Obyčejní Neobyčejní 4. Kapitola- Nové místo, nové všechno

 

NOVÁ KAPITOLKA. 

DĚKUJI MOC ZA VAŠE KOMENTÁŘE, TO PSANÍ JDE PTOM MNOHEM SNÁZ

SNAD SE DALŠÍ KAPITOLA BUDE LÍBIT

,,Rose, asi pro vás nemám moc dobrou správu.“  řekne doktor Yang, když jsem seděla u něj  v kanceláři. Před sebou měl moje výsledky. ,,Během několika dnů se vám hodnoty hormonů drasticky změnily. Pokud budeme chtít vaše děti zachránit, tak budeme muset zahájit s léčbou okamžitě. Je tu ovšem zádrhel a měl bych vám vysvětlil jak to vůbec s léčbou je.“ musela jsem vnímat každé slovo i když to hodně bolelo. ,,Jde o to, že jde o hormonální léčbu. Hormony a látky, které vylučují dhampíří matky zneutralizujeme látkou, který má zatím jen vědecký název a to PD67. Jelikož začneme zneutralizovávat látky, které vás dělají dhampírem, přestanete mít dhampírskou imunitu. Každá dhampríská matka, která podstoupila hormonální léčbu, reagovala úplně odlišně. Některé měli problémy už od začátku, jiné měli hladký průběh těhotenství. Je to nebezpečné a není na 100% jisté, že když zahájíme léčbu, tak to plody dokáží a že to dokážete vy. Léčba, kterou byste podstoupila, je zatím ještě hodně v plenkách a neznáme mnoho poměných a nevím, jak na vás léčba bude reagovat o několik let později.  A jak říkám, je to hodně nebezpečné.“

 

Vychrlil to na mě a šlo vidět, že to neříká poprvé. Moc dobře vím, že je to nebezpečné, moc dobře to vím, ale už jsem se jednou rozhodla.

,,Chci to podstoupit.“

,,Jste si jistá?“

,,Ano jsem a mám jen jednu otázku. Kdyby se děti narodili v pořádku, tak co by byli.“

,,Co tím myslíte.“

,,No, dhampír s morojem- vnizkne dhampír. Moroj s morojem- vznikne moroj. Co z nich bude.“

,,No, podle testů které jsme provedli na narozených dětech dhampír s dhampírem, byly výsledky různorodé. V některých případech se jejich markry nijak nezměnili a v jiných jsou hodně změněné. U těch jiných byla lepší síla, lepší soustředěnost, schopnost učení byla na vynikajícím se stavu a celkově jsou o několik stupňů lepší než ostatní dhampíři.“

,,A jak by to bylo se mnou. Už nebudu dhampírkou.“

,,Jakmile ukončíme hormonální léčbu, tak se vaše látky začnou vracet do normálu a my k tomu ještě pomůžeme.“

 

Potom se mezi námi vytvořilo ticho, přemýšlela jsem nad vším. Ani bych se nedivila, kdyby se mi začalo kouřit z hlavy.

,,Máte ještě nějaké otázky?“

,,Možná je časem položím, ale teď už ne.“

,,Tak dobrá. Teď se přesuneme do o patro níže, jsou tam pokoje, kde budoucí matky postupují léčbu. Sestřička vás tam zavede. Já půjdu připravit všechny potřebné papíry a už vám určeme postupně vpravovat nějaké látky. Jako jsou vitamíny a další látky, tak abychom tělo připravili.“

 

Nechala jsem se vést. Sestřička neuměla moc dobře anglicky, ale i tak jsme se dokázali dorozumět rukama i nohama. Dala mi košili na převlečení a napojila mě na kapačku. O hodinu později za mnou znovu přišla a podala mi papíry.

Byly to smlouvy o mlčenlivosti, dohoda o spolupráci a další. Než jsem si to stihla vše pročíst, došel opět doktor Yang.

,,Tak asi máme všechno připravené.“

,,Jak to bude vůbec probíhat, ta léčba.“

,,No, látky, které vám budeme podávat, se musí dávat pravidelně v časovém úseku 96 hodin. Což je vlastně jednou za 4 dny. Proto, až budete mít tři kola léčby za sebou a my zjistíme, jak vaše tělo bude reagovat, tak se vám zavedl do těla katetr, aby lepší přístup látek do těla. Může se stát, že budete mít nějaké vedlejší účinky. Bolesti břicha, zvracení, kdyby něco tak nám to okamžitě hlaste. Sestřička Mizuki je tu jediná se sester, která neumí pořádně anglicky, s ostatníma se už normálně domluvíte. Takže opravdu kdyby něco, hlaste to. Kapačka vám bude kapat celou noc, a jakmile dokape, dostane ještě jednu, kde už bude smíchána látka PD67. Takže si tu nejméně ze začátku dva dny poležíte. Uděláme ještě kontrolní ultrazvuky a náběry krve abychom si ověřili, že látka správně účinkuje.

Jakmile budeme hotový, ujme se vás strážce Takahiro, ten zařídí všechna mimo lékařská sezení.“

vysvětlil mi doktor Yang a já byla schopna jen přikývnout. ,,Tyto dokumenty slouží k mlčenlivosti, protože náš výzkum zná jen málo lidí a zatím to tak musí i zůstat. Doktor Tchang je jedním z pověřených lidí, byl to můj spolužák z medicíny a základně se podílel na počátečním výzkumu, který jsme započali na medicíně. Takže proto byl oprávněn vám říct o tomto výzkumu. Ovšem, vy to nesmíte říct nikomu.“

,,Dobrá.“

 

Jelikož jsem měla všechny smlouvy a dohody přečtené a věděla jsem co a jak, tak jsem jen podepsala a papíry mu předala.

Nakonec doktor odešel a já jsem osaměla. Nyní jsem měla příležitost se podívat na mobil. Měla jsem několik zmeškaných hovorů od Adriana a Christiana, jeden zmeškaný hovor od Bena, kterému jsem zapomněla napsat, že jsem v pořádku a byl tu jeden zmeškaný hovor i od Dimitriho.

 

Jako první jsem napsala Benovi správu, že jsem v pořádku a že se omlouvám, ale že jsem neměla čas mu napsat. Poté jsem zavolala Adrianovi.

,,Malá dhampírko.“

,,Ahoj Adriane, co jsi potřeboval.“

,,Dneska jsem přijel z Kalifornie a myslel jsem si, že pokecáme, ale Ben Harlet mi pověděl, že jsi někam odjela. Kam jsi zmizela?“

,,Jo promiň, musela jsem na rychlo odjet a nestihla jsem dát vědět nikomu, jedině Ben věděl kam mám namířeno.“

,,A kde teda jsi?“

,,V Japonsku“

,,V Japonsku, co sakra děláš v Japonsku.“

,,To ti nemohu říct“

,,Opravdu, ani mě ne?“

,,Promiň, podepsala jsem smlouvu o mlčenlivosti.“

,,Ooo, takže přísně tajné. Takže nějaká tajná dhampírská záležitost, má to něco společného s ADS o kterém jsi mi říkala?“

Mlčela jsem se, popravdě to že jsem těhotná mu asi říct budu moct, ale všechno ostatní okolo asi ne.

,,ADS mi nabídla práci a vypadá to, že tu i zůstanu.“

,,Počkat, jako že se přestěhuješ do Japonska?“

,,Předně tak Adriane, ale dost o mě, co Sydney, už jsi ji dokázal ukecat?“

,,Kéž by malá dhampírko, kéž by. Náš vztah má furt bod mrazu.“

,,Tak to mě mrzí.“

,,Jo to mě taky.“

,,Jak dlouho zůstaneš v Japonsku.“

,,Zatím jen pár dní, musím tu ještě něco vyřídit a uvidím jak se situace bude vyvíjet, zatím tu jsem jen na týden.“

,,Jasně…slyšel jsem od Christiana, že ty a Belikov jste to spolu zase táhli…“

,,No, ale už ne, dostala jsem košem.“

,,A jak to, že se to dozvídám jako poslední? Jak vůbec to začalo a skončilo.“

,,No ve skutečnosti jsme my dva spolu jen spali. Nic víc nic míň a skončil to on. Jeho argumentace byla taková, že se nyní musí věnovat zase práce a že je zavázaný Vasilise protože ho zachránila a tak dál.“

,,Od Christiana vím, že to Lissa nesouhlasila se vztahem mezi tebou a Dimitriem.“

,,Počkat, jak…takže jsi to věděl.“

,,Jen díky Christianovi, poslední dobou jsme začali spolu více komunikovat a prosím nenaštvi se, ale i Dimitri je se mnou v kontaktu, ovšem tohle mi nepověděl.“

,,Však já se nezlobím Adriane, na tebe nikdy.“

,,Až budeš zpět na Královském dvoře dáš mi vědět?“

,,Jasně že dám.“

,,Zatím se měj, opatruj se malá dhampírko.“

,,Ty taky.“

 

 

Ty dva dny byly neuvěřitelně dlouhé, ovšem sem tam jsem si popovídala s nějakou tou sestřičkou. Projížděla jsem japonské kanály, ale vše bylo samozřejmě v japonštině.

Ultrazvuk vypadal dobře, podle doktora i krev byla, jak se zdá podle doktora v dobrých výsledcích a dobré cestě.

 

Takahiro na mě čekal před budovou, dnes byl ovšem podivně zamlklý, až nepřirozeně, ovšem stejně jak když jsme se viděli poprvé, tak i dnes mi z rukou vzal tašku a šli jsme mlčky k zaparkovanému autu. Vyměnili jsme si sotva pár zdvořilostních frází. Jak se máš, jak se cítíš. To bylo ovšem vše.

Projeli jsme celé město a zaparkovali před velkou budovou.

 

,,Dneska máš schůzku s hlavním dhmapírem, který má na starosti všechny dhampíry v tomto městě. On, ředitel akademi a ještě pár dalších dhampírů společně s Doktorem a dalšími morojskými doktory, vedou tohle město. Každý má na starost nějaký úsek, ty se sejdeš s Akashim Serizavou. Dneska je trochu nevrlej, tak si to moc neber. Celkově, je jeho povaha dosti hrubá. Nesnáší křehké květinky, tak si dej bacha, i když, ty si s ním hravě poradíš.“

,,Děkuji ti.“

,,Nemáš zač. Doprovodím tě do jeho kanceláře, abys nemusela bloudit po celé budově.“

 

Ukázalo se, že ta budova, nebyla jen tak ledajaká budova, ale dokonce výcvikové středisko pro absolventské dhampíry. Takahiro mi cestou něco málo řekl. Bylo tu mnoho tělocvičen, jak venkovní tak i vnitřní, posilovny obrovské a když jsme šli kolem tak byla zaplněná.

 

Bylo osm hodin večer a začínal noční režim, takže budova byla plná. Takahiro ještě po cestě mluvil s jedním mužem, mluvili spolu rychle a japonsky. Nakonec ten muž položil ruku na Takahiro rameno a smutným hlasem mu něco pověděl. Takahiro jen skoro nepatrně pokýval hlavou a šli jsme dál.

 

Zastavili jsme se před kanceláří, ani jsem nevěděla koho, štítky byly napsány japonskými znaky. Ovšem když Takahiro zaklepal a vstoupil, oslovil dotyčného v angličtině. Nejspíše ze zdvořilosti ke mně.

,,Strážce Serizavo, vedu vám tu novou dhampírku od doktora Yanga.“

,,Dobrá.“ odpověděl mu hluboký mužský hlas. Když jsem vešla, za stolem zaskládaným, asi stejně chaoticky jak u Bena, seděl starší muž, na boku hlavy mu už šedivěli vlasy, ovšem byl to typ muže, kterému to slušelo.

,,Pojďte dál a posaďte se, děkuji ti Takahiro, můžeš jít.“

 

Akashi Serizava se na mě ani nepodíval, hledal v tom bordelu nějaké dokumenty. Zavřely se za mnou dveře a já se usadila na židli před jeho stůl.

,,Máte můj obdiv strážkyně Hathawayová.“ řekne ale i tak se na mě nepodívá, to až po chvilce jeho hledání, protože našel, co hledal. Tlustou složku a nejspíše byla moje. ,,Nejlepší v ročníku a to jste si držela až do prváku, utekla jsme s princeznou Vasilisiou a držela ji kupodivu v bezpečí, pak jste se vrátili a netrvalo vám ani měsíc a zase jste byla na vrcholu.“ měl v plánu mi shrnou celý život?

,,Máte vynikající schopnosti pravého strážce, jen je škoda, že vás v Americe vyražili na poměrně dlouhou dobu z řad strážců morojů. Ovšem věřím, že vaše schopnosti jsou i tak nadále udržovány.“

,,No snažila jsem se.“

,,Ovšem abych vás prověřil, budu si muset počkat jak dlouho, aspoň rok a půl.“

,,No, asi ano.“

,,Doktor si u vás prosadil svou.“

,,Co prosadil.“

,,To abychom vás tu zaměstnali. Upřímně, by se mi tu pomoc hodila, každým dnem je tu čím dál větší zmatek. Náhle nám vypadla jedna úřednice, která vyřizovala anglické dokumenty, sloužila i jak překladatelka, takže pokud se naučíte japonsky, bude to váš bonus. Budete tu pracovat do porodu, poté máte nárok na roční mateřskou dovolenou. Poté však nastoupíte do služebního poměru. Buď jako strážce na morojské akademii na ostrovech, nebo tady jako lovkyně.

Nevím jestli vám někdo vysvětloval jak to tu chodí.“

,,Vím toho opravdu jen málo“

,,Tak já vás zasvětím. Momentálně máme ve městě 147 jednotek, které loví strigoje. Jsou to jednotky od 4 do 12 člnů, záleží jak často a kam jezdí lovit. Město je chráněno 24h denně službami, který má každý strážce. Ostrovy jsou také zabezpečené, ale ty mají na starosti ochranná složka. Ve městě žijí převážně dhampíři. Dhampíří páry tu jsou naprosto běžné, ale jsou tu i morojové…Dhampíři a morojové tu jsou rovni, dokonce by se dalo říct, že tu morojové musí poslouchat nás, je to z důvodu nebezpečí, které tu hrozí. Máme několik útoků do roka strigoji, kteří prolomí ochranu a tak podobně. Morojové mají moc jen na ostrovech, kde jsou izolovaní a mohou si tam žít celkově v bezpečí. Dhampíři jsou zde špičkově vycvičeni, málo kdo tu používá kůl, oblíbenou zbraní je tu katana. Dále je tu taky hodně přistěhovalců, nejsou tu jen Japonci. Je vás tu hodně z ameriky, převážně tvoříte 50% dhampírů.“

,,Nejsem Američanka, můj otec je Turek a matka Irka.“

,,To je jedno, každopádně úředním jazykem je tu japonština a angličtina, ovšem umět třeba rusky nebo čínsky by vám taky neuškodilo. Ovšem i angličtinou se tu bez problému domluvíte…Byl vám přidělen jeden z domů na kraji města. Máte i přístup k jednomu z bytů v na této základně. Pokud umíte řídit, můžete si zažádat i o auto, jinak je tu MHD, s kterým se dostanete všude.“

Chrlil jednu informací za druhou, až jsem se ztrácela.

,,Tady máte veškeré informace a dokumenty, které budete potřebovat. Je tam smlouva, kterou s vámi uzavřeme na 15 let. Tou se nám upíšete a budete platit od nástupu do služby, tím myslím až nastoupíte do lovecké skupiny či do ochranné složky. Už nyní o vás projevilo zájem několik skupin...“

 

Podepsla jsem to, smlouvu na 15 let, poté se budu moct rozhodnout, jestli smlouvu obnovit nebo jestli odejít. Vychrlil na mě ještě pár informací a následně předal svazek klíčů.

,,Budu se těšit na vaši spolupráci strážkyně Hathawayová.“ Podal mi ruku a vyprovodil mě ze své kanceláře, kde na mě čekal už Takahiro.

Taková moje jediná záchrana v novém světě.