Stvořitelka, byla to Stvořitelka, to ona jim obnovila pouto, aniž by si vyměnili krev. ,,To pouto je dočasné." ,,Proč jsi to udělala?" ,,Žádné otázky válečníku, nebo jsi zapomněl, kdo jsem…" Wrathův obličej byl plný vzteku, nesnášel hloupá pravidla. Obzvláště ty její. ,,Jak jsem řekla, pouto je dočasné. Za pár hodin opět vyprchá, naložte s tímto časem, jak uznáte za vhodné." a s tím její hlas zmizel z hlav obou dvou. Beth ho cítila a on zase cítili ji. Každý upír, který má pouto se svojí družkou nebo druhem, dokáže svůj protějšek najít, ať je kdekoliv. Cítil ji, jak stojí někde u nějakého stěny a ráda by si už lehla… ,,Jo… mám službu. Takže, ty to cítíš stejně…" ,,Jo… Pomatuješ si naši starou ložnici v Dariově domě?" ,,Samozřejmně…"¨ ,,Strážkyně Beliková… Nemáte co na práci?… tohle není žádný holubník… dělejte laskavě svoji práci… Ať to nemusím opakovat." ,,Ano madam ." Řekne poslušným hlasem. Wrath vše slyšel… byl naštvaný, jak se chovají k...
povídky na motivu Vampírské akademie