Tak tady máte další kapitolku.
Upozorňuji, je hodně kecací. :D :D :D
Několik minut poté co volala synovi, ze dveří vyšel Havers a okamžitě šel k ní.
,,Jak je na tom."
,,Podařilo se nám ji stabilizovat. Je, ale nadále v kritickém stavu. Má velice vysokou horečku, a potíže s dechem se zhoršili. Museli jsme ji inkubovat, nyní ale už ale dýchá sama, takže jsem ji jenom dali kyslíkovou kanylu, pro lepší dýchání." Řekne a při tom se musel dívat jak Beth po tvářích stékaly slzy. Takové zprávy jsou nejhorší ze všech a k tomu je říkat někomu, koho velice dobře znáte. ,,Odebrali jsme několik vzorků krve. Za pár hodin budeme vědět více… Je mi to líto Beth." Řekne a obejme ji, a ona jeho objetí vřele přijala.
,,Mohu jít za ní?" zeptala se ho Beth, když opustila jeho náruč. Nyní se ruský přízvuk nijak skrývat nesnažila, Haverse to velice překvapilo.
,,Jistě." Havers otevřel dveře, Beth vstoupila dovnitř a spatřila svoji dceru která ležela na lůžku. Zaya byla připojena na několik přístrojů, které vydávaly pípavý zvuk.
,,Mama." Ozval se dětský hlásek.
,,Jsem tady miláčku." Odpověděla ji rusky.
,,Kde to jsme?"
,,V nemocnici, ale neboj všechno už je v pořádku."
,,Jsme na Královském dvoře?" řekne a přitom se podívá na Haverse.
,,Ne jsem jinde. Tenhle pan doktor, je můj kamarád." Řekne a ukáže na Haverse.
Havers k nim přišel a usmál se.
,,Dobrý den." Řekne mu anglicky
,,Ahoj."
,,Jsi unavená, odpočívej." Řekne ji Beth a pohladí po tváři. Zaya jenom přikývla a zavřela oči a během pár minut už spala.
Beth se přesunula na křeslo, které bylo vedle postele, to bylo dostatečně velké aby se mohli pokrčit nohy a tak trochu si lehnout.
Bratrstvo si určitě po nějaké době začalo ztěžovat na malé nemocniční židle, tak je nespíše vyměnili za lepší.
Dimitri s Vishousem dorazili do nemocnice během 15 minut. Dimitri vběhl do nemocnice a už na něj Havers čekal.
,,Je na 4." Oznámí mu a Dimitri pokračuje v běhu.
,,1, 2, 3, 4." U nich se zastavil a poté pomaloučku otevřel dveře, jakmile je otevřel jeho matka se trhnutím probudila a už měla ruku na svém kůlu. Dhampíří instinkty.
,,To jsem jenom já." Řekne Dimitri. Beth si stoupla a šla ho obejmout. ,,Jak je na tom." Zeptal se matky a podíval se na svoji malou sestřičku.
Přijde k ní, pohladí po tváři a ona se okamžitě probudila.
,,Ahoj opičko." Pozdraví ji a řekne ji přezdívkou, kterou ji dal.
,,Bráško." Řekne ospale, sotva udržela otevřené oči.
,,Spinkej."
Beth šáhla na jeden z obkladů. ,,Jsou už teplé." Řekne a jeden po druhém vezme, vyždímá a nanovo je polije studenou vodou a následně je pokládá zpět na její tělo.
,,Jak je na tom." Zeptal se ji Dimitri už po druhé.
,,Pojď ven." Řekne. Beth vypadala ztrhaně, potřebovala by se vyspat, ale s takovou oči nezamhouří.
Jakmile vyjdou ven z pokoje, tak si Beth všimla Vishouse, který stá u recepce. Bavil se s doktorkou Jeanin. Je to jeho shella. Bože, jak ráda by je nyní šla obejmout a pozdravit.
,,Tak co se děje."
Beth mu vylíčila vše co se stalo.
,,Bože, dávají přednost morojům a bylo by jim jedno, že by jim tak dhampíří dítě zemřelo… Zachází to až příliš daleko. Za chvilku nám odepřou už všechna práva a nařídí aby dhampírky plodili na přikázání.
Vishous se otočil směrem k Dimitriovi a Beth. Jakmiel spatřil Beth nemohl uvěřit svým očím.
,,Beth?" zeptal se a šel přímo k nim.
,,Ahoj Vishousi." Řekne a prohrábne si svoje vlasy, které měla po ramena.
,,Bože můj, kde máš vlasy." Reagoval, protože když ji naposledy viděl, vlasy měla až po zadek. Ostříhala si je, když opět nastoupila do služby, aby to pro ni bylo příjemnější.
,,My se nevidíme 28 let a ty se mě zeptáš kde mám vlasy?" zeptala se ho udiveně, jo vůbec se nezměnil
,,Nic lepšího mě nenapadlo… Jak je malé."
,,Už lépe." Řekne a následně vzniklo nepříjemné ticho.
,,Bože… cítím z tebe Wratha." Řekne a to Beth zarazilo, pořád to nevyprchalo.
,,Možná jsi od něj odešla, ale jeho shellan být nepřestáváš."
,,On naše spojení nepřerušil?"
,,Ne a k tomu přijal Dimitriho jako svého syna, už má jeho jméno vyryté na zádech."
,,Co na to řekla jeho shellan." Zeptá se ho a přitom se snažila zahnat slzy
,,Nebyla vůbec nadšená… možná ji taky došlo, že ty jsi pro něj ta první… Beth, jsi naše královna."
,,Už dávno ne."
,,To si myslíš ty… Bratrstvo ale nesouhlasí."
Šlo vidět že Beth je tento rozhovor nepříjemný a proto se radši otočil k Dimitriovi.
,,Jak dlouho tu zůstaneš D?"
,,Celou dobu." Odpoví mu. ,,Ty se klidně vrať… a udělej Rose to tetování na kterém jsme se dohodli."
,,Rose…. Rose Hathaway… ona zabila strigoje?" zapojila se do rozhovoru i Beth a byla šokovaná z té zprávy.
,,Ne, strigoje ne. Zabila bezduchého… Byli jsme na lovu, místo strigojů na nás zaútočili bezduší… Michael zemřel…"
Beth okamžitě reagovala a objala ho ,, Zůstávat tu nemusíš… jenom jsem chtěla, abys to věděl. Když to tak vezmu, mohla jsem ti to jenom říct po telefonu."
,,I tak bych přijel." Řekne ji během toho co ji objímal. ,,Zůstanu tu s tebou."
,,Jeď zpět do sídla, určitě dneska půjdete lovit a taky buď u Rose při jejím prvním tetování… kdyby se něco dělo, zavolám ti."
,,Opravdu to tu zvládneš?
,,Jo… neboj se."
,,Dobře… klidně volej kdykoliv ano?"
,,Zníš přesně jako já."
Dimitri jenom s úsměvem přikývl, políbil matku na tvář a šel k recepci.
,,Rád jsem tě viděl Beth." Řekne Vishous, když Dimitri odešel
,,Já tebe taky V."
V neodolal a i on si ji vtáhl do své náruče. Věděl, že by podle pravidel správně neměl, ale Wrath tu nebyl, kašlal na pravidla.
,,Bez tebe to tam není ono… všem moc chybíš… Wrathovi nejvíce"
,,Vy mě také chybíte… Odejít jsem ale musela."
Rose šla zrovna do Dimitriovi ložnice, když narazila do Wratha.
,,Pane bože moc se omlouvám."
,,Ne, ne to nic." Řekne hlubokým hlasem, kterého se každý bojí. Wrath byl oproti Rose strašně veliký. ,,Rosemarie, že."
,,Spíše jenom Rose, všichni mi tak říkají."
,,Dobře Rose… Nechceš se semnou projít?"
,,Klidně." Řekne.
Rose s Wrathem vyšli nahoru do 2 patra, kde měl Wrath pracovnu. Jakmile zapadli do jeho kanceláře, Rose se uvelebila na pohovce, kde seděla i předtím.
,,Takže, jak dlouhou s Dimitrim znáte."
,,Od mích 16. Mě a moji kamarádku, nás přivedl zpět ke sv. Vladimírovi. Nastoupil tam jako strážce a učitel se svojí loveckou družinou. Díky němu jsem vlastně ještě na akademii, nebýt toho, že se mě zastal u Kirové, bych už dávno byla u otce. Poté mě začal učit, a udělal ze mě nejlepšího strážce v ročníku."
,,Za ty téměř dva roky, co je tu, tak se ani jednou nezmínil o tom, že má i tak skvělé učitelské schopnosti."
,,Dimitri je jako jeho otec…" až poté si uvědomila co vlastně řekla ,,tedy, jako adoptivní otec."
,,To je v pořádku, nic se neděje." Poté bylo ticho.
Wrath vzal jeden z papírů přečetl si ho a následně podepsal.
,,Pověz mi prosím něco o strážkyni Belikové." Požádal ji Wrath, od svého syna nikdy nic moc nevytloukl
,,Promiňte pane, ale asi vám toho moc neřeknu. Sice se moje matka a Beth znají, ale bohužel moc věcí o ní nevím. Jenom co se povídá mezi dhampíry."
,,Nevadí, byl bych rád kdybys mi o ni něco řekla."
,, Dobře. No vím, že když byla Beth ještě novicem tak už měla okolo 5 značek, což bylo hodně velké haló, na její věk byla velice dobrá. Chodila na akademii sv. Žeňkova v Rusku. Z tama vycházejí samé legendy. Jako třeba Dimitri, jeho bratr nebo sestra.
No Beth se poté co vystudovala, dala do lovecké skupiny a na nějakou dobu zmizela. Hodně lidí si myslelo, že ji zbouchl nějaké moroj a odešla do světa lidí. Když se po nějaké době vrátila zpět, měla Dimitriho. Poté si Beth vzala dhampíra, v té době to bylo velké haló, protože dhampíří vztahy jsou zakázané. Přesto společně měli dvě děti" řekne a podívá se na Wratha, která má zakloněnou hlavu, brýle byly pryč a se zavřenými oči, se díval do stropu. ,,Co oni víte vy… byla tady, když zmizela, že ano."
,,Ano, byla tady. Našel jsem ji několik dní před proměnou. Její otec Dharius mě požádal, abych ji proměnil, jenomže já odmítl, ale Dharius nečekaně zemřel, a já měl nutkání mu jeho přání splnit. Neměl jsem v plánu se do ní zamilovat, natož ji pojmout jako svoji shellan. Neměl jsem ani ponětí že je dhampírka. Žili jsme společně asi pět let, milovali jsme jeden druhého. Jednoho dne jsme se ale pohádali, hodně. Několik dní jsme se stranili, jeden druhému. Pátý den jsem přišel se omluvit, jenže ona byla pryč. Naše pouto, bylo oslabeno a já ji nemohl nikde najít. Jenom jsem cítil, že je naživu a v bezpečí. Myslel jsem, že mě opustila kvůli té hádce, že mě už nadále nemiluje. Tak jsem přestal hledat.
Za 27 let se najednou objevil mladík s takovou mojí podobou. Já nejdříve myslel, že je to můj nějaký vzdálený zapomenutý příbuzný. Jenomže vada očí, čistá krev a Bethinin pach mi řekli po nějaké době, že je to můj syn."
Na dveře někdo zaklepal.
,,Tati nepotřebuješ s něčím…" řekne Kal když vešla do jeho kanceláře a poté se podívala na Rose. ,,Aha…"
,,No tak já půjdu." Řekne Rose a pomalu se zvedala.
,,Nesmysl… Nic nepotřebuji Kalio. V pořádku můžeš jít." Řekne ji a Kalia byla trochu vykolejená. Ještě nikdy její pomoc neodmítl
,,Dobře." A se sklopenou hlavou odešla z místnosti.
Jakmile v místnosti osaměli, Wrath se zeptal na ni. ,,Pověz mi něco o sobě."
,,Nejsem nijak zajímavá." Řekne na svoji obranu Rose
,,Zkus to… tady se všichni známe… jsem si jistý, že tu budeš trávit ještě spoustu času… Takže směle do toho. A navíc, potřebuji se dozvědět něco o tom, kdo s mým synem tráví spoustu času."
,,Dobře… Takže jsem jako malá vyrůstala na akademii. Matka je strážkyně a otec bohatý moroj. I když se matka a otec nestýkají, tak trávím s otcem většinu prázdnin v Turecku nebo Rusku. Když jsem byla malá, chtěla jsem své kamarádce dělat strážkyni. Teď ale vím, že to nebude nic pro mě. Proto mě Dimitri vzal na můj první lov strigojů…"
,,Slyšel jsem o tom… gratuluji k prvnímu zabití…"
Vishous zaparkoval auto bezpečně v garáži vedle ostatních velice drahých aut. Během cesty nepromluvil ani jeden. Vishous se pořád vzpamatovával z toho co právě viděl.
,,V, vím že to po tobě nebudu moct chtít, ale velice bych ocenil kdyby sis to co jsi viděl nechal pro sebe. A nezmiňoval ani slovo o matce před Wrathem."
,,To po mě nechtěj D. Beth byla více jak pět let naše královna."
,,Já vím, jenom že pochop, že by ho to mohlo zničit, kdyby nyní uslyšel o matce, tak nevím co by udělal. Už jenom to, že s ním trávím čas, ho sráží na kolena."
,,Ne tvoje přítomnost mu lije krev do žil. Ještě než jsi poprvé vešel do tohoto domu, tak byl velice mrzutý a každou chvíli naštvaný. Celý den seděl jenom za stolem a vyřizoval papíry.
Tím jak s ním trávíš čas, jak s ním v tělocvičně bojuješ. Rozumíte si, a on má konečně syna, po kterém toužil."
Dimitri byl zticha, nic neříkal, jenom si prohrábl vlasy a nakonec rusky zaklel. Nakonec oba dva společně vyšli z auta a šli společně tunelem do sídla.
,,Tak co ty a Rose."
,,Co s ní."
,,Jak jste se poznali."
Dimitri se na něj přes brýle vražedně podíval a myslel, že ho za tu otázku asi za chvilku praští, nakonec ale stejně odpověděl.
,,Se svojí kamarádkou utekla z akademie, když jim bylo 16. Já dostal za úkol je najít a přivézt zpět. A aby Rose nevyhodila ředitelka ze školy, jsem byl zaúkolovaný ji trénovat, aby neměla čas na lumpárny."
,,A kdy jsi se do ní zamiloval?"
Dimitri se na něj překvapeně podíval.
,,No nekoukej na mě tak, vás dva by prokoukl i slepý."
,,Skvělý." Řekne Dimitri a promnul si oči, které skrýval pod brýlemi.
,,Půjdu připravit jehlu a inkoust." Řekne mu Vishous, když došli do sídla. ,,S Rose za mnou přijďte."
,,Dobře. Půjdu ji najít."
Rose našel ve společenské místnosti, něco si četla.
,,Už jste zpět? Já myslela, že tam budeme mnohem déle."
,,Přece jsem ti řekl, že se za chvíli vrátím. Co to čteš?"
,,V knihovně jsem našla knihu o Etheru, bohužel tam je jenom pár vět v angličtině, jinak je vše v jiném jazyce."
Dimitri obešel pohovku, tak aby si mohl sednout. Usedl vedle Rose, převzal si od ní knihu a podíval se, co je to za jazyk.
,,To je náš starý jazyk. Mluvíme jím už jenom málokdy." Řekne, poté knihu zavřel a odložil ji na stůl. ,,Vishous pro tebe připravil jehlu a inkoust… Jsi připravena přijmout svoje první tetování?"
Rose byla v šoku a Dimitri si toho všiml. Bála se toho.
,,Nemusíš se ničeho bát… budu tam s tebou."
,,Dobře."
Vishous už byl připravený, vše měl vydezinfikované a na rukou rukavice. Rose si se třesoucími prsty, udělala rychlý drdol, aby mu při práci nepřekážely.
Nakonec nevytetoval obyčejnou tradiční molninskou značku, ale překřížené dvě dýky. Z dálky vypadají jako molniny, ale když by se dotyčný podíval blíže spatřil by rozdíl. Dimitri musel uznat, že Vishous má talent.
Pokračování příště...
Komentáře
Okomentovat