Obyčejní Neobyčejní 2. Kapitola- Neuvěřitelné

 

TAK JO, KUPODIVU TU JE DALŠÍ KAPITOLKA A TO POMĚRNĚ BRZO. 

V práci to bylo zabíjející, práce bylo až nad hlavu, nikdo nic nestíhal. Prostě jsem nestíhala. Ben chtěl pomoc obíháním lidí a prakticky jsem dělala práci za něj. No prostě papírování papírování. Aspoň jsem neměla šanci přemýšlet, co to vlastně ráno znamenalo.

 

Další den jsem tělocvičně byla o hodinu dřív, i ten další a i ten další. Jednou jsem ho viděla na chodbě před Benovou kanceláří, tak rychle jsem se ještě nikdy nevypařila. Jo přiznám se, vyhýbala jsem se mu a dařilo se mi to několik týdnů.

Zrovna jsem si vyzvedávala poštu ze schránky u nás v domě, prohlížela jsem si dopisy. Byl tam i jeden telegram od mámy a jeden dopis, který přišel z velké dálky, bylo na něm razítko z ADS- asijská dhampírská společnost. Společnost, která nepodléhá královskému vlivu. Mají obrovské základy v Číně, Korey a Japonsku. Cvičí tam dhampíří nováčky kteří vyjdou z akademií. Nevěděla jsem, proč by mi zrovna ADS posílal dopis a můžu říct, že docela tlustý.

Podívala jsem se na hodinky a radši se vydala do tělocvičny. Už teď jsem měla deset minut zpoždění. Ještě během cesty jsem otevřela telegram od mámy. Doufám, že víš, co jsi udělala. Tvůj trest je víc jak dostačující. Máma

Paráda, trvalo ji rok, než mi poslala zatracený telegram. Musela být někdy v brzké době na Královském dvoře, protože se to mohla dozvědět jedině od Bena. Moje degradování se naštěstí neslo v tichém duchu.  Jediné co bylo hodně viditelné, tak to že jsem se pokusila zachránit Dimitriho, zdrhla jsem, zase a taky že Lissa požila svoje kouzlo k získání Dimitriho zpátky.

 

,,Jdeš pozdě.“ ozvalo se z tělocvičny. Než jsem se podívala, kdo to na mě mluvil, všimla jsem moc povědomé tašky. Dimitri. ,,Proč se mi vyhýbáš, Rozo?“

,,Nevyhýbám se ti.“

,,Ale jo vyhýbáš, před týdnem jsem byl za Benem a ty ses vypařila jako pára nad hrncem.“

,,Tak jo, vyhýbám se ti.“

,,Proč“

,,Nemůže prostě začít trénovat, když už jsme oba dva vstali tak brzo?“ chvilku bylo ticho, bylo vidět že to zvažuje.

,,Dobře.“

 

 

Dlouhá rozcvička a pak nekonečně dlouhý souboj. Měla jsem navrch, celý souboj jsem byla o krok před ním, a když jsem mu podkopla nohy a cvičným kůlem napodobila bodnutí byla jsem neskutečně šťastná, že jsem vyhrála. Dimitri byl ohromen a další ohromení přišlo jen deset sekund po té. Políbila jsem ho. Ovšem jeho ohromení u něj netrvalo déle jak dvě sekundy.

Nebyla jsem něžná, protože když už jsem se rozhodla, že to chci, tak ať na to nezapomenu.

,,Pomalu.“ mírnil mě, jenže teď jsem byla na vrchu já, ale bohužel mi to dlouho nevydrželo. Byl silnější- fyzicky. Myslela jsem si, že zvolní, ale on ještě přidal na intenzitě polibku.

 

Tyhle naše ranní dostaveníčka se opakovaly skoro každý den. Jednou jsem nepřišla já a jednou Dimitri, ale jinak jsme trénovali a pak následoval sex v nářaďovně. Dobře někdy i v šatně a ve sprchách.

Nikdy jsme se však neviděli mimo tělocvičnu, co se stane v tělocvičně, zůstávalo v tělocvičně. Bylo ještě světlo, když jsme se scházeli. Ovšem nevěřila jsem, že by nám to nějak dlouho vydrželo. Upřímně jsem ho několikrát viděla s jinou, když jsem byla třeba na obědě. Byla to morojka, nebyla královská ale i tak byla nádherná. Blond vlasy, modrý oči, světlá pleť. Myslím, že i povahově byla úplně odlišná než já.

 

Dimitri ale mě nikdy už ne pozval na jídlo, nikdy mě nenavštívil u mě doma. Já jsem ani nevěděla jestli stále bydlí u Liss nebo se nějak přestěhoval.

Náš vztah byl čistě jen o sexu.

 

 

Dopis od ADS jsem otevřela už před několika týdny. Ve zkratce tam stálo, že projevují zájem mě naverbovat do jedné z elitních jednotek lovící strigoje. Byla to elitní bojová jednotka skládající se především z žen, byla to něco jako špionáž. Sledují strigoje, vypátrají je a pak následně povraždí celý jejich klan.

Projevili o mě zájem bez ohledu, že mám zákaz služby. Zdá se, že mě sledovali už od akademie, a když jsem vyrazila na vlastní pěst najít Dimitriho jejich zájem vzrostl a já o jejich nabídce hodně uvažovala.

 

Musela jsem ale projít několika testy, konkurzem, zdravotními testy, psychotesty, fyzické testy. Bylo toho hodně, co bych proto musela udělat a prvním krokem bylo, že jsem musela podstoupit zdravotní testy.

 

Domluvila jsem si schůzku s lékařem, které provádí dhampírské každoroční testy. Odebral snad půl litru krve na veškeré testování, rentgeny, prohlídka starých zranění a tak dále a tak dále.

O dvě hodiny jsem seděla v čekárně na výsledky.

Do místnosti přilítne jak uragán doktor Tchang. Vyměnili jsme si formality podali ruky.

,,Slečno Hathaway, všechny vaše hodnoty jsou v normě až na hormonální výsledky. Tam nám to trochu vyskočilo nahoru, no co vám budu. Máte hodně vysoké hodnoty. Krevní hodnoty prokazují, že jste těhotná.“

Málem jsem spadla ze židle ,,To není možné.“

,,Pro jistotu jsme zkontrolovali tyto hodnoty několikrát, pokaždé to vyšlo, ale abychom těhotenství potvrdili, uděláme ještě ultrazvuk.“ ¨

,,Počkat vy to nechápete, muž se kterých jsem spala je dhampír, tohle přece není fyzicky ani možné.“

,,Chápu, proto radši ten ultrazvuk uděláme.“

 

 

Zavedl mě do temné místnosti. Odložila jsem si věci a pak, když na mě přiložil přístroj… nedovolila jsem si vydat ani hlásku.

,,Slečno Hathawayová, prosím podívejte se.“ až teď jsem si uvědomila, že jsem měla křečovitě zavřené oči.

Doktor Tchang mi na monitoru ukázal nějaké dvě tečky. ,, Vidím tu dva plody. Tady“

,,Co prosím?.“

,,Tady můžete vidět plod A a tady je plod B..,. Podle velikosti plodu to vypadá, že jste těhotná teprve 6 týdnů.“

 

 

O dalších dvacet minut jsem seděla znovu s doktorem Tchangem v jeho kanceláři a on něco vypisoval do počítače.

,,Pane doktore, jak je to vůbec možné.“

,,Slečno Hathawayová, popravdě aby dhampírka s dhampírem otěhotněla, není úplně nemožné. Jeden můj kolega v Japonsku se tímto zabývá. Myslím, že by vám to vysvětlil lépe než já.“

,,Doktore prosím.“

,,Tak dobrá. Jde o to, že dhampírské ženy v určitém měsíci těhotenství vylučují látku, která dokáže vstřebat jen plod, které vniklo z moroje či člověka. Tyto látky na sebe perfektně navazují. Proto dhampírky tak snadno otěhotní s morojem. U morojek je to zase trochu jiné. Ovšem, když máte plod počatý z dhampírů, tak látka kterou matka produkuje, plod nedokáže vstřebat. Měsíc dítě,ve vaším případě děti, se dokáže vyvíjet, poté však plod nedokáže vstřebávat další a potřebné látky pro jejich vývin. To, že vy jste teoreticky už v druhém měsíci je zázrak, proto bych ráda zkontaktoval doktora Yanga z japonského výzkumu, zabývá se přesně těmito případy a rád bych aby jste si s ním promluvila.“

,,Dobrá.“

 

Z ordinace doktora Tchanga jsem vycházela úplně otřesená, nechápala jsem co se tu vlastně děje a jak. Šla jsem vyloženě na autopilota, vyšla jsem do 4. patra do mého bytu a přededveřmi na mě čekala ta nejméně čekaná osoba v mém životě.

Byla to Lissa. Měla na sobě bílou sukni s bílou košilí. Vypadala jako ledová královna a taky jí byla

,,Co tu chcete, princezno. Tohle jsou dhampíří byty, tady byste neměla být.“

,,Jsem tu kvůli Dimitriovi.“

,,Co je s ním“

,,Vím že se s ním vydáváš, každý den v tělocvičně.“

,,A to je nelegální.“ odvětila jsem, přešla ke svým dveřím a vložila klíč do zámku.

,,Musíš mu přestat motat hlavu.“

,,A to chcete vy, nebo strážce Belikov, princezno.“ a na slovo princezno jsem dala důraz.

,,Je to v zájmu vás obou Rose.“

,,Ano?“

,,Dimitri od zítřka nastupuje zpět do služby, jako můj hlavní strážce. Teď by se měl soustředit na práci a ne milostné hrátky s druhořadou dhampírkou, která si ani nedokáže udržet kariéru.“

,,I dhampíři mohou mít osobní životy princezno a pokud by vám to nevadilo, měla jsem dost náročný den, ráda bych se prospala, abych mohla zítra dělat svou druhořadou práci.“

 

Neřekla bych, že mě Lissina slova nějak raila,jen jsem o tom dosti přemýšlela.

Další den ráno v tělocvičně, jsem čekala, až přijde. Na sobě jsem měla legíny, volnou mikinu a vlasy ledabyle stažené do drdolu. Když jsem si myslela, že nepřijde, tak se ukázal ve dveřích, i on nepřišel ve sportovním.  Neřekl ani slovo, jen mě začal líbat a odvedl mě do nářaďovny. Z jeho polibků jsem cítila něco jiného. Líbal mě, jako by to mělo být naposledy.

 

,,Včera za mnou byla Lissa.“ řekla jsem, když jsem mu ležela nahá na jeho nahé hrudi. Jeho paže mě silně objímala. Poslouchala jsem jeho srdce, ještě trochu splašené ale jinak silně bijící. ,,Ale tebe to vůbec nepřekvapuje, že?“ Dimitri na mě upřel ty své hnědé oči, oči do kterých jsem byla až po uši zamilovaná.

,,Dneska nastupuji do služby.“

,,Ano, to mi říkala.“

,,Pamatuješ si, co jsem ti řekl před lety?“

,,Co myslíš?“

,,Kdyby hrozilo nebezpečí, skočil bych před tebe a zachránil tebe a ne moroje, kterého bych měl na starost.“

,,Ale vždyť už nadále status strážkyně nemám a další 4 roky mít ani nebudu.“

,,O to nejde… pokud by se někdy opakovalo to co na akademii, šel bych prvně hledat tebe… a to nemůžu dopustit. Lissa mi dala druhou šanci a já ji to dlužím.“

,,Oni jsou první že“

 

Sedla jsem se a podívala se mu přímo do očí. Dimitri se teď podepíral lokty a i on se mi díval do očí.

,,Ty by ses měla věnovat práci a usilovat o znovu navrácení do služby a já se musím starat o princeznu. Jednou bych chtěl rodinu Roza, a ty jistě taky. Jeden druhému nemůže dát to, co by chtěl.“

,,Tak proč jsi mě tenkrát políbil.“ byla jsem až nepřirozeně klidná ,,Proč jsi prostě neodešel a proč jsi teda další den znovu přišel.“ byla jsem klidná a vyrovná ale i tak mě každé slovo bolelo.“

,,Proto že tě miluji Roza.“

..A já miluji tebe, tak kde je problém.“

,,Prostě nemůžeme být spolu Roza, promiň“

,,Tak mi to řekni do očí a neodvracej se ode mě.“ teď jsem cítila, jak mi po tváři stekla slza ,,Řekni mi do očí, že nechceš, abys mě milovat a že mě nikdy nechceš vidět.“ ani jsem nevěřila, že by mi to řekl, ale řekl a to mě zasáhlo nejvíc. I když mu po tváři stékaly slzy a mě taky, dokázal mi říct, že mě už nechce milovat.

 

,,Dobrá.“ na to jediné jsem se snad jen zmohla. Rychle jsem vstala.

Dimitriovi po tváři stékali slzy a jen se díval, jak si ve spěchu nasazuje veškeré oblečení. Musela jsem se od něj dostat co nejdříve. ,,Roza.“ To bylo to jediné, co jsem od něj naposledy slyšela.

Nechápala jsem to, miloval mě ale i přesto chtěl, abychom se mi dva už nikdy neviděli.

Tak snad jsem vás úplně moc nezklamala