Přeskočit na hlavní obsah

Between two worlds- 22. Kapitola- On je tvůj přítel?


Zase trochu později, ale co už.



Dimitri byl poté celou dobu neklidný, všude se ošíval a sledoval okolí, jestli někde nehrozí nebezpečí. Rose to celkem zneklidňovalo.
,,soudruhu, v klidu. Jsme chráněni bariérou a máme tu k supozici asi pět strážců, kteří jsou nejlépe vycvičeni a nepočítám tebe a tátovu magii ohně..."
,,Promiň, jenom si připadám pořád sledovaný… není to příjemné… a navíc, ten sen byl až moc skutečný."
,,Co se ti zdálo."
,,Zemřela jsi rukou Omegy."
,,Cože?"
,,Proto jsem zneklidněný… co když to nebyl jenom sen… co když je to jako Vishousovi sny... co když…"
,,Dimitri… byl to jenom sen, obyčejná noční můra. Je normální, že máš strach"
,,Ne Roza, ty mě nechápeš… myslím, že se mnou Omega skrze te sen komunikoval a našel moji slabinu… Tebe… v tom snu mě žádal, abych se přidal na jeho stranu, odmítl jsem a on tě zabil… přímo před mýma očima." Řekne a vezme její obličej do dlaní.

Byli v Rousině pokoji, holky už dávno odešli a Dimitri si mohl oddychnout, byl rád že Rose neviděla jejich pohledy, protože žárlivou scénu prožít vážně nechtěl a nikdy prožít nechce.
,,Roza… já tě nechci ztratit." Řekne ji a díval se ji přitom hluboce do očí.
,,Mě neztratíš… neměla bych se spíše já bát o tebe než ty o mě… co bych asi dělala já, kdyby se ti něco stalo." Řekne
,,Nic Roza… žila by jsi dál, našla by sis jinou lásku, se kterou bys byla mnohem šťastnější s ní, než semnou." Řekne ji a přitom spatřil v jejích očí ublížení.
,,Jak to můžeš říct." Řekla naštvaně a zároveň zraněně. ,,Jak můžeš sakra říct něco takového, to si vážně myslíš, že by to pro mě bylo tak snadné. Jenom tak na tebe zapomenout, jako bys vůbec neexistoval? To se sakra pleteš."
,,Roza, věř mi, že by to pro mě bylo mnohem těžší."
,,Proč si to myslíš?"
,,Protože jsem si k tobě udělal pouto…" řekne a Rose zkameněla. ,,To jak jsme se milovali Roza, nechal jsem na tobě svůj vázací pach."
,,Co to znamená."
,,Že každý upír, se kterým budeš v blízkosti, bude vědět, že jsi moje a jenom moje. A že pokud na tebe jenom sáhne, urvu mu hlavu… Až se staneš symphatkou, nebo upírkou, pocítíš to pouto. Jakmile se napiješ mé krve a já tvé…"
,,Jo… o tom mi už otec stačil něco málo říct."
,,Není ale jisté, jestli se vůbec proměníš… třeba je v tobě více dhampíra než symphata, ale i kdyby si se vůbec neproměnila, milovat tě budu i nadále." Řekne

Ani jeden poté nevydržel tu malou vzdálenost mezi sebou, která je dělila. Oba dva ji lehce překonali a začali se líbat. Dimitri Rose po zádech, a ona mezitím zabořila ruce do jeho vlasů.
Dimitri ji oblečení zbavil celkem snadno, ale zápasil s kraťasy.
,,To sis tam vážně musela dávat dva uzly, že." Řekne trochu frustrovaně
,,No víš, nemohla jsem odolat." Opoví mu, nahmatala lem jeho trika a přetáhla mu ho přes hlavu.
,,Vypadá to, že je tu někdo stejně nedočkavý." Řekne mu Rose, když se otřel jeho chloubou o její stehno.
Dimitri se nepáral s tím rozvazovat dva uzly, jednoduše šňůrku roztrhl a zbavil Rose posledních svršků. Jakmile se i Rose zbavila Dimitriho posledního oblečení nasedla na něj, a vzala ho do sebe, tím připravila Dimitriho o řeč.
,,Pohni se." Řekne z posledního, rukama uchopil její boky a pomohl ji v pohybu. Rose se začala pohybovat sama, a proto Dimitri uchopil její prsa a dráždil jí je. Tempo bylo rychlé a oba dva brzy sténali slastí tomu druhému do úst.

Druhé kolo Dimitri vzal do své iniciativy. Jakmile dozněl poslední záchvěv orgasmu, Dimitri je překulil tak, že Rose byla pod ním, v pozici, která mu vyhovovala, začal znovu pomalým tempem přirážet boky, proti těm jejím.


Dimitri ležel na pravém boku a Rose si k sobě tiskl jejími zády k jeho břichu. Něžně ji objímal kolem prsou a druhou rukou ji hladil po paži.
Najednou se mu však něco ledového přitisklo na místo, kde by se nic ledového dávat rozhodně nemělo.
,,Měla jsi říct, že ti je zima, přikryl bych nás peřinou. Aspoň bys svoje ledové nohy nestrkala tam, kam je strkáš teď." Řekne a Rose se tomu začala smát. Dimitri přes ně přehodil tenkou duchnu, a přitáhl si ji k sobě více, aby ji zahřál svým tělem.


Rose se probudila kolem 1 hodiny odpoledne. Holky by k ní měli přijít kolem druhé jako vždy, měla hodinu čas. Proto se vymanila z medvědího sevření, spícího Dimitriho.
,,Opovaž se." Řekl jí, a hned si ji k sobě přitáhl.
,,Já už neusnu Dimitri… je jedna odpoledne, za hodinu přijdou kamarádky. Ještě před tím, bych si chtěla jít trochu zacvičit." Řekne mu. Dimitri otevřel trochu oči a podíval se na ni, jak jinak, házela na něj kouzelný kukuč.
,,Dobře." Řekne a začne vstávat z postele.
,,Co to děláš?" otázala se ho nejistě Rose, i když jí to začalo docházet.
,,Jdu s tebou… nemíním, aby se ti něco stalo." Odpoví přesně, to co si myslela.
,,Dobrá, ale venku svítí slunko, nevadí ti to?"
,,Jestli budeme v tělocvičně tak to nějak přetrpím, potom si ale půjdu znovu lehnout." Řekne ji. Rose takového Dimitriho neznala, vždy byl plný energie, teď sotva vylezl z postele a to byla většinou ona, kdo se polštáře držel zuby nehty, a nechtěla vylézt z postele.


Oba spolu bojovali trochu déle, než měli v plánu. Rose asi ráda mlátila Dimitriho. Oba dva byli tak do sebe zažraní, že si ani neuvědomili, že mají diváky. To až poté, jakmile byl Dimitri na zemi a Rose na něm seděla obkročmo s pěstí u jeho hlavy.
Ze vstupu do tělocvičny se ozval jásot a tleskot. Stáli v něm dvě holky, Senel a Is.
,,Promiň soudruhu. Můžeš jít klidně znovu spát" Řekne, dá mu letmou pusu na tvář, zvedne se z něj odejde pozdravit holky.

,,Promiňte, že jste museli čekat. Nějak jsme se do toho se soudruhem zažrali."
,,V pohodě… byla to pěkná podívaná. Hlavně na něj…" řekne Is a slintala nad ním. Rose se otočila a spatřila jak si Dimitri sundal triko.
,,No jo Dimitri je…"
,,Korba."
,,Úžasný." Řeknou holky zároveň a Rose to trochu zmátlo a naštvalo.
,,Hele Rose… nechceš mu třeba naznačit, že jsem volná a plně k dispozici?" řekne Is a celou dobu se dívala na Dimitriho.
Ten se rozhodl, že si udělá několik kliků, než si půjde znovu schrupnout.
,,Promiňte holky, soudruh je zadaný." Řekne jim Rose trochu škodolibě.
,,To je celkem škoda… nevíš jestli je ta jeho přítelkyně tady?" zeptala se ji zase pro změnu Senel.
,,Povím vám holky, vy jste neuvěřitelný." Řekne jim. Rose se chystala k útoku, nikdo ji nebude slintat nad jejím soudruhem, obzvláště ne tyhle dvě. Obzvláště tyhle ne. Is a Senel měla moc ráda a pokaždé když byla u otce, tak to byly jediné kamarádky, se kterými si kdy hrála a povídala, ale jakmile došlo na něco holčičího, připadala si jako páté kolo u vozu. Prostě nezapadala, Rose se proto někdy radši prala s otcovými strážci, než aby se bavila s Is a Senel o nakupování, či klucích.

,,Dámy rád bych vám odpověděl na vaši otázku." Řekne najednou Dimitri za Rousinými zády. ,,Ano mám přítelkyni a ano je tady, a vlastně stojí přímo před vámi." Řekne a políbí před nimi Rose žhavě na ústa. ,,Půjdu si ještě na chvilku lehnout, kolem sedmé nebo osmé se k tobě zase přidám." Řekne ji, políbí do vlasů. Usměje se na holky a následně odejde. Ještě než úplně opustil tělocvičnu, slyšel.
,,To je tvůj přítel?!" řekli obě dvě zaráz nevěřícně a Rose jim odpověděla ,,Jo."



Dimitri se nad tím musel pousmát. Poté mu bylo, ale už všechno jedno, protože jakmile se ocitl ve vodorovné pozici a pod sebou měkké peřiny, okamžitě usnul.


Pokračování příště.
Doufám že jsem někomu trochu udělala radost.

O komentářích platí to stejné jako co jsem napsala minule. Pokud tu bude málo komentářů, kapitolku přidám později.

Komentáře

Mohlo by Vás taky zajímat

Obyčejní Neobyčejní 17. Kapitola-Tohle je můj život, můj domov moje všechno

  Omlouvám se, že mi to tak dlouho trvalo, ale všechno má svůj čas. Stejně jako čas potřebovala tato kapitolka. 

Obyčejní Neobyčejní 2. část- 1.Kapitola

AIDEN

Obyčejní Neobyčejní 1. Kapitola

  Tuhle povídku mám v hlavě už strašně dlouho, dokonce ji mám i napsanou na papíře, ale jen na papíře. 3x přepisovanou a několikrát i zapomenutou. Teď jsem se ale odhodlala, a řekla si, že je zase čas se zamilovat do ,,ruského BOHA Belikova" - zase Zatím berte úvodní obrázek jako provizorní- děkuji  Tak snad si tuto povídku užijete.  Další FanFikce na téma VA je tu.