Předem upozorňuji, že hlavní hrdinka není Rose, ale Dimitri. Takže doufám, že se vám tato změna bude líbit.
Jmenuji se Wrath Dimitri Belikov, ale používám jenom druhé jméno Dimitri. Moje matka se jmenuje Elisabeth Belikov, ale všichni ji oslovují jenom Beth a otec Dimitri Belikov, všichni s myslí, že se jmenuji po svém otci, ale ono to není tak úplně pravda.
Moje rodina je hodně komplikovaná, jsem totiž kříženec 2 druhů upírů. A pochází to hlavně z matčiny strany.
Na začátek pro vysvětlení, něco málo o historii rodiny Randallových. Tak se totiž jmenovala moje matka za svobodna, než si vzala mého adoptivního otce Dimitriho. Ano, přesně tak, Dimitri Belikov senior není můj pravý otec.
Takže moje babička byla z rodu nejvíce uznávaných dhampírů v morojském světě. Když ji poznal můj dědeček, tak to samozřejmě nevěděl, myslel si, že je obyčejný člověk. No a měli spolu několik romantických nocí, až se z toho vyklubala zbouchnutá krvavá děvka.
Děd pocházel ze šlechtické rodiny, další rasy upírů, kteří byli stvořeni Stvořitelkou. Upírům tluče srdce, dokonce jejich srdce udeří víckrát za minutu, nepijí krev lidí, ale krev svého protějšku a proměnu absolvují v 25 letech svého života, pomocí krve druhé upíra. Jakmile dokončí proměnu, která je tak namáhavá a bolestivá, že ji dokáží přežít jenom někteří, tak začínají, stárnou pomaleji, jejich smysly, se vyvinou a jsou alergičtí na světlo.
Darius byl udatný bojovník a patřil do Bratrstva černé dýky, nejmocnějším a nejhrozivějším bojovníkům rasy, kteří bojují už po několik tisíciletí proti vojákům Omegy, božským bratrem Stvořitelky, s bezduchými.
Upíři, kteří v sobě mají bojovnickou krev, tak na obranu proti bezduchým dostanou dary. Pro některé prokletí.
Když se narodila moje matka, tak babička zemřela jenom několik hodin po porodu. Naštěstí dítě dokázala předat dhampírům na Akademii sv. Žeňkova v Rusku. Tam se naučila perfektně ovládat svoje schopnosti dhampíra. Matka v boji vynikala a proto hned po ukončení školy, byla přiřazena ke královským strážcům v Americe. Rok na to odstoupila a přidala se k proslulé lovecké skupině dhampírů, která lovila strigoje po celém světě.
Díky lovu si vysloužila několik desítek značek, a jizev na památku z boje. Jenže i tohle ji přestalo bavit a proto se rozhodla na chvilku změnit běh jejího života.
Zařadila se do světa lidí a stala se novinářkou. Práce ji bavila a měla dobré výsledky.
Potají však přijímala dopisy o pohybu strigojů a čas od času si vyšla na lov, společně se svojí skupinou. Tak to šlo do jejich 25 let.
Ještě než dosáhla věku 25 let, se setkala s mým pravým otcem Wrathem, jediným čistokrevným upírem a zároveň králem upírů. Matčin otec Dárius, poprosil Wratha aby ji pomohl s proměnou, protože jako půl člověk a půl upír, proměnu nemusela vůbec přežít. Bohužel pouhá pomoc se zvrtla v milování, otec si ji po její proměně, označil krví za svoji shellan (družka- žena). Někteří upíři jejich pouto cítí ještě do dnešních dnů.
Spolu strávili asi 5 let a potom musela na rozkaz Stvořitelky odejít, aby se otec mohl stát právoplatným krále a mít plnokrevného dědice, kterého mu mohla podle Stvořitelky zajistit jenom jedna z jejich vyvolených. Otec samozřejmě nic netušil, a myslel si, že ho jeho shellan opustila, kvůli tomu že ho už nadále nemilovala.
Stvořitelka vševědoucí žena, netušila, že matka ve svém lůně už ale nosí život, mě. Matka se vrátila do Ruska a začala vyučovat na škole sv. Žeňkova.
Samozřejmě se potřebovala nějak krmit, a tak si musela, zařídila dostatek krve a krmila se, jenom když to nutně potřebovala, kvůli těžkému těhotenství upírů to muselo být velice časté. Ale jakmile mě porodila, její potřeba pít krev byla o hodně nižší.
Asi pět let poté, co jsem se narodil, se matka zamilovala do strážce, který ji její lásku oplácel i přesto že měla dítě s jiným mužem. Já a otec jsme si hned padli do oka a já ho okamžitě přijal jako svého pravého otce.
Matka se s otcem po dvou letech, konečně vzali a společně dnes mají další dvě děti, Ivana a Zayu. Oba dva naštěstí dhampíři.
Oba dva velice miluji, jsou to přeci moji sourozenci. Mají, ale štěstí, že zdědili jenom dhampíří krev, nepřál bych jim prožívat to co já.
Je mi 27 let a proměnil jsem se v upíra už před čtyřmi lety, a můj zrak se mnohem zhoršil. Byl jsem přesně jako můj otec, říkala matka. Vypadám přesně jako on a dokonce jsem i zdědil jeho slabozrakost, ale také jsem byl obdařen několika schopnostmi. Vlastně jsem je zdědil od matky, matka ji nevyužívala, ale mě se velice hodila.
Ještě před dovršením 25 let, jsem se stal jedním z nejlepších dhampírů a přidal se do jeho lovecké skupiny.
Po proměně jsem vyrost, hodně, moje struktura svalstva se stala 3x násobná no a jak už jsem zmínil. Můj zrak šel k hovnu.
No to bylo něco málo k pochopení tohoto příběhu, takže doufám, že si ho zamilujete jako já.
V povídce samozřejmě bude pár Romitri, ale povídka se nebude točit jenom kolem nich. Takže doufám, že ji ihned nezavrhnete.
Ještě bych vás chtěla poprosit, protože váhám, jak povídku pojmenovat jestli jako: A new race(Nová rasa)/ nebo Between two worlds (Mezi dvěma světy), nebo ještě jeden název: Bratrstvo černé dýky.
Napište, jestli se vám úvod povídky líbil, a taky jak by se povídka měla vůbec jmenovat. :D :D :D
Komentáře
Okomentovat