Přeskočit na hlavní obsah

Nájemný vrah: 8. Kapitola




Dimitri odjel k Charilimu, aby uklidil těla. Jakmile s tím byl hotov odjel do domu Mazura. Bylo to luxusní vila, zaparkoval do garáže, hned vedle několik luxusních aut, a šel na horu do jeho kanceláře. Ale ještě před tím ho zastavil Igor, jeho parťák. Rose ho pěkně zmlátila.

,,Kde jsi byl" zeptá se Dimitriho
,,Do toho ti nic není"
,,Neříkej, že jsi byl za tou holkou" zeptá se ho, byl naštvaný. Nic ale neřekl, proto z toho usoudil, že ano.
,,Proboha Dimitri, vždyť nás málem zabila" řekne Igor a rozhodí rukama.
,,Jenom že nezabila, a ještě k tomu zachránila Mazurovi život, myslím, že ji hodně dlužíme, díky ní teď jeho ženě a dětem neříkáme, že jejich otec je mrtvý." Řekne a díval se mu přitom do očí, niko jeho pohledu neodolal.
Igor ho poté nechal jít bez dalších řečí.

Dimitri zaklepal na dveře Mazura a poté vstoupil.
Mazur seděl za svém stole a v ruce měl rámeček s obrázkem, na pravé straně měl jednu pistoly a na druhé měl nože.
Ve vzduchu byl cítit kouř, jeho obvyklých cigaret.
Mazur na sobě měl rozepnutou černou košili a zalepenou ránu na boku, tam kam ho střelili.
,,Pane jste v pořádku" on jeho zakýval hlavou, ale neodtrhl pohled o toho obrázku.
,,Dnešek se moc nezdařil co"
,,To tedy ne pane" řekne a stále stál před jeho stolem.
Mazur konečně vzhlédl od toho obrázku a podíval se na Dimiriho. ,,Vypadáš strašně." Řekne a vytáhne z šuplíku láhev pravé ruské vodky. ,,Chceš?" zeptá se a on jenom přikývne.
Postavil před ně dvě sklenky a do každé nalil vodku a poté ji oba dva vypily.
,,Byl jsi za ní že." Zeptá se a podíval se na sklenku.
,,Pane mohu to vy…" ani to nestačil doříct, protože ho Mazur zarazil máchnutím ruky.
,,Je naživu?" zeptá se ho. Dimitri jenom přikývne a poté dodá. ,,Když jsem tam přišel, tak se zrovna prala s čtyř členným tým zabijáků. Nebýt mě je už dávno mrtvá. Ta kulka, kterou schytala za vás ji hodně oslabila."

Mazur mu naslouchal a jenom přikyvoval.
,,Víte, kdo vás chtěl zabít?" opět jenom přikývl.
,,Byl to Tarasof, nebo spíše co po něm zbylo. Slyšel jsem z Podsvětí, že mu Wick zabil syna a spálil mu kostel. Asi si potřebuje dokázat, že není na hovno." Řekne a nalije dalšího panáka a hned ho vypije přitom se usmál. ,,Je teď mnohem, více nebezpečnější, asi bychom od něj měli očekávat další útoky." Bylo ticho a podívá se na zarámovanou fotku, ne tu kterou držel před chvíli v ruce, ale na jinou, na nichž je jeho žena a děti.

,,Zavolej mi sem syna. Je načase, aby se dozvěděl, do jaké rodiny se vůbec narodil." Řekne ale ještě než odejde, Mazur ho ještě zastavil.
,,A Dimitri, měl by jsi něco vědět." Řekne, Dimitri se k němu otočí čelem.
,,Ta žena, kterou 47 hledala, byla moje žena. Zabili ji před 14 lety, společně s mojí dcerou Rose." Řekne a poté dodá ,,Ještě před 4 lety, jsem si myslel, že je se svojí matkou, ale není to tak, jelikož mezí tím, co jsem pro ně truchlil, ji našla Yakuza a vychovala si z ní zabijáka. Ale netušil jsem, že bude jejich nejlepší zabijákem." Řekne a tím mu to všechno došlo.
,,Takže, 47, je vaše dcera."
Mazur jenom přikývne a zase se napil vodky, tentokrát ale z láhve.
,,Nejhorší na tom je, že já si to uvědomil, až za mě schytala tu ránu. Málem jsem ji znovu ztratil, ale díky tobě je naživu. Takže ti moc děkuji Dimitri." Řekne.

Všechno to do sebe zapadalo, to překvapení, když zjistil, že Rose hledala jeho ženu, to jak poté co ji uviděl, když ji Dimitri přivedl. Musel v ní vidět sebe.
Ani Dimitri nepostřel jak je mu moc podobná. Teď to úplně viděl, snědší pleť, ty oči, přesně jako jeho. Všechno. Rose byla přesná kopie Mazura, a jemu to nedošlo.
Dimitri po chvilce, jakmile se z toho vzpamatoval, došel pro Erika, Mazurova syna, aby mu jeho otec mohl všechno říct.
Upřímně to všechno vzal poměrně dobře, chvilku sice vyšiloval, ale no nebyl vůbec blbej, už před nějakou dobou si dala jedna a jedna dohromady.
Mazur mu řeklo všechno, o celém Podsvětí, jak to funguje, kdo mezi sebou bojuje a podobně. Řekl dokonce i hodně vět o Yakuze, kdo ji řídí jaké má zabijáky, ale nepadlo ani jedno slovo o Rose, nebo o zabijákovi 47.
Taky mu řekl o té střelbě v budově, a že je možné, že to nebyl jediný útok, že hrozí i útok na jeho rodinu.
Dimitri:

Dimitri jel k jejímu bytu, musí vědět kdo je její otec. Měla by vědět pravdu.
Dimitri zastavil před panelovým domem, rozhlédl se, ale nikde neviděl svoje auto.
,,Možná ho prodala" řekl si Dimitri pro sebe. Proto vešel do budovy a šel k jejímu bytu.
Jakmile došel k jejím dveřím zaklepal, nikdo se neozýval a tak to zkusil znovu a silněji, ale zase se nikdo neozval.
,,Rose, no tak otevři. To jsem já Dimitri. Dimitri Belikov" řekne a zase zabouchám.
,,Odjela" ozvalo se za ním. Dimitri se otočil, ve dveřích stála postarší dáma.
,,Kdy odjela" zeptal se jí Dimitri.
,,Asi tak před hodinou, měla hodně na spěch" pověděla mu starší dáma.
,,A nevíte, kam odjela?" Dáma jenom zakývala hlavou, že ne. ,,ale s někým se po telefonu asi pohádala, nevím o čem, mluvila cizím jazykem, znělo to jako japonština." Řekne mu.

,,Děkuji" Dimitri poděkovala a na dámu se usmál. ,,Na shledanou" řekne ji a tím odejde.

Komentáře

Mohlo by Vás taky zajímat

Obyčejní Neobyčejní 17. Kapitola-Tohle je můj život, můj domov moje všechno

  Omlouvám se, že mi to tak dlouho trvalo, ale všechno má svůj čas. Stejně jako čas potřebovala tato kapitolka. 

Obyčejní Neobyčejní 2. část- 1.Kapitola

AIDEN

Obyčejní Neobyčejní 1. Kapitola

  Tuhle povídku mám v hlavě už strašně dlouho, dokonce ji mám i napsanou na papíře, ale jen na papíře. 3x přepisovanou a několikrát i zapomenutou. Teď jsem se ale odhodlala, a řekla si, že je zase čas se zamilovat do ,,ruského BOHA Belikova" - zase Zatím berte úvodní obrázek jako provizorní- děkuji  Tak snad si tuto povídku užijete.  Další FanFikce na téma VA je tu.