Pro Rose bylo obtížné najít muže, kterého měla na seznamu jako prvního.
Musel něco tušit, jeho ochranka nebyla nic jednoduchého, ale i přes to se k němu dostala.
Muž ležel na zemi s dírou v hlavě, když Rose najednou přišla sms.
Už jsem se zmínil, že máš pohodlnou postel?
Doufám, že přijedeš brzy.
Rose se ani nemusela dívat, kdo to odeslal, protože ji to bylo hned jasné. Dimitri je u ní a leží v její posteli.
Musela se nad tou představou usmát.
Práce je hotova, za chvilku jsem u tebe. Doufám, že je postel rozehřátá. :D
Odeslala a ještě před tím než vypla mobil, tak ji Dimitri odepsal.
Jasně. Čeká tu jenom na tebe.
Poté Rose mobil už vypla, a odjela domů. Cesta ji trvala trochu déle kvůli menší zácpě. I v jednu ráno tu bylo aut jako přes den.
Rose zaparkovala tak kde bylo volné místo, a šla do svého bytu, ve kterém byla rozsvícena jenom její lampička na noční stolečku. Vyšla do třetího patra ke svým dveřím. Vytáhla si klíče, nijak ji nepřekvapilo, že nebylo zamknuto.
Jakmile vešla, tak spatřila, jak Dimitri sedí na posteli v tureckém sedě, na sobě černé tričko a dlouhé kalhoty a v ruce držel knihu a četl si. Když ale uslyšel Rose, jak vstoupila dovnitř, vzhlédl od knihy a svůj pohled zaměřil na Rose v plné zbroji.
Dimitri nic neříkal a jenom ji pozoroval.
Rose si všechno začala odkládat na stůl, všechny zbraně, sundala si masku a oblečení, až zůstala jenom ve spodním prádle.
,,Jsi zraněná?" zeptal se ji Dimitri, když uviděl její záda pokrytá modřinami.
,,Jsem v pohodě, jenom pár modřin, za pár dní zmizí." Řekne, obleče si volné tričko, které si vytáhla ze skříně, přejde k posteli a sedne si za Dimitrim.
Dimitri neváhal, jakmile byla u něj dostatečně blízko, tak ji jednu ruku dal kolem pasu, tím si ji k sobě přitáhl a svoje rty přitiskl na ty její.
,,Ani nevíš, jak jsem se o tebe bál." Řekne Dimitri mezi polibky, poté přemístil svoje rty na krk a udělal ji další značku
,,Určitě musíš být unavená." Řekne ale i přesto nepřestával laskat její tělo.
Po několika minutách, kdy se dostatečně nabažil, si lehly do přikrývek, zhasnuly lampičku a poté v pevném objetí usnuli.
Následující hodiny, dny a týdny Rose vyřizovala všechna jména.
Dimitri věděl, že pracuje, jak by taky ne. Pokaždé to byl on, kdo na ni čekal v posteli, někdy u ní a někdy u něj. Někdy už ale nevydržel a usnul, a jakmile přijela tak ji v táhnul do své náručí a něžně ji políbil.
Jenom že, Dimitri nebyl jediný, kdo si všiml nárůst její aktivity. V novinách se začali objevovat články.
Dimitri Po.
Dimitri byl zrovna u Mazura a vyřizoval si se strážci směny na další týden, když si ho Mazur zavolal
k sobě do kanceláře.
,,Sedni si." Řekne a ukáže na židličku naproti jeho. ,,Pověz mi, co víš o tom nájemném vrahovi." Zeptá
se ho a dá mu před sebe noviny.
Dimitri mlčel, a četl si nadpis článku.
VRAH V ULICÍCH
,,Jsi nezvykle tichý, obvykle bys mi o tom už něco řekl." Řekne Mazur a zapálí si cigaretu.
,,Notak ven s tím."
Dimitri mlčel. Mazur vstal od stolu a přešel k oknu
,,Dimitri vím, že je
to někdo z Yakuzy, jelikož všichni kdo byli zavražděni, s nimi měli pletky. Jenom potřebuji vědět jednu věc, je ten zabiják moje dcera? Musím vědět,
jestli to dělá ona" řekne, otočí se na zpět k němu a vydechne dým kouře.
,,Ano pane, je to ona." Řekne nakonec Dimitri.
Nejdříve vypadalo,
že Mazur to snáší v klidu, ale po dvaceti vteřinách kdy to v sobě dusil, udeřil tak silně do počítače, že se monitor převrátil a obrazovka praskla a do
toho Turecky nadával.
Pokračování příště...
Prosím o komenty :D :D :D
Komentáře
Okomentovat