Přeskočit na hlavní obsah

Nájemný vrah: 37. Kapitola




Všichni tři se vydali do jejího bytu. Dimitri se zarazil uprostřed dveří, když uviděl tu spoušť.
,,Pane bože."
Jídelní stůl byl převrácený a jedna jeho noha byla rozbitá. Skříňky nad dřezem byli otevřené a nádobí, které v nich bylo, leželo na milion kousků na zemi a na lince.
Všechny zbraně byli pryč.
,,Roza, co všechno chybí kromě zbraní."
,,Můj počítač. Měla jsem tam hromadu dokumentů."
,,Ujisti se, že ti už nic nechybí." Řekne Dimitri a podíval se na postel, v které často spávali nazí. Madrace byla roztrhaná, polštáře na kusy a stejně na tom bylo i prostěradlo.
,,Panebože." Řekne najednou Rose a rychle přejde na jedno místo, klekne si a z podlahy vyndá jedno uvolněné prkno.
,,Roza?" jenomže ta rychle vzala telefon do ruky, vytočila nějaké číslo ,,Roza!" řekne, jenom že ho nijak nevnímala. Jakmile to někdo vzala, začala rychle mluvit japonsky do telefonu, s někým se hádala, ale hovor netrval déle než pár minut. Poté se otočila na Dimitriho a Bena a řekla.
,,Vím, po čem šli. Flashdisk patřící Yakuze je pryč." Řekne a podívá se na Dimitriho.
,,Co je na tom flashidisku tak zvláštního?" zeptal se Ben, který si prohlížel celý byt.
,,Obsahuje veškeré informace ohledně Yakuzy. Kromě mě, ten disk má už jenom pár lidí, a to můj bratr, otec, strýc a Winston… Mělo mě napadnout, že po něm půjdou, byla jsem ta nejjednodušší možnost."
,,Museli jít na jistotu. Věděli, kde bydlíš… ale já myslel, že se udáváš pod falešným jménem."
,,Taky že ano…" chvilku bylo ticho.
,,U Mazura ne… Tam je zapsána jako Ame, její adresa je tato." Řekne Benn
,,Proboha, ale kdo by naboural systém Mazura. To by mohl udělat jenom šílenec a navíc naší analitici by přišli na narušitele."
,,Nemuseli… V Japonsku je několik osob, kteří se dokáží bez toho aniž by je zachytil antivirus nebo analitic, nabourat." Řekne Rose a katanu, kterou měla připevněnou na zádech, si sundala a pravou rukou drtila jílec. ,,Pokud zjistím, že ten kdo jim pomohl, byl Levi, tak zažije muka, která ještě nezažil." Řekne
Dimitri k ní přišel a objal ji kolem pasu.
,,No tak, uklidni se. Tohle nemusíš dělat." Řekne, pevně ji objal a políbil do vlasů.
,,Dimitri, ty to nechápeš. Co by se stalo, kdybychom tu byli, spali bychom a oni by nás podřezali jako prasata. Ani bychom o tom nevěděli."
,,Ale to je jenom kdyby, kdyby. Nespali jsme tu, a jsme v pořádku… Teď mi dej tu katanu, než si nějak ublížíš." Řekne Dimitri a Rose mu neochotně katanu předá.
,,Dobrý?"
,,Ano… děkuji." Řekne a políbí ho na rty.
,,Měli bychom jít. Sbal si ještě nějaký věci, který u mě nemáš. Budeš bydlet semnou. Tady už spát nenechám, ne když vím, že znají tvoji adresu."

Rose si sbalila jenom to nejnutnější a poté společně odešli do auta.
,,Zavez mě do sídla Dimitri, vy dva potřebujete soukromí a já vám tam nechci dělat křena. A stejně když už u tebe bude spát Rose, tak nemáš místo."
,,Počkat, já myslel, že máš důvod, proč jsi tam nešel, když jsi byl zraněný."
,,Ano měl jsem, ale spletl jsem se. Vysvětlím vám to až tam. Až budeme v bezpečí." Řekne a při tom si držel bolavou ránu na břiše.
,,Dobře." Řekne Dimitri a vyrazil do sídla.

Cesta chvilku trvala, na dálnici nebylo už moc aut, a proto Dimitri přeřadil na pětku, a chytl Rosinu ruku, přitáhl si ji ke rtům a políbil ji. Rose se na něj usmála a ruku mu pevně stiskla.
Asi po 45 minutách jízdy konečně dorazili k malému domku.
,,Takže tohle je vaše sídlo?" podivila se Rose, ale Dimitri najednou vzal ovladač, stiskl jedno tlačítko a otevřely se propadliště do podzemí.
Místnost byla určena jenom pro auta, takže jakmile zaparkoval, vystoupili z auta a šli do jedné z místností.
Když Dimitri otevřel dveře, tak všichni, kdo byli v místnosti vzhlédli, a podívali se na ně a zaznělo sborové pozdravení. Někdo v kuchyni vařil, asi 7 chlapů sedělo na obrovském gauči a fandilo basketu
,,Tohle je naše sídlo." Řekne Ben a Rose zůstávala pořád ohromená.
,,Musím říct, že Mazur na vás nešetří."
,,A počkej, až uvidíš posilovnu a počítačovou místnost." Řekne jeden chlap, zvedl se z gauče a přešel k Rose. ,,Mimochodem já jsem Alexander." Podá Rose, ona ji přijala a oba si potřásli rukou.
,,Já jsem…"
,,Vím kdo jsi Ame Kiroshi, víme to všichni." Řekne trochu více nahlas a ostatní jenom souhlasně přitakali.
,,Ale jak to?"
,,Jsi jediná holka ve výcvikovém testu, všichni jsme byli zvědaví kdo má větší koule než všichni kluci v testu. Upřímně, představoval jsem si se tě trochu jinak."
,,Vážně a jak?"
,,Více jako mužatku, a ne tak krásnou a roztomilou malou holku." Jakmile to dořekl, Dimitriovi se napjali záda a narovnal se, takže ho to udělala o několik centimetrů vyšším. Poté zkřížil ruce na prsou a Alexandra probodával pohledem. Jenomže ten si z toho nic nedělal.
,,Takže, nemáš někdy čas, mohli bychom si někdy zacvičit." Řekne a napodobil boxování.
,,Promiň Alexandre, ale já mám přítel a velice ho miluji. Takže ne, děkuji. A jestli tohle děláš na každou, tak chudák tvoje žena, určitě se celý den o tebe strachuje a ty mezitím lítáš pod sukněmi děvčat."
,,Jakj… jak víš, že mám ženu…"
,,Světlej pruh na tvém prsteníčku, podle toho jak je vybledlý, tak odhaduji že si ho každý den, co jdeš do práce sundáváš, a pokaždé když skončíš dáš ho opět na prst.
A co by na to řekli tvoje děti…" a než stačil něco říct Rose pokračovala ,,na kalhotech máš dětskou zaschlou přesnídávku… předpokládám, že od rána. Máš pětiletého syna a šestiměsíční dceru? Je to tak?" řekne a Alexander jenom přikývl. ,,Takže pokud nechceš, aby se tvoje žena dozvěděla o tom, co děláš. Tak bych ti doporučovala s tím přestat, zlomilo by jí to srdce a děti, na kterých ti záleží, bys už nikdy neviděl, možná tak jenom mizící peníze z tvého konta kvůli alimentům." Řekne a zvedne koutky k úsměvu, otočí se k němu zády a jde za Dimitriem a Benem, kteří ji zavedli do jednoho z pokojů.

Alexander tam jenom tak stála, díval se do stěny a nic neříkal. Všichni okolo byli zticha a slyšeli, co mu Rose řekla, jediný zdroj zvuku byla televize, která hrála na plný pecky. Alexander najednou otevřel dveře, mezitím si vzal kabát do zimy a následně bylo slyšet, jak autem odjel pryč.

Rose šla za Dimitriem, sedla si k němu na postel

a sledovala jak Ben s tabletem v ruce.
,,Tak co je to, co jsi nám chtěl říct Bene." Řekne Dimitri a byl zvědavý stejně jako Rose.
,,Na misi, na kterém jsem byl s Antonem, měla být Rose, ale když se to Mazur dozvěděl, okamžitě mi přikázal, ať tam pošlu někoho jiného, tak jsem na poslední chvíli vybral Anto. Jenom, že já jsem to zapomněl změnit. Takže v databázi je napsaná Rose, kdo měl první misi a ne Anton."
,,Ano, ale jak to souvisí s nepovedenou misí a Rosiným bytem" zeptal se Dimitri a propletl si s Rose prsty.
,,Podle mě, nás nikdo nezradil Dimitri. To někdo zradil Yakuzu, a myslím, že mrtvá měla být Rose, ne Anton… Ten kdo ho zabil, musela být jistě ta stejná osoba, která byla u Rose v bytě a hledala ten flashdisk.
,,Takže po mě někdo jde." Řekne Rose a podívá se Dimitriovi do očí a poté následně na Bena.
,,Ano… Nechci být nijak zvídavý, ale nestalo se v Yakuze náhodou něco. Nenaštvala si někoho?"
,,Ne… ale když už jsi to jednou zmínil, tak ano, v Yakuze je zdrádce, každého postupně zavírají nebo zabíjejí. Zvlášť jak je mocný…" Rose mu řekla všechno, co tehdy řekla Dimitriovi. Poté Benovi bylo už všechno jasné.
,,Všechno to do sebe dokonale zapadá." Ben si vložil obličej do dlaní. ,,Rose, měla bys na nějakou chvilku zmizet."
,,Ale kam."
Ben se podívá z pod dlaní na Dimitriho.
,,Je mi jasný, že pokud zmizí Rose, ty taky." Řekne a Dimitri přikývne.
,, Nenechám ji běhat po světě v domnění, že ji nahání nějaký vrah."

,,Super… Kdy jsi naposledy viděl rodinu?..."


Pokračování příště ....
Prosím o komenty :D :D :D

Komentáře

Mohlo by Vás taky zajímat

Obyčejní Neobyčejní 17. Kapitola-Tohle je můj život, můj domov moje všechno

  Omlouvám se, že mi to tak dlouho trvalo, ale všechno má svůj čas. Stejně jako čas potřebovala tato kapitolka. 

Obyčejní Neobyčejní 2. část- 1.Kapitola

AIDEN

Obyčejní Neobyčejní 1. Kapitola

  Tuhle povídku mám v hlavě už strašně dlouho, dokonce ji mám i napsanou na papíře, ale jen na papíře. 3x přepisovanou a několikrát i zapomenutou. Teď jsem se ale odhodlala, a řekla si, že je zase čas se zamilovat do ,,ruského BOHA Belikova" - zase Zatím berte úvodní obrázek jako provizorní- děkuji  Tak snad si tuto povídku užijete.  Další FanFikce na téma VA je tu.