Přeskočit na hlavní obsah

Nájemní vrazi: 30. Kapitola



Moc a moc se omluvám za svoji nepřítomnost zde, ale měla jsem šíleně práce a rozhodování do budoucna, ale to vám povím až někdy jindy.
Hlavní je to, že tu máme poslední kapitolku. Ano měla jsem v plánu to udělat delší, ale nějak mi to nevyšlo.

Takže si ji užijte. :)




Rose nebyla jediná, kdo večer nespal. Když se šla projít trochu po domě, zjistila že v kuchyni někdo je.

Lissa seděla ne židli u stolu a před sebou měla zmrzlinu.
,,jsem ráda, že nejsem jediná, která ponocuje." Řekne Rose a tím Lisu vystrašila.
,,Ježíši, chodíte jako duch."
,,Omlouvám se, nechtěla jsem vás vystrašit."
,,V pořádku… mimochodem, co kdybychom si přestaly vykat, je to divném, nejspíše jsme stejně staré… teda pokud by vám to nevadilo."
,,Klidně… vůbec by mi to nevadilo."
,,Dobrá."

Rose přešla ke stolu, kde Lisa seděla a podala ji ruku.
,,Rosemarie, ale říkej mi Rose."
,,Vasellisa, dávám ale přednost oslovení Lisa."
,,ráda tě poznávám Liso."
,,Já tebe tady Rose… nemáš chuť na zmrzlinu?"
,,Vlastně mám… děkuji."

Chvilku tam jenom mlčky seděli a jedli společně zmrzlinu, potom však Rose opět začala povídat.
,,Jak dlouho jste s bratrem spolu?"
,,už nějakou dobu… objevil se tu jako můj strážce, který byl poslán Amandou… prý ho za mnou poslala po té, co mu zemřel otec." Řekla a Rose si hned vzpomněla na den, kdy Yasuno zemřel.
,,Ano… vlastně se zabil sám… nastražil to tak aby to vypadalo, že ho někdo zabil. Yasuno to udělal abychom se mi mohli osvobodit… věděl jak Amanda s Yakuzou manipulovala, chtěl abychom očistili její jméno.…" Rose se trochu zamyslela a vydala do hloubky svých myšlenek, když v tom najednou Lisa řekla.
,,jak dlouho jsi těhotná."

Rose málem vyprskla zmrzlinu šokem.
,,Jak to víš."
,,Rose, nejsem slepá, roste ti břicho a navíc, jíš mátovou zmrzlinu, předpokládám že tuhle normálně nejíš."
,,Máš pravdu, ví to i Chritian?"
,,Všiml si toho jako první, je to tvůj bratr… potom to řekl mě."
,,Tak proč mi neřekl že už to ví."
,,Čeká až mu to řekneš sama, myslí si, že ty a Dimitri jste dostatečně rozumní… už plánujete svatbu?" zeptal se ji Lisa nadšeně.

Rose se zarazila ještě víc, její bratr ji zabije, pokud zjistí, co udělali.
,,No vlastně… já a Dimitri už jsme manželé, vzali jsme se na úřadě, jenom podepsali papíry a nijak jsme to neprožívali. Dokonce nemáme ani prsteny, jenom papír. Máme v plánu se vzít ještě jednou a to v kostele."
,,Cože? Takže vy už jste manželé?"
,,Ano, dokonce to máme napsané i v našich falešných dokladech. Jedny doklady máme pravé, a tam jsem uvedená jako paní Beliková."
,,Vy dva jste na romantiku opravdu tragédi… vždyť svatba má být něco magického, ne jenom podepsání cáru papíru."
,,Mi to tak nebereme, ano budeme se chtít vzít ještě jednou a to v kostele aby tam byli Dimitriho rodiče, přátelé a moji přátelé, ale teď na to nebyl čas… až se to dítě narodí, chví aby se narodil do úplné rodiny."
,,chápu tě…" Lisa sama zabloudila na svoje břicho a ochranářsky si ho objala."
,,Ty jsi taky těhotná, že?"
,,Ano, ale Christian o tom neví, zjistila jsem to před pár dny… jsem teprve v třetím týdnu, a co ty?"
,, téměř ve čtvrtém měsíci."
,,už máš vymyšlené nějaké jméno?"
,,Vlastně ne, s Dimitrim jsme o tom ještě nepřemýšleli."
,,To, by jste, už měli."

Ještě nějakou dobu tam společně seděli a vykládali si o všem možné, nakonec se ale rozloučili a šli si lehnout do svých pokojích.

Další den odpoledne, se Rose sešla s Christianem v tělocvičně, měli v plánu si zacvičit jako za starých časů, takže se oblékly do japonského tradičního bojového oblečení a začali bojovat.

Nevydrželo to však moc dlouho, Rose se brzy unavila.
,,ale no tak… dokázali jsme bojovat i hodiny… když jsme byli v kondici… tak už to vyklop Rose…"
,,Vždyť to přece víš Christiane… ano jsme těhotná." Řekne Rose udýchaně, Rose byla předkloněná a rukama se opírala o kolena.

Christian najednou vyletěl, objal Rose kolem ramen a vyzvidhl ji nad zem.
,,bože… ani nevíš, jak jsem šťasten, jak na to zareagoval Belikov."
,,Dobře, je šťastný, že bude otec… jen to přišlo v nevhodnou dobu."
,,Jo… ale dítě se narodí skvělým rodičům… Belikov mi řekl o tom, že jste se na úřadě vzali… tak doufám, že až se všechno urovná a nebudeme se topit v hovnech, tak mě pozveš na druhou svatbu a tentokrát se vším všudy bílé šaty, kytice, svědci, sliby, prstýnky."

Christian se usmíval a přitom by naprosto nadšený.
,,neboj se… tomu se nevyhneš, a navíc, až se Olena dozví, že jsme se s Dimitrim vzali bez jejího vědomí, zabije mě… jen mi je líto, že se toho nemohl dožít i otec, určitě by byl rád z vnuka."

,,To oba naši otcové…"
,,ty to víš?" vyjekla Rose šokovaně vypískla.
,,Lissa mi to řekla dneska ráno, když jsem našel její těhotenský průkaz… ještě že jsem to našel, jinak by byla schopná to tajit do té doby, než bych to poznal…" řekne Chritistian a začal se smát, stejně jako Rose.

Po několika minutách smíchu, Rose zvážněla.
,,Ještě jsi ji to neřekl, že ne."
,,Co myslíš… jenom tak tak se vzpamatovala ze smrti jejich rodičů, nemůžu ji říct, že má nevlastní sestru, která čirou náhodou vyrostla v Yakuze… víš, jak by to znělo? Ne… teď ji to rozhodně říct nemůžu, čeká dítě a navíc…"
,,Chápu, ale měl bys jí to říct co nejdříve… jinak se to dozví tak jak jsi nechtěl." Řekla Rose, poté ho jenom pohladila po ruce a s posbíranými věcmi odešla nahoru.

S Dimitri poté zbytek dne hledali město, kde by se jim líbil život. Nakonec vybrali město Beacon hills v Californii. Jakmile vybrali město, plánování šlo o hodně jednodušeji.
Do tří dnů měli zajištěný krásný dům na předměstí. Dimitri si zajistil práci u policie. To místo mu sehnala FBI za výměnu několik informací na Podsvětí.
Oba se domluvili, že nepoletí, ale pojedou autem, nemohli riskovat, že by je našli zrovna, když je svedli na špatnou stopu. John se už od jejich posledním telefonátu neozval a ani neposlal žádnou zprávu, což znamenalo, že jev pořádku a plán vyšel.

,,dávejte na sebe pozor… hlavně ty Rose… Belikove, jestli se sestře něco stane, tak si mě nepřej."
,,Jasně Christiane, a ty by ses mohl zase vymáčknout, že Liso?" řekne Dimitri a s úsměvem se podíval na Lisu. Obě holky se na sebe trochu tázavě pohlédly, ale poté se na sebe usmály. Jo, z těch dvou se stala rychle nerozlučná dvojka.

Oba dva si s úsměvem podali ruce a jenom na sebe přikývli, zatím co Rose a Lisa se navzájem objali.
,,Dobře dojeďte… až se zabydlíte, přijedeme vás s Christianem navštívit."
Rose jenom přikývla a se slzami v očích ji pustila, Rose poté přešla k Christianovi a pevně ho objala.
,,Dávej na sebe pozor sestřičko… otec by na tebe byl pyšný."
,,děkuji Chrisitane… dávej na ni pozor… a řekni ji pravdu." Poslední větu řekla záměrně v japonštině. Christian se od ní odtáhla a políbil ji na čelo.
,,Mám tě rád." Odpoví ji ve stejném jazyce.

Rose se otočila k Dimitriovi, chytla ho za ruku a společně se vydali k autu. Auto už bylo nastartované a rozehřáté, přeci jenom v Montaně je mnohem chladnější počasí než normálně. Deset měsíců v roce sněží a ten zbytek prší. Dnešek byl den, kdy byl čerstvě napadaný sníh.
Auto bylo čerstvě ometené a připravené na cestu.

Dimitri políbil Rose na čelo a poté nasedli do auto a vyrazili na cestu. V zadním zrcátku, oba viděli, jak jim Lisa s Christianem mávají na rozloučenou. Ani jeden se ale neotočil, jenom pokračovali v cestě.

Jeli dlouho, a nebyla to příjemná cesta, zastavovali nezbytně jenom na jídlo a na natankování.
Když seděli v jedné z bezinkových restaurací, tak v televizi právě jeli televizní noviny.

,,Policisté vykonali jeden z největších zátahů v dějinách mafie, díky neznámému informátorovi, policie dokázala, dopadnou dva mafiánské bosy a s nimi jejich spolupracovníky. Věznice se naplní k prasknutí. Teď 486 obviněných čeká na soudy a obvinění."

,,Je to přesně jako tenkrát v Japonsku." Řekne Rose a přitom se koukala na televizi. Před sebou měla kupu jídla a nenasytně ho polykala.
,,Falcone si to zasloužil, jeho klan byl jeden z nejhorších, o tvém otci nic nevědí." Řekne Dimitri, chytne ji za ruku a pevně ji stiskl. Rose se na něj otočila a věnovala mu nádherný úsměvem.
,,Miluji tě Dimitri."
,,Já tebe tady." Řekne a políbil ji.

Po několika vyčerpávajících hodinách konečně dorazili na místo. O pár hodin později, byl vypsán šek a dům byl jejich.
Dobré bylo, že nemuseli kupovat žádné vybavení, protože to už bylo součástí domu.

Rose otevřela dveře a chtěla vstoupit, jenže Dimitri ji to nedovolil, rychle ji chytil do náruče a Rose vypískla.
,,Dimitri."
,,Přece mi neodepřeš tuhle věc."
Rose si jenom povzdychla a Dimitri to vzal jako souhlas. Společně s ní překročil práh domu.

Dům byl nádherný a rychle si na něj navykli, stejně jako on na ně. Dimitri po týdnu nastoupil poprvé do práce a Rose se seznamovala s městem a sousedy. Obzvláště s jednou si hodně spadla do noty. Syedny byla nevinná sekretářka, která pracovala pro obrovskou společnost.

Asi po dvou týdnech Rose a Dimitri zašli do nemocnice. Kde Rose navštívila lékaře, ten si ji zavedl jako pacientku a určil ji přesný termín porodu. Miminko by se mělo narodit 7.4. dalšího roku.

Oba dva byli neskutečně šťastní a to by poznal i slepí, protože z nich srčila tak pozitivní energie.

Dimitri si Rose večer k sobě přitáhl a pohladil ji už vypouklé bříško.
,,Budeme chtít vědět, jestli je to kluk nebo holka, nebo se necháme překvapit?"
,,To je na tobě, mě bude jedno jestli to bude holka nebo kluk. Jestli to bude holka bude to moje malá princezna a ochráním ji před všemi kluky, které ji budou chtít zlomit srdce. A jestli to bude kluk, tak z něj udělám toho nejlepšího bojovníka." Řekne Dimitri a políbil Rose na rty.
,,dobrá, necháme se překvapit… Miluji tě."

,,A já miluji tebe."

Komentáře

Mohlo by Vás taky zajímat

Obyčejní Neobyčejní 17. Kapitola-Tohle je můj život, můj domov moje všechno

  Omlouvám se, že mi to tak dlouho trvalo, ale všechno má svůj čas. Stejně jako čas potřebovala tato kapitolka. 

Obyčejní Neobyčejní 2. část- 1.Kapitola

AIDEN

Obyčejní Neobyčejní 1. Kapitola

  Tuhle povídku mám v hlavě už strašně dlouho, dokonce ji mám i napsanou na papíře, ale jen na papíře. 3x přepisovanou a několikrát i zapomenutou. Teď jsem se ale odhodlala, a řekla si, že je zase čas se zamilovat do ,,ruského BOHA Belikova" - zase Zatím berte úvodní obrázek jako provizorní- děkuji  Tak snad si tuto povídku užijete.  Další FanFikce na téma VA je tu.