Přeskočit na hlavní obsah

(Ne)Mrtví 19. Kapitola





Zápasila jsem se slzami, bylo to tak těžké. Ještě k tomu když jeho tělo nechali ležet na zemi, ale svoje emoce jsem musela skrývat.

,,Jistě se všichni ptáte, proč jsem sněm uspíšil." Řekl Adam a podíval se do svého papíru. Všichni jenom souhlasně přikývli.
,,Ten důvod je, že naše počty se výrazně zmenšili." Sálem zašustěli hlasy. ,,Mnozí z vás, se pokusilo proměnit více jak 10 žen či mužů, lidského původu. Jenomže jenom dva se dožili přeměny. Minulý rok zemřelo přes 40 naších lidí, rukou Strigojů nebo nemoci kterou lidi přenesli mozkem na ně.
A my, jsem nových Immortui nedokázali zplodit ani deset."

,,Je těžké někoho zplodit, dneska nás dokáže skolit i pomalu obyčejná střelná zbraň. Dříve, nás ani kulka do hlavy, nezastavila. A nyní…" řekl Frederik z rodu Lavínů.
,,Ano souhlasím s tebou" řekl Adam a podíval se na mě. Nechápala jsem, proč to udělal, ale usmál se na mě.

,,Přesně tohle jsem řešili v roce 1891, ale to byla přesně opačná situace." Promluvila jsem a všichni na mě pohlédli" Byla jsem jako terč pro všechny. Akorát že místo šípů do mě stříleli své pohledy. V každých očích šlo vyčíst něco jiného, úctu, lásku, nenávist, strach a další jiné emoce, které se spojovaly se mnou.
,, A jak jsem to vyřešili? Vraždili jsem ty, co se nakazili naší krví, a Immortui kteří byli nejmladší nedostali ani šanci na to, aby vybojovali své životy.
Možná je to znamení od boha, možná je to jeho pokárání za hříchy, které jsem vykonali v 19. století." Řeknu a vzhlédnu k Nejvyšším.

Nyní mlčeli, nikdo neměl co říct.
,,A nyní jste tu popravili dalšího Immortui, který se mohl zapsat do naších řad."
,,Zákon je zákon Marie." Řekla Freya. Něco takového jsem od ní teda nečekala. Její slova byla jako led. ,,Ten muž byl potrestán."
,,Za něco co neudělal." Řekl Spyridon. Díky bohu za jeho slova.
,,Co se stalo, stalo se. Už to nemůžu vrátit." Řekne Adam a podívá se na mě. Já od něj odvrátila oči a přísahám, slyšela jsem jeho zavrčení. Bylo to jako by tygr zavrčel. To dělají často, když je jejich voluptaten neposlouchají. Je to něco jako pokárání.

,,Tento rok se nemocí otrávilo deset Immortui, kvůli tomu jsme je museli odstranit aby neudělili nějakou spoušť."
Tito otráveni jsou neovladatelní, když mě Xander proměnil, právě tito nakaženi ho pronásledovali, mysleli si že je to kvůli nadměrnému živení mozky, ale později se ukázalo, že to byla nemoc.
Lidé neví, že mají nějakou nemoc, nijak je to nepostihuje, ale nás ano.
Ale je pravda, že když se moc krmíte, tak vám také přeskočí.


,,Od každého Nejvyššího jsem dostal soupis jmen, které proměnili za posledních deset let. Jejich počty se výrazně změnili. A to drasticky, každý Nejvyšší má v řadě svých Immortui asi jenom 100 lidí, a počty klesají.
Mnozí z vás si určitě všimli, že někteří z naších řad chybí. Tito jedinci jsou doplněni mladšími. Prosím povstaňte, ti kteří nedosáhli Řádového věku." Vyzve je Adam. S nervozitou se postavilo 15 jedinců. Bylo výrazné, že jsou mladší, jejich copy nebyly jak délky, tak barvy dosaženy požadovaného věku. Ani jeden nedosahoval 150 let.
,,Ale, je tu ještě jeden, větší problém, který jsem zaznamenal za uplynulé měsíce."

,,Doneste to." Řekl Adam. Najednou přede mně a dalším třem lidem počítače, ale ten počítač který jsem dostala nebyl můj.
Poté postavili čtyři data projektory a plátna. Promítly se tam naše obrazovky.
Přišel ke mně jeden hoch a podal mi lístek, bylo na něm zadání, jako ve škole, ale začala jsem to plnit.

Zatím co jsem se nabourávala do amerického systému, tak se ostatní tři nabourávali do jiných zemí.
Velká Británie, Itálie a Rusko.
,,Najděte vojenskou složku a jejich finanční náklady." Řekl Adam a my poslechly. Poslechla jsem a stejně tak ostatní.
,,Mám." Řekla jsem a to co jsem viděla na obrazovce, viděli i oni na data projektoru.
,,Mám."
,,Mám."
,,Mám."

,,Dobře, najděte největší převody peněz, bude to nějaké skupině, která nebude mít jméno."

Začala jsem hledat a začaly se načítat data a jely tam různý kódy. Těžko tomu mohl někdo rozumět kromě mě a tří dalších lidí, kteří tu teď pracovali na to stejném.

Našla jsem velkou částku peněz převedeny na účet skupiny, ale byla bezejména.

,,Je tu celkem čtyři a dvacet převodu peněz na bezejmennou skupinu, a nejsou to žádné malé částky, jsou to miliony.
Poslední převod peněz proběhl před 14 dny, jde o částku 10 000 000 dolarů na účet neznámého."

,,Ve Velké Británie, proběhl poslední převod před 14 dny." Řekl ten co byl naproti mně. ,,Ne počkejte. Nyní probíhá převod peněz, jde okolo 6 900 000 liber. Když to přepočítáme na dolary, je to 10 000 000. Stejná částka."

,,Mockva převedla naposledy před týdnem též 10 000 000 dolarů."
,,Stejně tak Itáli"
,,A před 14 dny zmizelo stejně tak i 20 Immortui a kdybychom šli dále číslo by se zvíšilo." řekl Adam.

,,Můžeš vypátrat, kam ty peníze mizí Marie?" zeptal se mě Spyridon
,,Kam se peníze posílají, nejde přesně určit. Jsou chytří, posílají to z jednoho místa na druhý a jejich IP adresa se pořád mění. Musí to být zakódováno nějak přes GPS. Pokud, by jste chtěli vědět kam ty peníze přesně jdou, potřebovala bych lepší připojení k síti, nyní kdybych se ten soubor neznámého pokusila otevřít, mohlo by se stát že všechna ta data budou vymazány."
,,Zkus to. Za pokus nic nedáme." Řekl Spyridon


Najela jsem tedy na soubor neznámých, ale nešlo mi se tam dostat.

,,Někdo se snaží něco skrýt, ty data chrání nějaká umělá inteligence, pořád je přepisuje, abych k nim nemohla"
,,Prolomíš to?" zeptal se mě Xander, který seděl hned vedle mě.
,,No. Ten kdo tohle vyvinul byl chytřejší než já... O trochu."
,,Zkusím spustit stopovací program, který vláda vyvinula k hledání původního útočného Softwéru. Když ta data nepřečtem, tak aspoň zjistím odkud jsou."
Pracovala jsem na tom několik minut, a v místnosti bylo ticho jako v hrobě.
,,Peníze v Americe byly přesunuty z Bílého domu, ve VB to bylo někde z Londýna, kde přesně to netuším. Rusko to převádělo ze základy KGB, pod Rudým náměstím. A u Itálie, no, je složitější.
Jak jsem již řekla, proto aby jste měli lepší informace bych potřebovala lepší napojení k síti. A to mi tady očividně nenabízíte. Ale jedno je zřejmé, vláda nás chce zabít."
,,Chcete říct, že vlády si najímají žoldáky, aby nás zabíjeli?" zeptala se mě jeden z nižších.
,,Přesně tak." Odpověděla jsem mu.


Sálem se rozlehly hlasy, všech co byli přítomni...


Pokračování příště...
Prosím o komenty...

Komentáře

Mohlo by Vás taky zajímat

Obyčejní Neobyčejní 17. Kapitola-Tohle je můj život, můj domov moje všechno

  Omlouvám se, že mi to tak dlouho trvalo, ale všechno má svůj čas. Stejně jako čas potřebovala tato kapitolka. 

Obyčejní Neobyčejní 2. část- 1.Kapitola

AIDEN

Obyčejní Neobyčejní 1. Kapitola

  Tuhle povídku mám v hlavě už strašně dlouho, dokonce ji mám i napsanou na papíře, ale jen na papíře. 3x přepisovanou a několikrát i zapomenutou. Teď jsem se ale odhodlala, a řekla si, že je zase čas se zamilovat do ,,ruského BOHA Belikova" - zase Zatím berte úvodní obrázek jako provizorní- děkuji  Tak snad si tuto povídku užijete.  Další FanFikce na téma VA je tu.