Dimitri a Rose byli v bytu a balili rychle na jejich cestu.
,,Dimitri? Já jsem si to vůbec neuvědomila, ale za dva dny jsou vánoce. Myslíš, že je dobrý nápad mě přivézt na Vánoce? A ještě k tomu nemám pro ně dárky…" řekne a posadí se na židličku v kuchyni. ,,U nás v Japonsku se vánoce neslaví. Pro tebe sice dárek mám, ale pro ně…"
,,To je v pohodě Roza…" řekne Dimitri, klekne si na jedno kolen, ale i tak byl vyšší než ona. ,,Já dárky mám… měl jsem v plánu jim je poslat poštou. A neboj, moje rodina tě uvítá z otevřenou náručí. O to, že by tě neměli rády, se nemusíš bát." Řekne a vezme její hlavu do svých dlaní a následně přitiskne svoje rozpálené rty na ty její.
Po půl hodině společně nasedli do auta a vyrazili na cestu. Ani jeden nechtěl riskovat, aby ji na letišti zavedli do systému, tak to radši vzali autem. Sice tam nějaké riziko pořád bylo, ale mnohem menší než hala s milione kamer.
Čím více jeli severněji, tím více byla venku zima. Dokonce Rose vytáhla deku, aby se trochu zahřála.
,,Je ti zima?" podivil se Dimitri
,,Trochu." Řekne a přikryla se Dekou a jelikož byla deka dostatečně velká, tak deku přehodila i přes jeho nohy.
,,Pojedeme ještě dlouho, nechceš si odpočinout?" zeptal se ji
,,Ne to je v pořádku, budu si s tebou povídat, abys neusnul… Jenom tak pro zajímavost, kdybychom měli dorazit k vám domů?"
,,Asi kolem 4 ráno. Rád bych jel bez toho aniž bych někde zastavoval na vyspání, doma chci být co nejdříve."
,,Dobře… řekni, až budeš chtít vystřídat v řízení."
,,V pohodě Roza… od tohoto úseku je to poměrně klidná cesta, tedy pokud to tu nebude moc zasněžené. Nerad bych někde uvízl"
Rose se na něj usmála, ale poté ji úsměv okamžitě spadl, když zapnul rádio.
,,to jako fakt? Už zase?" řekne Rose, když z rádia vycházely tóny písniček z 80. let.
,,No a co? Tohle je moje hudba. Až pojedeme někdy společně do Japonska, tak si můžeš pustit ty tu svoji."
,,Dohodnuto… a nechám tě trpět stejně jako ty mě." Řekne a tím zazněl jeho smích, smích, který se vám vryje do paměti.
A jak Dimitri řekl, opravdu přijeli do Baji kolem čtyř hodin ráno. Město samozřejmě zelo prázdnotou.
Dimitri zaparkoval před jedním z větších rodinný domů.
Když se Dimitri podíval na Rozu, tak si všiml jejího vzrušení.
,,V domě budeme muset být potichu, všichni určitě spí, a já jim nechci zkazit překvapení."
,,Počkat… ty jsi jim to neřekl? Já myslela, že jsi jim aspoň napsal sms. No to bude super. Ty budeš příjemný překvapení, ale co já."
,,Co ty, ty jsi taky příjemné překvapení. Víš kolikrát se mě matka a sestry ptali, kdy konečně přivedu svoji přítelkyně. Já takový pocit, že si myslí, že jsem na kluky."
,,A jsi?" zeptala se zákeřně Rose
,,Myslíš si, že kdybych byla na kluky, udělal bych tohle?" řekne, najednou vzal Rose na klín, hladově ji líbal a přitom ji hnětl prsa. ,,Myslím že v posteli to bude příjemnější pro nás oba." Řekne Dimitri po chvilce.
Oba dva vyšli z auta, vzali si svoje tašky a šli do domu. Ten byl samozřejmě krásně provoněný a naladěný na vánoční atmosféru, nechyběl i stromek.
Oba dva rychle a tiše vyšli do druhého patra a vešli do Dimitriho pokoje.
Pokoj byl vymalovaný bíle, stěny byly pokryty westernovými plakáty. U stěny hned vedle psacího stolu byla velká knihovnička, která vypadala, že každou chvilku praskne a nalevo pod oknem byla veliká manželská postel.
Rose se na všechno dívala s úžasem, a jakmile Dimitri uviděl, jak se dívá na postel, tak ji objal zezadu a políbil za ucho.
,,Zítra tě tu provedu. Doufám, že se ti u nás bude líbit."
,,Doufáš, vždyť já jsem okouzlena už teď."
,,To je dobře."
Dimitri si ji přetočil čelem k sobě, a pokračoval s tím co začal v autě.
Dům ožil brzy, kolem šesté hodiny byli děti vzhůru. Pavel, Zoya a Katya dováděli po celém domě.
Dole v jídelně všichni připravovali snídaní, dávali talíře na stůl když v tom Jeva promluvila.
,,Nachystejte ještě další dva talíře, protože někdo se konečně uráčil navštívit rodinu, dokonce si sebou konečně někoho přivedl." Řekne Jeva a všichni na ni jenom zírali. Olena vykoukla z okna, a opravdu, před domem stálo Dimitriovo auto.
Dimitri se vzbudil jako první, když se podíval na hodiny a uviděl sedm, tak chtěl znovu zavřít oči a užívat si Rizino měkké tělo, ale znemožnili mu to dovádějící děti. Následně byla probuzena i Rose.
,,Kolik je hodin."
,,Sedm." Řekne Dimitri a pohladil ji po zádech.
,,Si děláš srandu."
,,Ne, bohužel ne. Roza měli bychom se převléct, protože jakmile sestry a matka zjistí, že jsem doma, tak jsou schopné vrazit do pokoje. A jelikož jsme oba dva nazí, tak bych to nechtěl riskovat."
,,Máš pravdu, já taky ne." Řekne Rose, stále se zavřenýma očima.
,,Půjdeme na snídani a poté si půjdeme znovu lehnout. Přeci jenom jsem spali dvě hodiny."
,,Jo to beru."
Oba dva se od sebe neochotně oddělili, oblékli. Ještě než sešli dolů, Dimitri Rose zastavil.
,,Roza, jenom bys měla vědět, že moje rodina neví, že zabíjím lidi pro Mazura. Myslí si, že jsem jenom jeho strážce. Takže prosím, nic na téma mafie, neříkej."
,,Neboj se." Řekne, Dimitri ji naposledy políbil v soukromí a následně společně ruku v ruce sešli dolů.
Všichni na ně už čekali, a když se Dimitri konečně po dlouhé době ukázal doma, tak jeho sestry k němu okamžitě přispěchali a objali ho.
,,Bože Dimko." Řeknou sestry jedna po druhé rusky. ,,Strašně si nám chyběl." Následně se od něj odtáhli a tentokrát mu do náruče vklouzla jeho matka.
,,Jsem tak strašně ráda, že jsi tady synu." Řekne a mezitím ji unikla jedna slza.
Jakmile se od něj odtáhla, podívala se na Rose s úsměvem a poté tázavě na Dimitriho.
,,Mami, rád bych ti představil moji Rozu… Roza, tohle jsem je moje matka." Předví je Dimitri a ty dvě si okamžitě padli do oka. Olena ji podala ruku a Rose ji s úsměvem podala tu svoji.
,,Ráda tě poznávám Rose. Nebudeme si tykat?"
,,Také vás ráda poznávám a mile ráda vám budu tykat." Řekne a obě dvě se na sebe usmívali.
,,A Rose… tohle jsou moje sestry. Nejstarší Karolína…" řekne Dimitri a Karolína se ji představila. ,,Paul a Zoya jsou její děti… Tohle je moje mladší sestra Sonja a její dcera Katya. A poslední nejmladší sestra Viktorie."
,,Ráda tě poznávám."
,,Já tebe taky."
Jakmile je Dimitri všechny představil, tak usedli ke stolu a společně se nasnídali. Během snídaně se samozřejmě nijak nevykli otázkám.
,,Kdy jste přijeli Dimko, a proč jsi proboha nezavolal, že přijedete." Ptala se hned Olena.
,,Promiň, ale ani jeden jsme nevěděli jestli budeme mít volno v práci, takže jsme se rozhodli na poslední chvíli."
,,Tak to jo"
,,Kde pracuješ Rose." Zeptala se Karolína zvědavě.
,,Pracuji ve stejné firmě jako Dimitri, jsem zařazena do výběrového skupiny, a pokud se zadaří, tak i já budu strážce pana Mazura."
,,Páni, člověk by si myslel, že ty, taková malá vyzáblá holka bude dělat něco jiného než chodit za zadkem nějakému starému chlapovi."
,,Viktorie." Okamžitě ji Dimitri pokáral, protože věděl, že to myslela hnusně. Chvilko bylo ticho, ale poté se otázky na Rose rozjeli znovu a Rose na ně všechny s úsměvem odpovídala.
Po snídani, se Rose a Dimitri šli sednout na sedačku, a jakmile pustili televizi tak během deseti minut oba dva vytuhli...
Pokračování příště
Prosím o komenty :D :D :D
Komentáře
Okomentovat