Rose byla na Abe dosti naštvaná.
,,Já byt mám."
,,Ale přesto by jsi měla bydlet se mnou."
,, A jenom tak mimochodem, ví tvoje žena, že máš dceru se svou první ženou?"
,,Sonya zatím nic neví, ale řeknu ji to. Ještě dnes."
,,Nic ji říkat nemusíš, protože u tebe bydlet nebudu… Hele poslouchej, tvůj otcovský zájem o mě je sice hezký, ale uvědom si, že mě není deset let. Už dávno jsem dospělá, a dokáži se o sebe postarat sama."
Řekne Rose, když dojedla svoje jídlo.
,,To jsem viděl, stejně tak jsem viděl v novinách, jak jsi zabila více jak 47 lidí."
Oba dva si dívali do očí, a ani jeden nehodlal uhnout, ale nakonec to udělala Rose, přeci jenom z něj měla určitý respekt.
,,Nebudu u tebe bydlet."
,,Rose."
,,Ano Abe?" řekne. Mazur na ni ublíženě pohlédl.
Rose najednou přišla na mobil sms. Byl to její otec.
,,Děje se něco?" zeptal se Mazur během toho, co si Rose četla sms, ale neodpověděla mu hned. Počká, až na to bude mít větší soukromí a rovnou mu zavolá.
,,Ne nic se neděje. Jenom mi napsal otec." Jakmile to řekla, litovala slov, jenom prostě nepřemýšlela.
Mazur silně bouchla pěstí do stolu, tak že se celý otřásl a vybuchnu ,,Já jsem tvůj otec." Křikne, až se na něj ostatní hosté restaurace ztichli a podívali se co se děje.
Mazur se rychle uklidnil a uhladil si vlasy, kterému padaly do tváře.
,,Myslím, že bychom měli jít." Řekne Mazur, dal do malé knížečky peníze a předal je číšníkovi i se štědrým dýškem.
,,Omlouvám se, jenom mi to…"
,,Prosím tě, radši už nic neříkej." Řekne a bez dalších řečí odešli z restaurace.
V autě ani jednou nepromluvili, Rose se radši dívala z okna a sledovala okolí, ale cítila Dimitriův pohled, který se na ní dává ve zpětném zrcátku. Tentokrát byl jejich řidič on. Ostatní strážci jeli v druhém autě, hned za nimi. Abe seděl hned vedle Rose, ale i jemu neuniklo pár pohledů na jeho dceru.
Dimitri vjel hlavní branou a zajel do garáže, hned vedle luxusních aut, které patřili Mazurově rodině.
Když Rose a Abe vystoupili z auto, tak Dimitri zamířil k Rose.
,,Ben tě vezme domů, dneska k tobě bohužel nepřijdu."
,,Máš noční službu?"
,,Ano"řekne a políbí ji na čelo, jenom že to nebyla až tak pravda
,,Přijď ke mne zítra odpoledne, společně si něco uvaříme."
Dimitri se k ní sklonil, přitiskl svoje rty na ty její a políbil ji, polibek prohloubil tím, že zkousl její spodní ret.
,,už běž, nebo se neovládnu a vezmu si tě tady na kapotě auta." Řekne, vezme její obličej do dlaní a naposledy ji políbil.
Rose s úsměvem na tváři, a zlepšené náladě vyšla z garáže ven, kde na ni čekalo nastartované auto, a v něm její řidič. Rose nesedla dozadu, ale dopředu hned vedle spolujezdce.
,,Slečno, tohle není ideální místo, kde by jste měla sedět." Řekl ji Ben a podíval se na ni.
,,Nebojte, pokud se mě někdo pokusí zabít, tak věřte, že ho zabiju já, ne on mě."
,,Ale stejně by bylo ideální kdyby jste…" Ben to ani nedořekl, protože se na něj Rose podívala vražedným pohledem. ,,Dobře, už mlčím. Mimo jiné mé jméno je Ben Hartnett, vedoucí ochranky vašeho otce."
,,Rosemarie Ame Kiroshi. Ráda vás poznávám." A podá mu ruku. Ben ji přijal a potřásli si rukou.
Ben vyjel, ale nezůstal mlčet. Oproti Dimitriovi byl ukecaný.
,,Já myslel, že váš otec je Zmeja."
,,Ano máte pravdu, ale od pěti let mě vychovávala Yakuza"…
Dimitri z Mazurovi pracovny uslyšel jak se něco roztříštilo o zeď, a proto okamžitě vystartoval z pohovky, na které sedě, a šel do jeho kanceláře.
Dveře byly pootevřené, ale i tak Dimitri zdvořile zaklepal a poté vešel dovnitř.
,,Pane Mazure, děje se něco?" zeptal se. Dimitri se rozhlédl a uviděl jak je na zdi mokrá skvrna a hned pod ní na zemi byla roztříštěná flaška ruské vodky.
,,Takže vy u sebe spíte." Řekne Mazur, sako měl přehozené přes židli a jeho rudá košile byla několika knoflíčky rozepnutá. V pravé ruce držel cigaretu a v levé skleničku s vodkou. ,,Dobré vědět." Mazur se nejdříve napil vodky a poté potáhl z cigarety.
,,Pane…" ani to nedořekl, protože ho Mazur přerušil.
,,Můžu jenom předpokládat, že spolu spíte." Řekne a poté se znovu napije vodky. Sklenička byla už prázdná, ale to se Mazurovi nelíbilo a švihl s ní o zeď, stejně tak jako před tím s flaškou.
,,Vaše žena a děti jsou v domě, měl byste se trochu ztišit." Řekne mu Dimitri, a hned se podívá do země.
Poté bylo ticho, ani jeden nic neříkal. Dimitri se upřeně díval do země a Mazur zase na Dimitriho. Když se k němu Mazur otočil zády, tak Dimitri měl odvahu zase mluvit.
,,Pane, rád bych vás požádal, abyste znovu zvážil, Rosinu žádost o práci." Řekne
,,Teď o tom není v hodně mluvit Dimitri." Řekne a stiskne ruce v pěst, až tak, že mu zbělaly klouby.
,,Je mi to jasné pane, ale měl by jste to zvážit"
,,A proč bych to měl dělat!" křikne na něj a otočí se k němu čelem.
,,Přemýšlejte, když Rose nezaměstnáte jako jednoho ze strážců, tak bude opět plnit všechna jména, která dostane. Takhle aspoň budete mít přehled o tom, co dělá."
,,Jenom že, je to moje dcera, nemůžu ji dát takovou práci." Řekne už klidným hlesem.
Mazur se posadil do křesla za stůl, opřel si lokty o stůl a vložil do nich svůj obličej. ,,Pořád ji vidím jako malou pětiletou holčičku, kterou jsem držel v náručí."
,,Rose už není pětiletá holčička pane, otevřete oči, je to dvacelitetá žena která která,b yla vychována jako bojovnice, nezná nic jiného než boj. Rose bojuje celý svůj život, jak se sebou tak i se svými soupeři."
,,Co bys dělal na mém místě Dimitri." Zeptal se ho a pohlédl na fotografii, kterou měl na stole. Byla tam jeho Jean a malý uzlíček v jejím náručím. Bylo to foceno pár minut po narození Rose.
,,Netuším pane… Ale pokud Rose nedáte do ochranky, tak bude zase pracovat pro Yakuzu, a myslím že to vy nechcete."
,,Máš pravdu, nechci."
,,Tak ji dovolte pracovat v ochrance" ...
Pokračování příště...
Prosím o komenty :D :D :D
Komentáře
Okomentovat