Přeskočit na hlavní obsah

Nájemný vrah: 34. Kapitola



Tady je další kapitolka, jako rozptýlení před zítřejší školou.

Užijte si ji :D





,,Dobře, jakmile nám zítra řeknete svoje rozhodnutí, tak jste definitivně v programu. Teď máte volno, běžte domů, zítra v 10 tady."
,,Ano pane." Řeknou sborově a poté odešli. Rose v šatně byla sama, jelikož dívka, která se také o to místo ucházela, neprošla. Takže to znamenalo, že je tam jediná holka.

Když byla Rose převlečená a chtěla už odejít, do šatny vešel Ben. ,,Vy jste se naprosto zbláznila slečno Mazurová."
,,Bene…"
,,Ne, slečno Mazurová víte, co udělá váš otec, až se tohle dozví?"
,,On to ví."
,,Co prosím?
,,Otec… ví to. To jak jsme byli v pátek na večeři. Tak jsme ho požádala o práci, nechtěla jsem žádnou administrativu, chtěla jsem do akce." Řekne a položila opět tašku na lavičku.
,,A proč se vydáváte za někoho, čím nejste. Bývalý zabiják Yakuzy? Vážně?"
,,Vlastně, zabiják Yakuzy. Já jsem ten zabiják, moje pravé jméno Ame Kiroshi, teda druhé jméno."
,,Cože?"
,,Od pěti let jsem v Yakuze, naučili mě bojovat, všechno, ale nevěděla jsem kdo je můj pravý otec, a tak jsem se ho před několika měsíci vydala hledat. Stopy mě zavedli k Zmejovi.
S Yakuzou jsem neskončila, jenom ji na chvilku odložila. Všechno mám vyřízené už nějakou dobu. A tak jsem se rozhodla, že poznám svého vlastního otce a nevlastní sourozence tím, že je budu chránit. Prosím oni jsou moje jediná rodina"
,,Pane bože…" Ben tomu nemohl uvěřit. Nejdříve si prohrábl svoje na krátko ostříhané vlasy a poté si sednul.
,,Prosím, neprozraďte mě. Hodně mi na tom záleží."
Ben tam jenom tak seděl a byl ticho. Přemýšlel, jestli tuhle kravinu má podpořit.
,,Fajn. Neprozradím vás, ale pokud Mazur něco řekne. Jako třeba abych vás do akcí nepouštěl. Splním to. Je to jasný?"
,,Vždyť víte, že přesně tohle udělá. Bene prosím, já boj miluji."
,,Rozmyslím si to…" a poté odešel.

O 30 minut později.
Dimitri Rose vyzvedl v šatně, chtěla mu říct o rozhovoru mezi ní a Benem, jenom že se k tomu nějak nedokopala.
,,Zvládla jsi to, neříkal jsem, že to dokážeš?" řekne a obejme ji a Rosiny myšlenky a obavy z toho co by Ben mohl udělat, se ztratili v Dimitriovém obětí.
Dimitri, i když hodně riskoval, že by je někdo společně mohl vidět, Rose políbil.
,,Tak co, půjdeme teď nějak do restaurace a naobědváme se a poté si večeři uvaříme sami, nebo to uděláme naopak." Rose dělala, že přemýšlí.
,,Myslím, že tu první možnost." Dimitri se tomu hrdelně zasmál.
,,Dobře." Řekne a oba dva se vydali k autu.

Benův Po.

Ben šel na horu do kanceláře Mazura, měl mu předat složky těch, kteří se dostali do výběru, bez ohledu na to jestli zítra někdo změní názor.
,,Pane Mazure, mohu?" zeptal se, když zaklepal a nakouknul dovnitř.
,,Jistě." Ben tedy dveře otevřel pořádně a vešel do místnosti, šel k jeho stolu a předal mu složky. Mazur okamžitě jednou podruhé začal listovat, až našel tu, kterou hledal.
,,Jistě že je mezi nimi." Řekne a naštvaně švihne složkou o zem. Ben ji zvedl a otevřel ji. Hned na první stránce byl obrázek Rose.
,,Pane, jestli mohu něco říct…" jelikož mu Mazur nic neřekl pokračoval ,,Když nechcete, aby byla ve vaší ochrance, tak proč jste ji dovolil přijít na test." Zeptá se a složku mu dá na stůl.
,, Protože bude lepší, když bude pracovat pro mě, a ne pro Yakuzu… Vlastně jsem tak trochu doufal, že si to rozmyslí, nebo že testem neprojde. Ale co jsem si namlouval, vycvičili ji pro zabíjení."
,,Proč pracovala pro Yakuzu, já myslel, že je to vaše dcera."
,,Ano, kdysi možná. Bylo ji teprve pět, když jsem ji a její matku vzal do Japonka. V Tokiu jsem vyřizoval některé záležitosti, v tu dobu jsem pracoval ještě pro otce. Moji ženu zabili, myslel jsem, že zabili i Rose, ale místo toho nastražili tak věrohodnou figurínu. Doktoři pitvu neudělali, takže jsem ji pohřbil společně s její matkou. Rose našla Yakuza a zařadila do jejich zabijáckého programu. Když bylo Rose kolem patnácti a ona byla poprvé zaznamenána v Podsvětí, tak mi počítač nahlásil shodu. Po nějaké době jsem ji našel. Když tu byla poprvé se svým parťákem a nabourali se mi do systému tak jsem ji nepoznal. Až po tom útoku." Vysvětlil mu Mazur. Ben byl jeden ze šťastných lidí, který Mazur plně důvěřoval. Kdyby k této skupině nepatřil, rozhodně by mu to neřekl.
,,Tahle žena na fotce, sice je mi podobná, ale moje dcera to není. Ta zemřela v den, kdy zemřela moje manželka. Yakuza ji zkazila, nezná nic jiného než je smrt. Vždyť už mi ani neříká otče, pro ni je otcem Ayumu. Dokonce má i Japonské jméno."
,,Pane jediná vaše věta, a Ame může být s programu vyřazena."
,,Rosemarie." Křikne Mazur a uhodil ,,Jmenuje se Rose. Takhle jsme pojmenovali… A ne, nebudu měnit svoje rozhodnutí. Dovolil jsem ji, aby udělala ten test, svoje rozhodnutí nezměním." Řekne, poté vytáhne cigaretu, zapálí ji a dlouze z ní popotáhne. ,,Děkuji Ben, můžete jít." Řekne, bez jenom přikývl a odešel z jeho kanceláře.


Když Rose a Dimitri dojeli z restaurace, dopřáli si trochu odpočinku a společně se lehli do postele, zapnuli si notebook a podívali se na film. Pustili si Království nebeské, byl to pěkný film.
Pinterest: Nuggwifee☽ ☼☾:

Rychle se stmívalo a venku začalo sněžit, takže to znamenalo, že v pokoji začínala být zima.
,,Asi zítra něco řeknu bytnému, už je dost zima na to aby se topilo. S takovou budeme přespávat u tebe." Řekne Dimitri a oba dva přikryje oba dva dekou.
,,Myslím, že u nás to nebude o moc lepší." Odpoví Rose, vzala do ruky Dimitriovu knihu a chystala se pokračovat ve čtení.
,,No vidíš, na to jsem se tě chtěl zeptat… Co jsi dělala s mojí knihou?"
,,Co asi, četla."
,,Se divím, vždycky ses mi smála za to, že je čtu, a najednou je čteš taky?"
,,To je pravda… i když už u první kapitolky jsem věděla, jak to dopadne, tak i přesto… No prostě jsi mi chyběl." Řekne na rovinu, zaklapla knihu a vyhoupla se na něj. ,,Vlastně jsem si ani nezkontrolovala, jestli jsi dorazil v pořádku."
,,Tak si mě zkontroluj." Řekne Dimitri zákeřně. Rose to pobavilo a začala mu pomalu rozepínat jeho černou košili a pokaždé když odhalila kousek kůže, políbila ho. Rose zasypala jeho břišní svaly polibky, poté odhalila další kousek kůže. Když odhalila jeho už naběhlý úd, tak se zasmála. Rose jeho penis vzala do úst a zpracovávala ho, než Dimitri nevyvrcholil. Jakmile se tak stalo, Dimitri okamžitě prohodil jejich strany a Rose svými rty v jejím klíně dohnal k vrcholu a přinutil ji křičet rozkoší.
Oba dva se zbavili zbytky oblečení, které měli na sobě a poté slynuli v jedno. Dimitri ji hnětl prsa a zároveň do ní přirážel. Oba dva sténali slastí.

Hned pár minut poté co oba společně vyvrcholili, někdo velmi hlasitě a rozzuřeně zabouchal na dveře.
,,Hej vy tam, trochu to ztlumte. Ne každému je to příjemný." A znovu se ozvalo bušení. ,, Slyšíte? Lidé si ztěžují."
Dimitri vstal z postele. ,,Ne Dimitri, nikam nechoď, nech ho vyřvat a on poté odejde."
,,To je bytnej." Řekne a nasadí si spodní prádlo. ,,Ten tu hubu jenom tak nezavře." Řekne a jde ke dveřím. Otevře je tehdy, když bytný znovu bušil na dveře.
Bytnej trocho znejistil, když spatřil Dimitriovo tělo. ,,My se ztišíme, až se nebudeme muset navzájem zahřívat. Zatopte a my budeme zticha… I když i to nezaručím… A teď vypadněte." Řekne hrozivým hlubokým hlasem, který používá pouze v práci. Bytný bez toho aniž by něco řekl okamžitě zmizel.
Když Dimitri zabouchl dveře a otočil se k posteli a spatřil Rose, která se dusila smíchy.
,,Chudák chlap, musel si nadělat do kalhot."
,,Jeho problém."

Po tom problému s bytným si udělali večeři a následně se společně vysprchovali. A jelikož další den nepotřebovali brzy vstávat tak ještě několik hodin věnovali pozornost tomu druhému něžnostmi.

Rose další den stála v tělocvičně společně s ostatními, kteří čekali, až přijdou jejich hlavní instruktoři.
Ben, Dimitri a Alberta přišli asi pět minut poté.
,,Takže, doufám že znáte svoje rozhodnutí. Budu vás jmenovat a vy mi řeknete, jestli tu zůstáváte nebo odcházíte." Ben postupně vyjmenovával jména, nebyl nikdo, kdo by řekl ne. Všichni se rozhodli, chtěli zůstat.
,,Dobrá. Každému z vás bude přidělen váš úbor do tělocvičny a do služby, dostanete zbraně a náboje do nich. Pokud máte někdo vaši speciální zbraň, nahlaste to a podle toho se vám zařídíme."

Alberta si každého postupně volala a každý dostal svoji krabici.
,,Od zítřka budete každý používat stejnou šatnu. Jsou tam skříňky s vašimi jmény, jsou na zámek. Při skončení vašeho tréninku, dáte zbraně, které jsme vám dali, do ní a zamknete je. Je vám to jasné?" zvýší hlas.
,,Ano pane, ano." Řeknou sborově.


,,Dobrá. Váš trénink právě začíná…"


Pokračování příště...
Prosím o komentáře :D :D :D

Komentáře

Mohlo by Vás taky zajímat

Obyčejní Neobyčejní 17. Kapitola-Tohle je můj život, můj domov moje všechno

  Omlouvám se, že mi to tak dlouho trvalo, ale všechno má svůj čas. Stejně jako čas potřebovala tato kapitolka. 

Obyčejní Neobyčejní 2. část- 1.Kapitola

AIDEN

Obyčejní Neobyčejní 1. Kapitola

  Tuhle povídku mám v hlavě už strašně dlouho, dokonce ji mám i napsanou na papíře, ale jen na papíře. 3x přepisovanou a několikrát i zapomenutou. Teď jsem se ale odhodlala, a řekla si, že je zase čas se zamilovat do ,,ruského BOHA Belikova" - zase Zatím berte úvodní obrázek jako provizorní- děkuji  Tak snad si tuto povídku užijete.  Další FanFikce na téma VA je tu.