Užijte si 3 kapitolku o Podsvětí :D :D :D
Rusko
Letěla v letadle, které právě mířilo do Ruska.
Seděla vedle jednoho dosti výřečného, ale milého mladíka, pořád si spolu vykládali. Ale pro Rose to nebylo. Má radši jiné typy. Mnohem jinačí, nejradši by měla někoho z Podsvětí. Což neví jestli se někdy stane, protože většina mužů ji chce jenom vojet, nebo zabít. Vyberte si z dnešní nabídky.
Letadlo konečně přistálo na letišti v Moskvě, s mladíkem se slušně rozloučila a vyzvedla si svoje zavazadla. Jakmile měla svoje kufry a ujistila, že ji nic nechybí, si šla koupit auto. Teď už byla na seznamu jenom jedna věc, a to byt, levný, ne velký s koupelnou a malou kuchyní. Ještě že ten byt, který splňoval její požadavky, neprodala. Chtěla ho prodat, ale nakonec si ho nechala, možná až přijde, najde nějakého domácího mazlíčka, ale ji to nevadilo.
Byt byl napsaný na jiné jméno, bylo skutečné, ale nyní už tak dotyčná nežije v Rusku bůh ví jestli ještě vůbec žije, o tom Rose už neměla přehled, ještě aby se starala jestli její dávná klientka žije, zaplatila mizerně, co by jste od toho ještě chtěli. Jmenovala se Natasha Romanav, nebo stále jmenuje, to je jedno, tohle jméno je její v Rusku a v Evropě. Musela si vzít jiné jméno, nebo by ji vypátrali.
Po roce se vrátila do bytu. Všechno bylo přehozené vílou plachtou, aby na věci nepadl prach. Proto začala všechno vybalovat . Dům byl přesně jak si pamatovala.
V rohu byla jedna velká matrace, žádná postel jenom matrace. Vedle improvizované postele stála lampa, naproti byla malá kuchyňka a koupelna dostatečně velká na to aby se tam vlezlo umyvadlo a vana a sprchový kout. Toaleta bydla oddělena.
V Rusku nějakou dobu zůstane, to věděla, jenom že nevěděla přesně jak dlouho. Momentálně měla všechnu práci dodělanou.
Asi o půl druhé odpoledne ji zazvonil mobil. Hned poznala Japonské číslo a proto neváhala ho zvednout.
,,Moshi, Moshi" řekla do telefonu, přesně jak ji to učili, musí být přirozená.
,,Takže všechno vyšlo" byl to její strýček, vždy ji volal po misích.
,,Hai. Nic mě s ním nebude spojovat, nikdo nepřijde na to, že to byla 47"
,,Dobře. Kde jsi nyní"
Strýci nikdy lhát nemusela. Za prvé by to poznal, jelikož Rose umí lhát stejně jako vařit jiná jídla než ta Japonská, což je mimochodem hrůza. Za druhé, je to zbytečné, strýci vždy věřila a on ji to oplácel. Vždy byl na její straně a nechal ji dělat rozhodnutí sama za sebe.
,,Jsem v Rusku, ve svém starém bytě" řekne a vytáhne z kabele velkou odstřelovací zbraň, a položila ji na jediný stůl který v místnosti byl, naštěstí byl velký
,,Proč zrovna Rusku, máš volno, měla jsi odjet do teplejších krajin, v tuhle dobu je v Rusku zima" Rose se nad tím usmála.
,,Mám tu nějaké nevyřízené účty, neboj nikdo mě nenajal, je to jenom čistě moje práce"
,,Dobře věřím ti"
,,Děkuji strýci, jak je otci"
Na druhém konci bylo ticho
,,Jeho stav je den ode dne horší" řekne na konec ,,Bylo by lepší kdybys byla co nejdříve doma, abys mohla být u něj pokud by se cokoliv stalo"
,,Rozumím" jenom řekla, věděla že na tom je otec špatně, ale až tak špatně to nevěděla. ,,Řekni mu že ho mám ráda"
,,Vyřídím a Ame, doufám, že ses nepřipletla do něčeho, čeho by jsi později litovala" řekne a tím ukončil hovor.
,,Taky doufám" odpověděla Ame do hluchého telefonu.
Telefon který požívala je zabezpečený a nejde napíchnout, možná tak samotnou Yakuzou, protože mobil je z Japonska a stejně tak i sim karta.
Ame si vybalila svoje věci a zbraně měla ve speciálním kufru, který zfalšuje obraz kufru, takže ve skutečnosti tam není to, co ve skutečnosti vidíte na obrázku na letišti.
Vytáhla zbraně a bezpečně je rozprostřela na stůl a zakryla je bílou plachtou, aby na ně nepadal prach.
Nyní si chystala jinou zbraň a to fotoaparát.
Moc dobře věděla, kde mají ,,firmu". Pro veřejnost jsou obchodníci, kteří legálně prodávají zbraně a různé zbraně od A až po Z. Jenom veřejnost je tak blbá že ani neví, že je za prvé některé zbraně prodávají nelegálně a jsou to zrovna oni kdo má pod pákou téměř celé Rusko, takže to z toho vyplývá, že mají asi hodně politiků podmáznutých.
Turisté se na tu jejich budovu jezdí dívat a fotit, tohohle Ame musela využít.
Nejela autem, ale metrem, bylo to výhodnější, aspoň se neprozradí, až je půjde vykrást.
U mazurcorporation byla zrovna skupinka turistů. Ame toho využila a vklouzla mezi ně a splynula z turisty. Fotili si sice něco jiného, ale nebylo to problém.
První co fotila, byl kamerový systém, musela se dostat nepozorovaně dovnitř a ven a aby se tam mohla vůbec dostat, tak potřebovala kartu. Fotila zrovna sekuriťáka když v tom najednou přijela čtyři velká obrněná auta, musela být neprůstřelná. Bylo to důležité, a stejně ta jako ti lidé uvnitř těch aut.
Ti chlapi měli u sebe 22, byly dobré, ale ne na ty její, jsou to starší typy a někdy se i zaseknou + menší zásobník, ale pořád to jsou zbraně, které zabijí člověka. Tihle musí být jenom menší mouchy. Potom z auta vyšel on, známý jako ,,Ruský bůh" tohle je velká moucha. Měl u sebe dvě střelné zbraně a to kategorie Para s ráží 45ACP. Měl u sebe Para OPS Combat.
Ame moc dobře věděla hned, kdysi s ní měla tu čest a má kvůli ní památku na rameni. Jsou to dobré zbraně, taky podle toho stojí. V Americe za ně zaplatíte 1900 dolarů, v Rusku za ni zaplatíte 130 000 Rub. No a není to moc levná záležitost. Do té mrchy se vejde 14 nábojů + další 14 ve druhé. To je 28 střel. Bůh ví jestli jich nemá někdy zastrčených více.
Ame tak trochu doufala, že zbraně mít u sebe nebude, pré převážně používá jenom pěsti, Ame jenom doufala, že to s nimi moc neumí, ale je to asi blbost. ,,Ruský bůh" se mu neříká pro nic za nic.
Nakonec z vozu vystoupil on, Mazur, byl obklopený svými gorilami, ale ještě někdo vystoupil z auta. Byly to děti, no ten kluk byl už sotva děcko, muselo mu být tak 18 let, ale vypadá to že Mazu musí hlídat. Všichni byli obklopeni gorilami, všichni je chránili, mezi nimi byl i ,,Ruský bůh"
Ame najednou na střeše zaznamenala pohyb, když se podívala na vrch zjistila, kdo ta tím pohyb byl. Po budovách byly rozmístěni odstřelovači, chránili budovu před někým jako je Ame, někdo jako ona a chtěli by ho zabít, ale asi nikdo není tak blbej a nezabil by Maura.
Odstřelovačů bylo hodně, jakmile by se něco šustlo a oni by to neměli nahlášené, hned by stříleli.
Ame si všimla i rozmístěných žlutých fáborek, které byly okolo budov. Ty byly pro odtřelovače, aby věděli, jak fouká vítr a jak by to mělo na vliv střelu.
Potřebovala vědět o dění okolo Mazurcorporation více, jenom že začínala cítit únavu z letu a ještě k tomu časový posun z Německa.
Komentáře
Okomentovat