,,Dobrá, co ještě potřebujete vědět?"
,,To tvoje tetování, co to má za význam." Zeptal se Rhage
,,Molninské značky a hvězdy. Hvězda je za neurčitý počet zabitých strigojů a molnin za jednoho." Otočím se a ukážu jim záda.
,,Všichni strážci mají potetovaný jenom krk + slib, který složí po dokončení školy. Mě se to tam bohužel nevešlo, tak se rozhodlo, že to bude pokračovat na záda."
,,Kolik jich máš?" řekla Zsadist.
,,Netuším, přestal jsem je počítat, když to přesáhlo 200 mrtvých."
,,A ti strigoňové, to jsou co." Zeptal se Vishous
,,Krvelační upíři, co jsou bez emocí, mají rudé oči a jsou nepřirozeně krásní, na slunci shoří jako my. A jestli dovolíte pánové, musím se vrátit na Královský dvůr."
,,Víš, že tě nemůžeme jenom tak pustit. Wrath by se o tobě měl dozvědět a stejně tak i zbytek bratrstva." Řekne Tohrment
,,Mě je to jasný, ale až nastane ta vhodná doba."
Všichni mlčeli.
,,Na, tady jsou tvoje zbraně a klíčky od motorky." Řekne Tohrment a podá mu je. Když mu je podával, šmátl vedle jednou rukou a všem bylo jasno. ,,Máš stejnou vadu očí jako Wrath." Já jenom přikývnu a nasadím si brýle. Všichni byli v šoku.
,,Děje se něco?"
,,Vypadáš přesně jako Wrath." Řekne polda. Tohle mi řekla i matka, od nich jsem to ale nečekal.
Na Královském dvoře byl chaos, strážci měli v jedno kole služby a neměli skoro žádné volno, tedy kromě spánku. Mě ještě k tomu pověřili, abych našel nějakou morojskou holku, která je čirou náhodou poslední žijící potomek Dragomírů a novičku, která ji pomohla utéct.
Nebylo nijak těžké je najít a během několika týdnů jsem je se svým loveckým týmem našel a přivedl na akademii sv. Vladimíra, kde obě dvě dostali kázání. Morojka z toho vyvázla bez jakéhokoliv trestu, ale dhampírka na tom bylo o hodně hůře. Ředitelka ji chtěla vyhodit, ale když jsem zasáhl, s tím že je teď o dhampíry nouze, ji na akademii nechala pod podmínkou, že ji budu doučovat v boji. Jenomže to nebylo tak jednoduché, lovit a zároveň vyučovat, a ještě k tomu občas sem tam na volné noze vyrazit do baru na druhou stranu Ameriky abych se setkal s bratrstvem. No nebylo to ideální, ale šlo to.
Moje lovecká skupina byla čím dál více venku na lovu. Strigojové přibírali na síle, a my se snažili o totéž, jenom že nový strigojové nebylo všechno. Do jejich řad se připletli i bezduší.
Když bylo po boji, musel jsem zavolat bratrstvu, musíme najít hrnečky bezduchých.
,,Prosím." Ozval se neznámý hlas.
,,Dobrý den, dáte mi prosím k telefonu Tohrmenta?" zeptal jsem se ho.
,,Klidně mi to řekněte a já mu vaši zprávu předám."
,,Promiňte pane, ale to nebude možné, týká se to bratrstva."
,,Já jsem členem bratrstva chlapče. Jmenuji se Wrath." Jakmile vyslovil svoje jméno,ztuhnul jsem. Takže takhle zní otec, měl hrozivý hlas. Přesně jako matka popisovala.
,,Omlouvám se králi." Řeknu a promnu si čelo. Idiote. Zanadávám si v duchu.
,,V pořádku, tak co se děje."
,,Mám tu několik mrtvých bezduchých. Potřeboval bych pomoc s hledáním jejich hrnečků."
,,Ty jsi zabil bezduchého." Řekl s údivem.
,,Ano králi. Tohrment semnou už mluvit, ví o mě."
,,Dobrá, pošlu ho za vámi. Jak se jmenujete a kde se nacházíte?"
,,Jmenuji se Dimitri Belikov a no, jsem uprostřed lesa."
,,Dobře Dimitri, najdeme vás podle vašeho telefonu, zůstaňte na místě."
Ani ne za deset minut se tam objevili. Musel jsem jim rukou ukázat, aby zůstali tam, kde jsou a já si mezitím vypnul kameu na prsou a odpojil vysílačku v uchu.
,,Kde jsou?" zeptal se Phury. Jeho schopností je, že bezuché vdechne a tím je odstraní ze zemně, ale má to nějaké následky.
,,Jeden je tu." Řeknu a ukážu na mrtvolu ,,další čtyři jsou tam." a otočím se směrem k mrtvolám.
,,Tys jich skolil 5 a sám?" zeptal se mě Zsadist a já po něm hodil jenom vražedný pohled, za dnešek jsem toho měl dost. Jsem unavený a rád bych si šel lehnout do měkké postele.
,,Taky za velkou daň." Řeknu ,,Dva muži jsou těžce zranění, jsou v nemocnici na královském dvoře." Vysvětlím jim.
,,A co ty?" zeptal se mě Vishous.
,,Jsem v pohodě."
,,Leda tak kulový. Vidím jak jsi omezen v pohybu a že ti každý nádech dělá problémy. Máš zlomený žebra." Řekne, šel ke mně a chtěl mě podepřít.
,,Sakra říkám, že jsem v pohodě."
,,Dobře." A ani se mně nedotknul. Dneska tu byl jenom Thorment, Vishous a Phury ostatní kluci jsou ve městě a loví bezduché, nebo plní manželské povinnosti. No jo, každá žena je náročná.
,,Bezduší se čím dál více pletou se strigoji. Naše královna se chce s vámi spojit a sjednotit se v boji proti strigoňům. Matka byla proti, protože ví, že máte vlastní boje s Omegou."
,,Jenom že to nebude možné. Narazili jsme na ty vaše strigoje. Zabili jsme je až useknutím hlavy."
Byl jsem tak duchem nepřítomný, že jsem si ani nevšiml, že první sluneční paprsky dopadají na zem.
,,Doprdele." Zanadávali všichni a už se schovávali za stromy.
,,V pohodě, můžete vylézt." Řekl jsem . Tohrment vykouknul zpoza stromu. Já byl otočený zády k slunci s jednou rukou vztyčenou, z které vycházela červená energie. Tohrment opatrně natáhl ruku a jenom kousek, tak aby se mu usmažil jenom kousek kůže. Jenomže se to nestalo. Proto vytáhl větší kus ruky, ale nespálil se, proto vylezl celý, ale nic ho nespálilo. Následně se podíval na mě.
,,Dobrý, můžete všichni vylézt." Řekne jim Tohrment a všichni na jeho slovo vylezli a jakmile byli všichni venku, tak se jejich pohled upřel na mě.
,,Jak." Zeptal se šokovaně
,,Využívám energii, můžu ovládat věci, číst myšlenky nebourat se do systému a ovládat tohle. Matka to umí taky, to ona mě naučila vše, co doposud umím."
,,Takže se můžeš normálně procházet po slunci?" zeptal se ho Vishous.
,,Ne tak docela, aby mě nespálilo slunce, tak musím vynaložit hodně soustředění a energie. Takže kdyby to bylo možné, rád bych se přenesl někam do tmy." Řeknu a všichni na to začali okamžitě reagovat, přešli ke mně a společně se přemístili do jejich sídla.
Jakmile jsem se ocitl v nějakém domě, tak jsem vyčerpáním padl na kolena.
,,No to bylo ofous." Řekne a zasměje se. Ostatní bratři ke mně přistoupili a pomohli mi zpět postavit na nohy. ,,Dík."
,,Pojďme si sednou do společenské místnosti. Dimitri nám aspoň může dovyprávět zbytek."
,,Víte že by se o tom měl dozvědět Wrath, aspoň že tu stráví noc." Řekne Vishous a ukáže mě palcem.
,,No tak počkat…" řeknu a zastavím se uprostřed chodby. Já tu trávit noc nehodlám. Je celkem pozdě a já bych se měl hlásit ve službě a navíc slíbil jsem tatérovi, že si přijdu konečně pro nové značky." Řeknu jim na protest.
,,Ale chvilku zdržet by ses mohl ne." Řekne Phury a já jenom přikývnu. Společně jsme se vydali do jedné z obrovských místností.
Celý dům byl vyzdoben velmi starými a cennými předměty. Na stěnách vyseli obrazy z různých dob, skříně bezpochyby cennější než, to co jsem měl na sobě. Zem byla zdobena koberci, po kterých je škoda šlapat. Byly to spíše výstavní kusy.
Všude dokola pobíhaly služky, uklízely nebo připravovaly dům pro poslední jídlo. Ve skutečnosti to byli dogenové, kteří svůj život zasvěcují službám upírům, dalo by se říct, že je pro ně veliká čest pro ně sloužit a co víc, sloužit ještě k tomu královské rodině.
Všechno bylo tak velké a drahé, že to bylo těžko k uvěření.
Bratři mě vedli do jedné z místností domu, když otevřeli dveře, tak jsem se ocitl ve společenské místnosti s několika velkými gauči, obří televizí a biliárem. Ve skříni, hned vedle biliárů bylo pití, hodně alkoholu s připravenými křišťálovými skleničkami.
V místnosti byl Buth, seděl na gauči, a koukal na televizi. Dávali nějakou kriminálku, kdo by čekal, že taková horda masa se bude dívat zrovna na kriminálku. Čekal jsem nějaký sport, třeba box, rugby nebo něco krvavého, ale kriminálka?
Posadili jsme se na pohovky a čekali na Wratha, já si mezitím všechny přeměril. Jako první Tohrment, v očích mu žhnuly plameny rozdmýchané žalem a pomstou. Modré duhovky zářily tak intenzivně, že i já jsem zachytil záblesk jejich barvy. Na pohovce u dveří seděl Vishous, kozí bradka, kterou si nechal narůst teprve nedávno, mu dodávala ještě zlověstnější vzezření než předtím, přestože to, co v jeho okolí vzbuzuje největší respekt, je tetování kolem levého oka. Dneska si čapku s logem Red Sox narazil hluboko do čela, takže složité znaky na spánku nebylo téměř vidět. Na levé ruce měl jako obvykle černou řidičkou rukavici, která mu brání v bezděčném kontaktu s ostatními.
Což je od něj nejen správné, ale nanejvýš ohleduplné.
Další na řade byl Rhage. Své suverénní chování a věčné špičkování držel na uzdě kvůli boji. Je to urostlý upír, vysoký, energický, silnější než ostatní válečníci. V říši nemrtvých ho provází pověst velkého svůdníka a svým vzhledem by si nezadal ani s těmi nejžhavějšími hollywoodskými hezouny. Pokud jde o sexuální zdatnost, klidně by mohl konkurovat i stádu plnokrevných hřebců. Všechny ženy bez rozdílu, jak upíří, tak lidské, jsou ochotny udělat téměř cokoli, aby si získaly jeho přízeň.
Ovšem jen do té doby by neměl tu čest poznat temnou stánku jeho osobnosti. Když se v Rhageovi probudí netvor, všichni včetně Bratrstva se mu klidí z očí, modlí se, aby se mu nepřipletli do cesty.
Krátce po něm se objevil Phury, pohyboval se bez znatelného kulhání. Protézu ve spodní části nohy si nedávno nechal vyměnit a teď se může chlubit bytelnějším a trvanlivějším modelem nové generace ze slitiny titanu a uhlíku.
Se svou dlouho a husou, nádhernou hřívou vlasu obarvených do několika odstínů by mohl konkurovat nejedné filmové celebritě a lámat srdce dívek a žen. Kdysi držel celibát, ale nyní si našel ženu se kterou je velice šťasten.
,,Kde máš svoje dvojče?" zeptal se ho Tohr.
,,Z je na cestě."
Nad Zsadistovým pozdním příchodem se nikdo nepozastavoval. Z je samorost, násilnický vazoun, kterému byl celý svět lhostejný. Kdysi jeho kodexem byl nenávist k ženám, ale před lety potkal ženu, která mu od základu změnila život. Dokonce mu i dala dceru, matka mi řekla že Zsadist byl kdysi otrokem krve a jeho dvojče Phury ho dokázal najít až po 100 letech. Povrchový zranění se Z zahojila po pádu do moře s vyšší salinitou a jako památka na strastiplné období mu kromě spleti jizev zůstalo i tetování otroka. Rozmanité piercingové ozdoby si po narození jeho dcery Naly po dlouhé době odstranil.
Celkem vzato je Z nejnebezpečnějším členem Bratrstva.
A nakonec tu byl Butch O´Neal. Ještě před tím, než se z něj stal upír, byl Butch obyčejným člověk u policie. Vyšetřoval vraždy a jeho výslechové metody byly drastické, takže hned poté vězni potřebovali rentgen a sádru.K Bratrstvu se připojil, poté co moji matku přivezl za Wrathem. Bratrstvo nemohlo dovolit aby chodil někde venku a vymazáni paměti by nepomohlo, věděl toho mnoho. Po jednom boji byl Butch zajat Omegou a mučen. Poté se Butch stal upírem.
Bratrstvo černé dýky je pozoruhodná partička, který chtě nechtě zasluhuje úctu a obdiv. A nej prot, že je jedinou ochrannou hrází, stojící mezi populací civilních upírů a bezduchými.
Wrath přišel za chvilku a já okamžitě ucítil velice známý pach. Takhle voněla moje matka, když byla mladší. Jakmile si vzala otce, králova vůně začala slábnout, ale když otec zemřel, její pach se znovu obnovil.
Stoupnul jsem si a představil se svému otci, jak ironické.
,,Strážce Belikov." Řeknu a podám mu ruku.
,,Takže to jste vy, kdo volal." Řekne Wrath, přijal moji ruku a potřásl si s ní. Měl velice pevný a silný stisk. Wrath je muž jako hora, je největší a nejmohutnější z bratrstva a já mu výškou mohl konkurovat.
Cítil jsem na sobě pohledy všech přítomných v místnosti, napětí mezi všemi by se tu mohlo krájet dýkami.
,,Ano pane."
,,A ten titul strážce, to znamená, že jste dampír." Řekne a nasaje pořádně moji vůni. Štěstí bylo, že já a matka jsme se společně neviděli asi už měsíc a půl. ,,Zvláštní, říkáte si dhampír, ale toho z vás vůbec necítím." Řekne, pustí moji ruku a téměř slepýma očima si m měřil od hlavy až k patě.
Všichni kluci čekali jenom na okamžik, kdy Wrath odhalí, co jsem doopravdy zač. ,,Jak je možné, že někdo jako vy je u dhampírů." Zeptal se mě. Měl jsem problém z něj strhnout oči, jeho mohutné tělo, všechno bylo totožné semnou. Tenhle muž mi dal život, a ani netuší, že před ním stojí jeho syn míšený s krví dhampíra a upíra. ,,Není možné, aby se někdo s plnokrevnou upíří krví se ukrýval mezi nimi." Řekl právě, že jsem plnokrevný?
,,Pane, to musí být nějaký omyl. Nemohu být plnokrevný upír, cítím se více jako dhampír, než jako upír." Řeknu a snažím se nějak zachránit situaci. Wrath se nemůže dozvědět o mém pravém původu, nejenom že by to matku zničilo, ale zničilo by to i celé království. Jak by na to reagovala glimera, kdyby se dozvěděli, že král má nemanželské dítě. Utrpělo by to na jeho pověsti a zatím si jako král vedl více jako dobře.
,,Dimitri nezáleží na tom, co si myslíš. Vím moc dobře, co říká můj nos a ty si plnokrevný upír… Kolik ti je Dimitri." Řekne a následně se posadí do velkého křesla potažené černohnědou kůží.
,,27 pane."
,,Takže ses proměnil před 2 lety."
,,Před čtyřmi… neznámo proč, ale moje proměna proběhla, když mi bylo 23. Matka říkala, že je to tím, že mám dhampírskou krev." Řekne a posadím se pohovku naproti Wrathovi. ,,Strigoje zabíjím, ale už od 17."
,,Dobrá. Bratři mi o tobě všechno řekli." Rychle jsem se na ně otočil, ale ti jenom nepatrně zakývali hlavou. Dobře, takže mu neřekli to nejdůležitější. ,,problematika strigojů se začala týkat i nás. Takže by bylo moudré spojit síly. I když cvičíme nováčky tak to stále nejsou bratři. Tedy jedna skupina už ano, dokonce podstoupili i proměnu, ale stále to jsou bažanti." Řekne Wrath, pořádně se opře do křesla, sundá si brýle a promne si oči.
,,Královna Tatiana už navrhla radě spojenectví. Daškovi nesouhlasili, ale ostatní rodiny téměř ano. Pověřila matku, aby zajistila kontakt s vámi, ale jelikož má nyní spousty jiných starostí s výcvikem noviců. Mohl bych její úlohu převzít já. Aby toho neměla příliš mnoho." Řeknu a Wrath jenom přikývl hlavou.
,,Jak se jmenuje tvoje matka Dimitri." Zeptá se a já jsem v pytli, protože jestli ze mě vycítil matčin pach, mohl by si dát 1+1 dohromady.
,,Elisabeth Diana Belikov." Řeknu jeho jméno, které používá jenom málokdy. Spíše jenom při podpisech úřednických dokumentů, jinak vystupuje jako Beth.
Wrath se na chvilku zamračil, ale poté pokračoval v jejich konverzaci.
,,Takže strážce Belikove, ti Strigojové co jsou zač. Povězte nám něco o nich."
Zase použil můj titul, zvláštní v jednu chvíli mi připadalo jako by mě bral jako jednoho z Bratrstva a poté jako podřadného dhampířího strážce. I když jsem byl z jeho chování velice zmatený, tak jsem mu pověděl vše co o strigoních zatím víme...
Pokračování příště
Prosím o komenty :D :D :D
Komentáře
Okomentovat