Vážení, i tady se blížíme k rychlému konci... další kapitolka bude poslední :/
R O S E L I S T O P A D 2 0 0 1
Postupovali jsme směrem k průsmyku Kalkata, před čtyřmi dny, byl unesený vládní zástupce, který je velice důležitý pro americkou vládu, proto je nutná jeho záchrana.
Bylo kolem třetí hodiny ranní, postupovali jsme rychle a potichu, museli jsme především postupovat bez toho, aniž by nás objevili.
,,Tady Charlie dva delta, dosáhli jsme bodu Heineken, opakuji bod Heineken." Řekne náš spojař do vysílačky
,,Rozumím Charlie dva delta, postupujte dále po vyznačené trase." Odpověděl mu voják, který hlídal naše spojení a polohu.
,,Predátor je nad vámi, vidíme vás perfektně Charlie dva delta , termovize zachytila několik nepřátel blížící se vašim směrem"
,,Vidíte zbraně?"
,,negativní Charlie dva delta ."
,, Zahajuji rádiový klid… blížíme se k průsmyku… Hathaway, Morales. Přivolejte si psi, od teď se budeme držet pohromadě." A jak nám náš velící nařídil, splnili jsme.
Vytvořili jsme formaci a opatrně postupovali vpřed. Po pár set metrech, jsme zaznamenali pohyb. Jen několik lidí, kteří pásli kozy. Někteří spali, jiní byli na hlídce, ovšem zbraně u sebe neměli… takže nebyla potřeba eliminace.
Do vesnice jsme téměř utíkali, byla to pořádný kus cesty, proto jsme hodně pili a proto když se někdo potřeboval vymočit, musel poté hodně spěchat, aby dohnal skupinu.
Vesnička čítala, okolo dvaceti domů nanejvýše. Zajistili jsme perimetr a pokračovali dále
k označenému domu. Měli jsme štěstí, v tichosti jsme vyřítili první tři muže, když došlo na čtvrtého strhlo se peklo.
Začali po nás střílet a několik kluků ze skupiny to dostalo.
,,Eriku… okamžitě sem dostaň ten svůj zadek s batohem… máme tři zraněné." Rozkázal Ben, který byl náš velící důstojník.
,,Kryjte mě." Ozvalo se od Erika. Schovala jsem Appu za sebe, kryla ho vlastním tělem. Namířila jsem M4 na protivníky a opětovávala palbu. Erik se bezpečně dostal k postřeleným mužům a začal je ošetřovat.
,,Dej jim nějak prášky, aby mohli fungovat, potřebuji tu každou zbraň." Uslyšela jsem, jak říká Ben Erikovi a ten jen přikývl. Neměli vážná zranění, ale zase nebyli nejlehčí.
,,Desátníku Chane, uveďte naši polohu vrtulníkům."
,,Desátník Chan je mrtvý pane."
,,Kurva… četaři Gonzálesi, spojte se s hlavním velitelství a sdělte jim naši polohu pro evakuaci, tuhle akci rušíme." Rozkázal Ben, jako hlavní velící akce a s nejvyšší hodností kapitán, musel rozhodnout o ukončení akce.
Mezitím co se četař Gonzáles spojoval s hlavním velitelstvím, tak jsem všem hlídala zadky.
,,Kontakt na dvanácti hodinách." Oznámím a začne přestřelka na novo. ,,zasraná Al-Káida, zasraná Al- Káida." Proti našim zbraním neměli ani nejmenší šanci.
,,pane za deset nás vyzvednou vrtulníky, místo evakuace máme označit oranžovým kouřem." Řekne četař Gonzáles.
,,Dobře."
Začali jsme se přesouvat na střechu, během cesty jsme narazili na našeho civilistu, ovšem
byla s ním i jeho manželka, o které nikdo nevěděl.
Naštěstí nás armáda dokázala vycvičit na překvapení jako bylo místo vyzvednutí jednoho civilisty, vyzvednout dva civilisty.
,,Jste pan Kalíf, tak jste pan Kalíf." Tázal se ho rotný Jackson. Vytáhli jsme fotku a porovnali ho. Byl to on, ovšem žena vedle něj, nemohla být nyní identifikována, ale i přesto půjde s námi. ,,Máte štěstí, že jsme na vás narazili… naším úkolem je vás odvést do bezpečí." Kalíf neuměl anglicky, což bylo ještě větší sranda, pořád něco říkal, ale my mu nerozuměli ani slovo.
,,Pane vrtulníky tu budou každou chvíli, máme označit místo modrým kouřem pro krycí palbu." Řekl četař a my se všichni hnuli z místa. Appa a Chico nás následovali na každém kroku a hledali případné výbušniny, který by zde mohli být nastraženy.
Chico zrovna jednu našel a mi ji tak mohli bezpečně obejít. ,,Šikovný kluk." Pochválil ho Morales a postupovali jsme dále v před. Psi nás bezpečně dovedli až na střechu. Kluci označili místo pro krycí palbu.
,,Doufám že mají dobrou mušku, mají mířit na modrý kouř." Řekne Jackson a my se všichni podíváme na kouř, který stoupal od dýmovnice, nedaleko od nás.
,,Na tento kouř." Zeptám se ho tázavě.
,,Nebyl to zrovna nejlepší hod." řekne a všichni si podrážděně povzdechneme.
Slyšeli jsme, jak přilétá vrtulníky Hughes AH-64 neboli také známé jako Apache.
,,Pohyb, pohyb." Zavelel kapitán a všichni jsme se rozběhli vpřed, co nejdále od modrého kouře.
,,čtyři jedna vidím modrý kouř… smím-li zahájit boj?"
,,Smíte čtyři dva."zvalo se ve vysílačce a Apache zahájili palbu.
V tom zmatku střel se část naší čety rozdělila. Dva civilisté byli na druhé straně než my.
,,Oranžový kouř." Zakřičí kapitán a já hodím dýmovnici.
,,Dva, dva kryjte nás. Dva civilisté dvanáct hodin." Řekla jsem do vysílačky a Apache se začali soustředit na palbu pro krytí naších civilistů
,,Kontakt zleva, kontakt zprava."
,,Nalevo čistý…"
,,Napravo čistý."
,,čtyři jedna vidím oranžový kouř"
,,čtyři dva, smíte jít na přistání."
,,čtyři jedna jde na přistání… deset, devět, osm, sedm, šest, pět, čtyři, tři, dva, jedna..."
,,Běžte, běžte…"
Všichni jsme se začali postupně nastupovat do helikoptér
,,No tak rychle… odlétáme."
,,čtyři jedna, vracíme se na základnu."
Až po menším opadaní adrenalinu, se zjišťují, mnoho četná zranění. Dostala jsem to dvakrát. Do ruky a nohy a nebyla jsem jediná. Naštěstí jsme v sobě měli ještě několik prášků, pro lépe zvládání takových operací, takže to bolest tlumilo.
Appa byl naštěstí v pořádku, to stejné se ovšem nedalo říct o Chicovy. Při přesunu, ho zasáhla kulka od AK. Morales se snažil zastavit krvácení, něco však nešlo zachránit.
,,Při prohlídce, jsou zjištěna mnoho četná střelná zranění… chystají se doplňující informace… oznamte kdy je můžete přijmout…"
,,Sierra 0 6 1 1, za patnáct jsme na základně, připravte operační sál."
Na základně na nás už byli připraveni a muže s většími zraněními ihned odvezli na sál.
Ostatní střelná zranění byla zašita a obvázána. S Appou jsem zašla i k veterináři, aby ho pro jistotu ošetřil.
Chica po příjezdu uspali, aby se nemusel trápit… Morales jim během operace zůstal na stole.
Po dalších podrobných vyšetření, nás s Appou propustili s drobnými střelnými zraněními a několik zlomenými žebry nás poslali zpět na základnu v Americe.
Tohle byl konec mého turnusu, jela jsem domů.
Komentáře
Okomentovat