Přeskočit na hlavní obsah

Nájemný vrah: 19. Kapitola






Dimitri se ráno probudil brzy, dříve než Rose a trochu ho šokovalo, když zjistil, jak oba dva leží.
Rose ležela na zádech a Dimitri ležel na břiše. Dimitri objímal Rose kolem hrudníku a hlavu měl zabořenou do jejího záhybu krku. Každým nádechem cítil její vůni.
Nechtělo se mu od ní oddělit, a užíval si tu chvíli, kdy s ní může být v takové blízkosti.
Ani ne po několika minutách co se Dimitri probudil, Rose vycítila jeho pohled a procitla ze spánku.

Rose cítila, jak ji Dimitri jednou rukou objímá a tu druhou ruku má v jejích vlasech.
Rose otočila hlavu na stranu a střetla se s Dimitriovím pohledem, byl plný něhy.
Obličeje měli od sebe jenom několik centimetrů, stačilo jenom kousek a dotýkali by se obličeji navzájem.
Dimitri ten kousek překonal a přitiskl teplá ústa na ty její. Polibek to byl něžný plný touhy a vášně. Levou ruku dal na její tvář a polib prohloubil. Rose mu jeho polibky bez jakékoliv zábrany opětovávala.
Rose pootevřela trochu svá ústa, Dimitri toho využil a jazykem ji vnikl do úst. Dimiriův jazyk se třel o ten Rozin a vzájemně se doplňovali.

Oba dva by pokračovali dále, kdyby se nerozezvonil Dimitriův mobil. Nejdříve ho oba dva ignorovali a pokračovali v líbání, ale ten kdo byl na druhém konci hovoru, byl velice vytrvalý.
,,Měl by jsi to vzít. Třeba je to Mazur." Řekne Rose při polibku. Dimitri, ale nic neřekla a jednou rukou mezitím vklouzl pod Rozino tričko.

Zvonění telefonu, ale neustávala a pokaždé když se vyplo začalo od znovu.
Dimitri se neochotně odtrhnul od Roziných sladkých úst, vstal přešel ke židličce, kde měl přehozené kalhoty, z jedné z kapes vytáhl mobil.
Na displeji bylo jméno. Taša.
,,To si ze mě dělá srandu." Řekne Dimitri rusky, a hned přijal hovor.
,,Belikov."
,,Ahoj Dimko," ozve se Tašin hlas. ,,Vím, že je brzy ráno, ale Mazur má pro tebe práci a potřebuje, abys přijel." Řekne Taša.
,,Dobře, za 45 minut jsem tam." Řekne Dimitri a zavěsí hovor.

Mobil položil na stůl a otočil se čelem k posteli. Rose pořád ležela na svém místě, ale místo na zádech ležela na boku a hlavu měla podepřenou rukou.
,,Budu muset jít, práce volá." Řekne ji, přejde k posteli a posadí se na kraj.
,,Je mi to jasný." Rose si prohrábla jednou rukou vlasy a posadila se. ,,Vypadá to že pořád prší." Podívala se z okna a následně vstala a šla do kuchyně. ,,Chceš udělat kafé a snídani?"
,,Bude mi stačit jenom kafé, děkuji." Řekne Dimitri, Rose na něj otočila a viděla že si zrovna oblíkal kalhoty.
,,Tričko si nech, mám jich ještě několik."
,,Dík." Řekne.
anastacie frank - @paradoks cat, via Flickr:
Jakmile konvice lupla, tak Rose zalila dva hrníčky, jeden s kávou druhou s čajem.
Dimitri se posadil na židličku za stůl, Rose mu podala kávu a sobě čaj.
,,Nevím jak dlouho ta práce, co po mě Mazur chce, bude trvat. Je možné, že klidně několik dní."
,,Rozumím"
,,Jakmile se vrátím, tak něco podnikneme. Pojedeme spolu. Jenom mi dva." Řekne a chytne ji za ruku a usmál se na ni.
Dimitri dopil kafé, oblékl si kožený dlouhý kabát a šel ke dveřím. Rose odemkla a otevřela mu dveře, Dimitri se v půli krku zastavil. Překonal krátkou vzdálenost a přitiskl svá ústa na ty její.
,,Pokusím se vrátit, co nejdříve to půjde." Řekne ji mezi polibky.
,,Nespěchej, a hlavně dávej na sebe pozor, ať se ti nic nestane."
Dimitri ji naposledy políbil a odešel.

Rose sledovala z okna jak Dimitri přebíhá silnic a nastupuje do auta.
Následně Dimitri auto nastartoval a odjel.

Rose po 30 minutách sama opustila svůj byt.
Koupila si jízdenku a jela metrem do kavárny, tam strávila několik hodin. Měla sebou počítač, takže dělala nějakou práci, kterou ji poslali z domu.
O půl jedenácté, zrovna když si objednala horkou čokoládu, se na jejím stole objevil papírek.

Dům Chinatsů
31 patro
18:00
M.

Vzkaz si rychle přečetla a do nejbližšího koše vyhodila.

,,čeká mě práce." Řekne si Rose potichu...


Pokračování příště...
Prosím o komenty :D :D :D

Komentáře

Mohlo by Vás taky zajímat

Obyčejní Neobyčejní 17. Kapitola-Tohle je můj život, můj domov moje všechno

  Omlouvám se, že mi to tak dlouho trvalo, ale všechno má svůj čas. Stejně jako čas potřebovala tato kapitolka. 

Obyčejní Neobyčejní 2. část- 1.Kapitola

AIDEN

Obyčejní Neobyčejní 1. Kapitola

  Tuhle povídku mám v hlavě už strašně dlouho, dokonce ji mám i napsanou na papíře, ale jen na papíře. 3x přepisovanou a několikrát i zapomenutou. Teď jsem se ale odhodlala, a řekla si, že je zase čas se zamilovat do ,,ruského BOHA Belikova" - zase Zatím berte úvodní obrázek jako provizorní- děkuji  Tak snad si tuto povídku užijete.  Další FanFikce na téma VA je tu.