Přeskočit na hlavní obsah

Nájemný vrah: 21. Kapitola




Jelikož jsem semka nepravidelně vkládala povídky, tak jsem se rozhodla vám udělat radost.

Jste zvědaví jak to s Dimitri dopadne?





Rose dorazila do jeho bytu asi 45 minut poté, co ji Dimitri volal, od té doby od něj nemá žádné zprávy.
Neodvážila se telefonovat během řízení, a proto byla velice vystrašená. Bála se, že ho najde v jeho bytě mrtvého, její noční můra.
Rose vyběhla po schodech do třetího patra, ani se neobtěžovala klepat, prostě otevřela dveře a vstoupila do jeho stejně malého, bytu jako měla sama Rose.
Mířil na ni zbraní, ale jakmile uviděl její tvář, zbraň okamžitě sklopil a odložil vedle sebe.
,,Pane bože. Dimitri." Řekne Rose.
Dimitri seděl na malé pohovce, která byla zakrvácená, stejně tak i on sám. Kolem sebe měl zakrvácené gázy a nástroje, kterým se nejspíše něco pokoušel vytáhnout z jeho silně krvácející rány. Ta byla na pravé straně, pod jeho prsem.


Rose se k němu okamžitě rozběhla.
,,Roza. Ty jsi přišla."
,,Buď zticha, musíš šetřit síly." Řekne a začne rychle pracovat. Nejdříve si ze své lékárničky vytáhla dvě rukavice, a co nejrychleji si je nasadila.
,,Kulka proletěla skrz, myslím, že nezasáhla nic důležitého." Řekne ji Dimitri, i přes Rozin zákaz mluvení.
,,Silně krvácíš, zasáhla ti nějakou tepnu, je jenom zázrak, že jsi už nevykrvácel." Řekne Rose ,,Pořádně se nadechni, tohle bude bolet." Dimitri ji poslechl, ale než stačil něco namítnou, Rose strčila dva prsty do rány.

Dimitri bolestně popadal dech.
,,Dimitri, poslouchej, máš zasaženou tepnu, která ti silně krvácí, musím ti tu ránu více otevřít, abych se k ní dostala a mohla ji zašít. Je to ale hrozně riskantní, jsme v nesterilizovaném pokoji, je 100% šance, že do rány chytneš infekci. Nejlepší by bylo, kdybychom tě převezli do nemocnice."

,,Do nemocnice ne… tam každé střelné zranění musí hlásit na policii… kdyby zjistili moji totožnost… a přišli na to, že pracuji pro Zmeju… tak ho zavřou. Už tak nám policie dýchá na krky." Řekne a během toho bolestně sténal.
,,Dimitri já nechci riskovat tvůj život, kvůli Zmojovi." Řekne Rose a během toho ji po tváři steče jedna slza.
,,Musíš." Řekne, Dimitri z posledních sil nadzvedl ruku a vzal Rose za bradu. ,,Jsi neskutečně nádherná Rozo… a já jsem se do tebe bezvýhradně a nenapravitelně zamiloval." Řekne


Rose na něj hleděla jako opařená. Řekl právě, že se do ni zamiloval? Nevěřila vlastním uším. Vážně to řekl?
,,Roza, prosím neber mě do nemocnice, udělej to tady." Řekne Dimitri, který byl plně rozhodnutý, přijmout muka bolesti, která ho čekala.
,,Dám ti morfium, ale stejně ucítíš bolest, zatím si přidržuj ránu. Musím se na to připravit." Řekne a Dimitri ji poslechne.


V první řadě si Rose stáhla vlasy do drdolu a zajistila, že ji vlasy nebudou během toho lézt do očí. Dále si vše připravila, a aby Dimitrimu už ulevila trochu od bolesti, tak mu píchla morfin.
Než všechno začalo, tak si Rose pořádně vydrhla ruce, aby aspoň trochu zamezila infekci.

Když si Rose prohlížela vybavení, které tu měla k dispozici, tak si moc dobře uvědomovala, že to není ani zdaleka všechno co potřebovala.

Musela si zařídit více věcí, jenom že do té doby než ji potřebné vybavení přivezou, tak Dimitri zemře na vykrvácení.
,,Dimitri, začnu ano?" oznámí mu, on jenom přikývl.

Když Rose rozřezávala kůži sterilizovaným skalpelem, tak Dimitri vykřikl bolestí.

V dalších okamžicích Dimitri ztratil vědomí, a na to Rose čekala. Jednala rychle a přesně. Jakmile našla roztrženou tepnu tak se dala do práce.


Za deset minut s tím byla hotová, tepna byla zašitá a už nic nekrvácelo. Následně mu vydezinfikovala ránu a zašila.
Rose Dimitriho uložila do postele a udělala mu pohodlí, nyní se mohla jenom modlit, aby se z toho probudil.
blood
Během hodiny, co byl Dimitri po domácí operaci, ji jeden dotyčný přivezl několik litrů krve nula negativní, a několik litrů vnitro žilní výživy.
,,A kde jsou ta antibiotika." Řekne Rose vyděšeně, když se dívala, co jí předal.
Chlápek jenom pokrčil rameny, vzal od ní prachy a zmizel. Na nic nečekala, okamžitě vyběhla k němu do bytu.

:


Rose mu náhradní krev okamžitě napíchla do žíly, stejně jako vnitrožilní výživu.

Jeho stav se postupem času pomalu zlepšoval, jenom že Rose dělala starost vysoká horečka, kterou dostal, zrovna v tu dobu, kdy si myslela, že z nejhoršího je venku. Mýlila se, to nejhorší ho teprve čeká.

Dimitri měl několik dní horečky, Rose se mu je pokoušela srazit aspoň trochu, studenými obklady. Jenom že to nepomáhalo, rána byla zhnisaná a nesla všechny symptomy infekce.

Dimitri potřeboval antibiotika, jestli se z toho má dostat...

Pokračování příště...
Prosím o komenty :D :D :D jestli by to bylo možné, tak více než jenom jeden :D, Děkuji :D

Komentáře

Mohlo by Vás taky zajímat

Obyčejní Neobyčejní 17. Kapitola-Tohle je můj život, můj domov moje všechno

  Omlouvám se, že mi to tak dlouho trvalo, ale všechno má svůj čas. Stejně jako čas potřebovala tato kapitolka. 

Obyčejní Neobyčejní 2. část- 1.Kapitola

AIDEN

Obyčejní Neobyčejní 1. Kapitola

  Tuhle povídku mám v hlavě už strašně dlouho, dokonce ji mám i napsanou na papíře, ale jen na papíře. 3x přepisovanou a několikrát i zapomenutou. Teď jsem se ale odhodlala, a řekla si, že je zase čas se zamilovat do ,,ruského BOHA Belikova" - zase Zatím berte úvodní obrázek jako provizorní- děkuji  Tak snad si tuto povídku užijete.  Další FanFikce na téma VA je tu.