Přeskočit na hlavní obsah

Nájemný vrah: 20. Kapitola 2/2




Bez toho aby ji někdo zahlédnul, se proplížila do šaten tanečnic. Holky co byly uvnitř, okamžitě začali ječet, naštěstí má

Rose dobré uklidňovací techniky.
,,Něco bych od vás potřebovala." Řekne a vytáhne z jedné z kapes peníze. Zabralo to.
O nějakou dobu později, dvě dívky, které měli na sobě šaty, jejichž délka byla sotva po zadek.

Zabralo to, muž, který má být mrtvý, si holky odvádí pryč. Přesně jak chtěla.
Vyšli z klubu zadním vchodem, kde na ně už čekala limuzína s řidičem. Všichni tři nasedli dozadu a během jízdy se olizovali.

Přední část, kde seděl řidič, byla oddělena tenkou stěnou, a na řidiče bylo možno mluvit okénkem v ní, ale jinak na řidiče a spolujezdce nebylo vůbec vidět.
Toho Rose využila a ještě než řidič společně s jeho nákladem vyrazili, si sedla na místo spolujezdce. Vytáhla na řidiče zbraň a přiložila mu ji k břichu.
,,jestli jenom cekneč, provrtám do tebe díru, je ti to jasný?" řekne Rose Rusky s japonským přízvukem.
Řidič přikývl, a opatrně dal ruce na volant.

Poslouchal její příkazy a zavezl je na požadované místo, zatímco muž vzadu si ničeho nevšiml. Auto zastavilo na opuštěném parkovišti, a niž by si muž, který má být zabitý, něčeho všiml, vystoupil společně s dívkami z limuzíny.

,,Bili, kde jsi to sakra zastavil." Vztekal se muž.

Rose vystoupila z auta a vytáhla z pochvy katanu.
,,Tam kam jsem mu poručila." Řekne, muž se okamžitě otočil na Rose a vypadal zděšeně.
I holky, které dostaly peníze, aby ho svedly, nyní vypadaly vyděšeně. Bohužel, Rose nezbilo nic jiného než střelnou zbraň, kterou měla v pravé ruce,dvakrát vystřelila.



Obě dvě dívky dopadly na zem mrtvé.
,, Je jich škoda, původně jsem měla v plánu zabít jenom vás, ale každé zabití musí být bez svědků." Řekne, rychle se otočí směrem k řidiči a znovu vystřelí. ,,A vy nejste výjimka."
Rose si dá zbraň zpět do pouzdra.
,,Hele, jestli jde o ten obchod, tak jsem vám říkal, že za to nemůžu, to zboží někdo ukradl."
,,Mě je jedno co jste udělal, můj úkol je prostý a to. Zabít vás."
Rose si předá katanu do pravé ruky, poté ji chytne i tou druhou, přesně jak se má držet. Poté se trochu přikrčila, a s bojovým pokřikem vystartovala proti muži.
Jeho křik přehlušil ten Rosin, ona jenom sekla a následně ten křik ustal.
Muž se svalil dolů mrtvý s proříznutým hrdlem.
Následně Rose vytáhla mobil a tělo vyfotila, a poslala paní M, se zprávou.

Vše vyřízeno, jak jste požadovala.

Ani ne několik minut po té, co poslala zprávu, Rose přišla odpověď.

Skvělá práce, do 24 hodin čekejte převod peněz.

,,Super." Řekne si potichu Rose, a následně zavolá likvidační službu.
,,Rád tě zase vidím, 47. Nějak dlouho jsi byla neaktivní. Už jsem si říkal kam jsi nám poděla."
,,Eriku." Řekne
Jeho tým se dal do likvidace těl, když skončili, nezanechali po sobě ani kapku krve.
Rose už v ruce měla připravené mince, kterými zaplatila jejich služby.
Mince předala Erikovi.
,,Doufám, že tě brzy uvidím 47." řekne a potom nasedne do jejich auta a společně s nákladem těl a jeho týmem vyjeli.

Rose se do svého bytu dostala, několik minut před pátou hodinnou ranní.
Byla velice vyčerpaná, takže jakmile se odzbrojila, uklidila svoje šaty do kufru, kde měla i svoje věci z Japonska.
Rose se z posledních sil vysprchovala a poté konečně ulehla do postele. Spala dlouho a spala by dále, kdyby ji najednou neprobudil zvonící telefon.


,,Prosím." Řekne a přitom měla pořád zavřené oči.
,,Rose?" ozvalo se. Byl to Dimitriův hlas, ale bylo něco v nepořádku.
,,Dimitri? Co se děje." Rose se okamžitě probudila, protože jakmile uslyšela tón Dimitriho hlasu, tak ji zamrazilo po zádech.
,,Něco se stalo. Potřebuji, abys přijela ke mně domů."Řekne a přitom vydá bolestný sten.
,,Dimitri, co se děje."
,,Překvapili mě, jsem zraněný a sám se ošetřit nezvládnu, prosím tě jenom přijeď." Řekne a z druhého konce se ozvaly bolestné steny.
,,Dobře, jsem na cestě. Prosím tě, jenom vydrž, snaž se udržet vzhůru." Řekne a okamžitě zavěsí.
Rose na nic nečekala, okamžitě vystřelila z postele až uviděla hvězdičky před očima, ale nedbala na to ohled. Rychle se převlékla z pyžama do džínů, trička na ramínka a volného svetříku, který byl na zapínání. Ani se nezabývala zapínáním ho.

Dále vzala potřebné věci, jako třeba lékárničku, i když předpokládala, že tu Dimitri bude mít taky u sebe.
Jakmile měla u sebe vše potřebné, okamžitě nastoupila do auta a vyrazila. Ještě se musela podívat do zpráv, protože ji právě přišla sms, ohledně jeho adresy.

Jakmile si ji přečetla, zadala ji do JPS, a vyrazila na cestu...


Pokračování příště...
Prosím o komenty :D :D :D

Komentáře

Mohlo by Vás taky zajímat

Obyčejní Neobyčejní 17. Kapitola-Tohle je můj život, můj domov moje všechno

  Omlouvám se, že mi to tak dlouho trvalo, ale všechno má svůj čas. Stejně jako čas potřebovala tato kapitolka. 

Obyčejní Neobyčejní 2. část- 1.Kapitola

AIDEN

Obyčejní Neobyčejní 1. Kapitola

  Tuhle povídku mám v hlavě už strašně dlouho, dokonce ji mám i napsanou na papíře, ale jen na papíře. 3x přepisovanou a několikrát i zapomenutou. Teď jsem se ale odhodlala, a řekla si, že je zase čas se zamilovat do ,,ruského BOHA Belikova" - zase Zatím berte úvodní obrázek jako provizorní- děkuji  Tak snad si tuto povídku užijete.  Další FanFikce na téma VA je tu.