,Jde o mou minulost Dimitri." Řeknu
,,Nerozumím. Co se stalo v minulosti." Zeptal se mě a já měla těžké srdce to odpovědět.
,,Když jsem byla proměněna, v roce 1801, tak nás bylo mnoho. Nikdo nás nehonil, a zabít nás bylo tehdejšími zbraněmi velice obtížné." Řeknu a otřu si ještě neztečenou slzu. ,,V té době, měli tolik vojenských jednotek, že dalšího člena nepotřebovali. Proto ze mě udělali voluptatem, v překladu to slovo znamená potěšení. Byla jsem žena pro potěšení." Řeknu mu, a viděla jsem mu na očích šok, a to veliký. Něco takového nečekal.
Skončili jsme u něj v pokoji, nejdříve jsme se na sebe jenom dívali. Dimitri právě zpracovával informace, které ode mě dostal.
,,Každodenně ke mně přicházelo spousta mužů, nejdříve jsem se jim bránila, a proto jsem byla tak žádaná. Byla jsem nová, a jim se líbilo, když byli holky ještě živý." Začala jsem znovu vyprávět
,,Po několika měsících jsem se přestala bránit, a tak to šlo i několik let. Přesně řečeno 100 let.
Jakmile jsem dosáhla 100 let, tak se o mě začali zajímat Immortui ve vyšších postavení, až jsem se jednoho dne setkala s Nikolajem. On byl jediný, kdo se mnou nespal, když se semnou sešel.
Začali jsme se scházet častěji, ale nikdy si nevyžádal moje služby voluptatem, byl jiný než všichni ostatní. Byl zdvořilý, milý, nádherný, upřímný a tak dále. To on mi ukázal krásu domu kde jsem byla celých 100 let zavřená, bral mě do knihovny do zahrady. Čas s ním jsem si velice užívala a pokaždé když naše společná chvíle musela skončit, protože si mě vyžádal jiný Immortui, tak to pro mě bylo utrpení.
Postupně jsem se do něj zamilovala a on se zamiloval do mě. On byl jediný, s kterým jsem si milování užívala. Vzali jsme se a užívali života, ale potom na mě otestovali jednu látku, která mi zrychlila metabolizmus, a můj tep srdce byl takový, jaký měl být u člověka, fungovala jsem jako člověk, ale zároveň jsem člověkem nebyla.
V té krátké chvilce, co látka účinkovala, jsem otěhotněla a za devět měsíců jsem porodila zdravého syna.
Byl výjimečný, jediné dítě, které se narodilo dvěma Immortui.
Jenom že aby náš syn mohl růst, tak potřeboval dostávat každý rok dávky se stejnou látkou, co já dostala při otěhotnění.
Jenom že to nebylo tak snadné, Léku, tak jsme mu začali říkat, bylo velice málo. Bojovalo se o něj.
Muž který ten Lék vytvořil, se zabil jenom několik dní po té co jsem porodila, a jeho žena byla popravena. Žena se jmenovala Ashira, byla to moje nejbližší přítelkyně. To díky ní jsem tenkrát získala moc a 12 lahviček Léku."
Dimitri mě celou dobu neustále poslouchal a přijímal každé slovo, které jsem vyřkla z úst.
,,Ale jak ten příběh souvisí s tím polibkem." Zeptá se mě, a já v hlavě zpracovávala odpověď.
,,Každý muž, který mě políbil, mě následně využil v posteli. Poslední muž co mě políbil jako ty, před chvíli, byl Nikolaj. U něj jsem věděla, že mě miluje a že by mi nikdy neublížil, ale u tebe, si nejsem jistá, jestli ti mohu věřit a já bych ti chtěla věřit." řeknu
,,Kdy byly naposledy využity tvoje služby voluptatem." Zeptal se mě a mě bodlo u srdce, protože jsem nechtěla, aby to věděl. ,,No tak kdy." Řekne a zvýší hlas.
Mě z koutka oka stekla slza na tvář.
,,Na srazu rady, před několika dny." Řeknu tichým hlase a při tom jsem si setřela slzu. Rychle si stoupnu a přejdu ke dveřím, když jsem se na něj ohlédla, tak jsem spatřila, jak Dimitri sedí na posteli a hlavu má ve svých dlaních. ,,Mrzí mě to Dimitri." Řeknu otevřu dveře a ojedu ze jeho pokoje…
Pokračování příště...
Prosím o komenty :D :D :D
Komentáře
Okomentovat