Celý týden než jsme je konečně našli, sice malá ale vzato silná skupinka, se ukrývá ve městě. Xander je našel pomocí jeho vidin a teď se konečně vydáváme na cestu.
Dorazíme tam kolem třetí ráno, vyjeli jsme později no.
Xander si trochu zavtipkoval a zaklepal na dveře, nejlepší na tom bylo, že mu vážně otevřeli. Hned jak ho uviděli, chtěli zavřít dveře, ale nepovedlo se jim to. Vešli jsme do domu, byl poměrně krásně zařízený, takový jako mi (starší styl). Koberec byl krásně zdobený a to nemluvě o jejich stěnách, tady bych dokázala žít, ale asi bych tu nevydržela věčně. Ty jejich těžké závěsy kvůli slunci, to bych nemohla na slunce a vůbec bych se neopálila. Počkat to vlastně nejde, bílá zůstanu pořád.
Takový ten pocit když jste někde u moře a tam se prochází krásně opálení kluci a vy vedle vypadáte jako bílá stěna. Jo na něco opravdu mám smůlu a to na krásné sexy kluky.
Vyhlídla jsem si svůj první mozek, byl vysoký a poměrně na makaný. Nevypadal špatně.
Vytáhla jsem si z kapsy svůj kůl a rozběhla se k němu. On si toho samozřejmě všiml a odrazil mi útok. Cítila jsem, jak se můj obličej začal měnit. A to co jsem viděla, bych nikdy nečekala, normálně se mě lekl. Auč.
Využiju toho, že se lekl a zasadím mu smrtící ránu do jeho srdce a strigoj se skácí dolů. Z boků na mě zaútočili dva, odrazila jsem jejich útok a začala s nimi bojovat. Tak jako já i oni dokázali vykrýt moje útoky, takže museli být strážci. Nebylo to moc těžké a oba dva leželi na zemi.
Otočila jsem se za sebe a Xander a ten sedí vedle své oběti, směje se a spokojeně konzumuje jeden z mozků. Protočila jsem oči a sklonila se nad svojí obětí. Venku jsme uslyšeli zaparkovat auto. Odtrhla jsem se neochotně od mozku a podívala se na dveře. Rychle jsem chytla strigoje za ruce a táhla ho do vedlejší místnosti.
Dimitri P.
Našli jsme další skupinu a jenom několik kiláků od Akademie. Byli ve městě. Jak neobvyklé. Ben svolal tým a vyjeli jsme. Celou cestu bylo ticho a do ticha bylo puštěné rádio a v něm písničky 80. let. No jo ty mě naučil poslouchat Ben.
Zaparkovali jsme před domem. Všichni se schromáždili před domem a čekali jsme na Benovo svolení.
,, Tak jo chlapy jde se na to" ozvalo se nám ve vysílačkách a my vtrhli do domu.
Čekal jsem, že se na nás hned vrhnou, ale oni nic. Oni jenom bezvládně leželi na zemi mrtví
,, Hoši myslím že nám někdo vyfouk práci" řekl Patric. Najednou uslyšíme zvuk a otočíme se za ním. Podívám se na do chodby a tam uvidím jednou tělo, nejspíše strigoje. Všichni se na to dívali stejně jako já. A to tělo se najednou pohnulo a něco ho odtáhlo do vedlejší místnosti. Úplně mi přeběhl mráz po zádech. Přestává se mi to líbit. Co je to monstrum, který zabíjí strigoje.
,,Co to sakra bylo" ozval se Benův hlas ve vysílačce.
,, To nemám ponětí" odpovím mu co nejtišeji do vysílačky.
Pomalu se jdu podívat do místnosti a všichni jdou semnou. Zastavím se opřený o zeď a poslouchám co se tam děje. Jde tam jenom slyšet, jak tam někdo něco dělá, vydával tokové hnusné mlaskavé zvuky jako by se někdo vrtal strigojovým tělem.
Opatrně nakouknu do místnosti a uvidím, nějakou holku, která se sklání nad tělem a něco s ním dělá, nakloním se víc, ale podlaha zavrže. Ta osoba přestala se vším, co dělala a podívala se rychle na dveře.
A v ten okamžik jsem to viděl, bílá pleť, bílé vlasy, rudé oči, ale ne jako ty strigoje byli jinačí, hnusnější a celou pusu a ruce měla od krve. V jejích rukách, ale nebyla to jenom krev ale i nějaká hmota. Když jsem se podíval pozorněji na tělo a na to co svírala ve svých bílých rukách tak se mi málem obrátil žaludek. Byl to mozek.
Komentáře
Okomentovat