičny. Jakmile se vrátili, dali si společnou sprchu, kterou si patřičně užili s něžnostmi.


Další den se Rose a Dimitri museli vrátit na akademii, kde maturita byla už v plném proudu. Dimitri s bratrem trénoval více, aby se rozbojoval a na konec při zkoušce boje, Ivan svého bratra porazil. Ve všem naprosto exceloval. Ivan se stal nejlepším novicem ve svém ročníku. I když si zažádal, o místo v lovecké skupině pod vedením Dimitriho, jeho bratra, tak ho nakonec přiřadili i jako strážce k Natali Daškové, která studovala na samé školy. Byla ve stejném ročníku jako Rose. Jeho strážcovská povinnosti byla samozřejmě jenom dočasná a většinu času stejně bude trávit na lovu s bratrem.

Zaya byla ze školy omluvena a protože byla nejlepší ze svého ročníku, ředitelka ji povolila bez zkoušek pokročit do dalšího ročníku, i když se Zayou to nevypadalo moc dobře. Jeden den byla lepší a druhý den na lusknutí prstu zase spadla do horeček. Beth se o ni strašně bála, nemohla od ní jenom tak odejít. Věděla však, že pro její dceru dělají doktoři všechno, co můžou.


Rose a Dimitri spolu většinou spávali v jedné posteli a to na pokoji Rose. Nikdy se však společně nemilovali. Dimitri to nechtěl nijak uspěchat, obzvláště poté, jak na něj reagovala v sídle. Nechtěl udělat něco, co by se ji nelíbilo.
,,Takže prázdniny budeš trávit v Istambulu." Zeptal se ji, když ji pomáhal dobalit poslední zbytky oblečení do kufru.
,,Ano… a ty? Budeš s rodinou?"
,,Nejspíše ano, ale spíše budu většinu volného času lovit strigoje tak i bezduché." Řekne ji. Dobalili poslední věci a společně je začali nakládat do auta.
Dimitri byl zaúkolovaný od Mazura, že ji má bezpečně odvést na letiště, z kama poletí za otcem do Istanbulu.
Jakmile byly kufry naložené v autě, vyrazili na cestu. Dimitri ji na letišti pomohl odbavit kufry a počkal tam s ní, až je vyzvou k nastoupení do letadla.
,,Slib mi, že budeš v pořádku." Řekne Rose. Dimitri ji držel za pas a Rose ho objímala kolem krku.
,,Slibuji."
,,Nechceš tam jet semnou… nebo nechceš, aby zůstala."
,,hrozně moc rád bych chtěl, ale tohle je jediná volná chvilka, kdy jsi s otcem."
,,Táta by to pochopil." Řekne a Dimitri se musel usmát.
,,Dobře… pokud budeš chtít, mohli bychom strávit týden u nás. Za domem máme jezero, každé léto tam se sourozenci jsme…"
,,To zní skvěle."
,,Žádáme cestují do Istanbulu, aby…" hlásila nějaká paní v rozhlase
,,Tohle je tvůj let… měla bys jít." Řekne ji Dimitri a pohladil po zádech.
,,Slib mi, že si dáš na sebe pozor."
,,Slibuji… to samozřejmě platí i tobě." Rose jenom přikývla. Dimitri se k ní sklonil a začal ji něžně líbat. Rose se nakonec oddělila od jeho rtů, naposledy ho políbila a vydala se směrem paní, která přijala její letenku a pustila ji dovnitř tunelu.

Rose se na něj otočila, zamávala a poté se ztratila v davu lidí.




Pokračování příště...

Komentáře

Mohlo by Vás taky zajímat

Obyčejní Neobyčejní 17. Kapitola-Tohle je můj život, můj domov moje všechno

  Omlouvám se, že mi to tak dlouho trvalo, ale všechno má svůj čas. Stejně jako čas potřebovala tato kapitolka. 

Obyčejní Neobyčejní 2. část- 1.Kapitola

AIDEN

Obyčejní Neobyčejní 1. Kapitola

  Tuhle povídku mám v hlavě už strašně dlouho, dokonce ji mám i napsanou na papíře, ale jen na papíře. 3x přepisovanou a několikrát i zapomenutou. Teď jsem se ale odhodlala, a řekla si, že je zase čas se zamilovat do ,,ruského BOHA Belikova" - zase Zatím berte úvodní obrázek jako provizorní- děkuji  Tak snad si tuto povídku užijete.  Další FanFikce na téma VA je tu.