Přeskočit na hlavní obsah

Nájemný vrah: 36. Kapitola




Rose se ráno vzbudila hodně brzo, přespali ve skrýši. Oba dva byli unavení na to, aby jeli zpět do bytu a stejně, nemohli tu nechat Bena samotného s Yakuzou.

Rose šla do kuchyně a začala pro všechny připravovat snídani, takovou jako mívají vždy v Japonsku, asi po 15 minutách připravování jídla se v kuchyni objevil Chicaro.
,,Dobré ráno." Řekne Rose a jenom se na něj usměje, jenom že Chicaro vypadal naštvaný. ,,Co se děje."
,,Co se děje? Si ze mě děláš srandu… Dala ses do Ruské mafie? Jsi normální?"
,,Pracuji nyní pro svého otce."
,,Sakra Ame… on není tvůj otec. Copak se o tebe staral? Vychovával tě? Co tvoje loajalita k Yakuze, složila si slib." Řekne, hrubě ji chytl za ruku, otočil ji zády k sobě a hrubě ji odhrnul vlasy a na krku odhalil symboly,,Možná nosíš rozpuštěné vlasy, ale symboly nezakryješ." Řekne, ale v tu chvíli do místnosti vešel Dimitri a okamžitě zakročil.

Rose vytrhl z Chicarových rukou, a aby ji ochránil, a schoval ji za své mohutné dělo.
,,Dimitri to je v pořádku." Řekne mu Rose a položí mu ruku na jeho rameno. ,,Já a Chicaro jsme se jenom o něčem bavili."
,,Trochu hrubým způsobem." Řekne, ale přitom úpěnlivě sledoval Chicara.
,,Chicaro, já jsem plně oddána Yakuze, ale jak jsi sám řekl, z Yakuzi zbylo už málo." Řekne mu ještě japonsky ,,Mám plán, nezkaz ho." dodá. Chicarovi nejdříve prolétne hlavou nechápavost, ale poté se uklidnil.
,,Dimitri, já musím do práce, ale ty tu zůstaň s Benem, a kdyby byl nějaký problém, zavolej mi, nějak se vymluvím a přijedu za tebou. Jo?"
,,V pohodě, klidně jeď. Já jsi tady s tvým přítelem popovídám." Řekne ji Chicaro
,,Tebe varuji, pokud mu najdu na těle jakýkoliv šrám, tak si tě vlastnoručně podám. Rozuměl jsi?" a ukázala na něj výhružně prstem.
,,Budu v pohodě zlatu. Ničeho se nemusíš bát." Řekne a políbí Rose na nos. ,,Klidně jeď." Uklidnil ji.
,,Dobře. Nachystala jsem vám snídani, najez se. Já se jdu obléct a pojedu."

Jakmile Rose odjela, tak se Dimitri a Chicaro společně nasnídali, ale nebyla to příjemná snídaně. Oba dva na sebe koukali a vraždili se pohledem.
,,Takže." začne Chicaro, odloží misku s jídlem. ,,Ty a Ame, jak dlouho jste spolu?"
,,Myslíš mě a Rose?... Jsme spolu už půl roku."
,,Rose… Takže tak si teď říká? Zajímavé."
,,Myslím, že má právo si říkat vlastním jménem, který ji dal její otec."
,,Na to bychom měli odlišné názory, ale dobře. Pro tebe je Rose, ale pro mě bude vždy Ame… Takže jste spolu už půl roku, plánujete něco? Jako třeba společný bydlení, svatba, dítě možná děti."
,,Jenom to společné bydlení, zatím. Ale ano, časem bych si ji chtěl vzít a mít s ní děti. Ale máme na to čas."
,,Ano to máte… Kolik ti je vlastně let."
,,Jsem u výslechu nebo co? Proč tě tolik zajímá, s kým Rose tráví čas je její věc ne?"
,,Ano, to možná ano. Ale jenom si chci být jistý, že ji neublížíš."
,,Já Rozu miluji, jí bych nikdy neublížil."
,,Dobře, protože pokud ji něco uděláš…"
,,Co, zabiješ? Tak už na mě fronta." Řekne, vstane, odnese prázdné misky do dřezu, trochu je opláchne a poté odešel do místnosti, kde ležel Ben.

V místnosti byl Hidan a kontroloval jeho ránu.
,,Jak je na tom."
,,O hodně lépe než včera. Antibiotika zabrala a teplota klesla.
,,Nazdar kámo." Řekne Ben unaveně.
,,Ahoj, pěkně se mě vyděsil." Řekne a sedne si na zem vedle něj.
,,Promiň."
,,V pohodě, hlavně že jsi v pořádku."
,,Jo, cítím se už mnohem lépe. Dlužím tobě a Ame za záchranu."
,,Rose"
,,Jo, promiň. Jsem v tom trochu zmatenej. Jednou je to Rose, podruhé zase Ame… To mě přivádí k otázce, od kdy vy dva jste vlastně spolu?"
,,No asi už půl roku."
,,Takže to Rose byla ta holka, kvůli které chodíš brzo domů a neustále tlemíš do telefonu. A ještě k tomu je to dcera Mazura… Řeknu ti chlape, ty si umíš vybrat."
,,No jo. To jsem celej já."
,,No jo… Ty jsi musel mít vždycky něco extra."
Benovo zranění se zlepšovalo, ale i tak byl hodně unavený. Proto ho Dimitri nechal odpočívat a poté trávil zbytek dne tím, že si povídal s ostatními. Chicaro neměl už žádný kecy ohledně něj a Rose, takže konverzace byla příjemná.

Kolem druhé hodiny mu přišla sms od Rose.
Za hodinku přijedu k vám, doufám, že vás najdu v jednom kuse. Dimitri se nad tou sms musel usmát a hned ji odpověděl
Neboj, jsme v pořádku. Jeď opatrně zlato.
A opravdu Rose do hodinky přijela, a když uviděla jak Dimitri s Chicaro sedí u jednoho stolu a nelítají při tom kulky ani nože, byla mile překvapena.
Rose moc dobře věděla, že ani jeden z kluků neumějí vařit a jako kluka počítala i Aiko, tak jim uvařila oběd a poté společně s Dimitrim umyla špinavé nádobí.
Kolem šesté hodiny se Ben vzbudil už při síle a sám se najedl. Hidan mu nedovolil odejít, protože chtěl vidět, jak se rána hojí a bál se že by mohli přijít komplikace.
Proto mu nakázal, aby aspoň ještě jeden den zůstal a počkal, aby se jeho tělo dokázalo plně vzpamatovat a nabrat síly.
Další den večer ho Rose a Dimitri vyzvedli. Dimitri si ho vzal k němu domů, aby věděl, že bude v pořádku.
Dimitri zastavil před ubytovnou.
,,Uvidím se zítra Dimitri."
,,Dobře. Zítra k tobě přijedu a trávíme společně pěkný víkend. Ano?"
,,Dobře." Řekne, krátce ho políbí a vystoupí z auta.
,,Nemusíš mě nechávat u tebe doma. Mohli jste být spolu."
,,Mlč, nebo si to rozmyslím." Řekne Dimitri a počkal, až se v jejím bytě rozsvítí.


Rose ani nemusela hledat klíčky, protože zámek na dveřích byl rozbitý. Někdo se do jejího bytu vloupal.


,,Něco se děje." Řekne Dimitri, když to trvalo už moc dlouho. Poté uviděl, jak Rose opět vychází ven. Jakmile uviděl její tvář, bylo mu jasno.
,,Roza." Řekne a okamžitě si rozepne bezpečnostní pásy a vyjde z auta. ,,Roza… Co se děje." Zeptal se okamžitě a chytl ji za ruku.

,,Někdo se vloupal do mého bytu..."




Pokračování příště...
Prosím o komenty :D :D :D

Komentáře

Mohlo by Vás taky zajímat

Obyčejní Neobyčejní 17. Kapitola-Tohle je můj život, můj domov moje všechno

  Omlouvám se, že mi to tak dlouho trvalo, ale všechno má svůj čas. Stejně jako čas potřebovala tato kapitolka. 

Obyčejní Neobyčejní 2. část- 1.Kapitola

AIDEN

Obyčejní Neobyčejní 1. Kapitola

  Tuhle povídku mám v hlavě už strašně dlouho, dokonce ji mám i napsanou na papíře, ale jen na papíře. 3x přepisovanou a několikrát i zapomenutou. Teď jsem se ale odhodlala, a řekla si, že je zase čas se zamilovat do ,,ruského BOHA Belikova" - zase Zatím berte úvodní obrázek jako provizorní- děkuji  Tak snad si tuto povídku užijete.  Další FanFikce na téma VA je tu.