Moc se omlouvám, ale nějak nestíhám.
Psala jsem z posledních sil, co mi stačily, je toho na mě o prázdninách nějak moc.
Takže doufám, že se kapitolka bude aspoň trochu líbit.
Rosin klid moc dlouho nevydržel. Po pár hodinách spánku v náručí Dimitriho se vzbudila.
Rose změřila Dimitrimu horečku, ta naštěstí pomalu ustávala, což bylo velice dobré znamení, že antibiotiky začínají fungovat. Rozstřihla obvazy, které měl obvázané kolem hrudi, rána byla neustále zahnisaná, ale místo dalších obvazů, mu na to přiložila velkou gázu a následně zalepila.
Za další dvě hodiny mu dá další dávku. Rose si přesedla na malý gauč, ale oči nezavřela. Nedokázala to, jenom tam tak seděla a pozorovala Dimitriho, po případně jeho změny.
Rose se po nějaké době podívala na digitální hodiny, ty hlásily 5:12. Začínalo být světlo, a Rose perfektně viděla Dimitriovu tvář, byl uvolněný. Kdo by si pomyslel, že tenhle muž, který bezmocně leží na posteli, je zabiják Ruské mafie.
Rose si z opasku, připevněný na jejích riflí vytáhla svoji zbraň, pořád byla nabytá. Místo toho aby ji položila na stůl a vyndala z ní náboje, nechala si ji v ruce. Jako by čekala, že někdo každou chvíli někdo vtrhne do místnosti odhodlaný je všechny pozabíjet.
Jenom že se nic nestalo. V místnosti se nic nepohnulo, vzduch začínal být těžký na dýchání a teplota se začala zvyšovat, byl to důsledkem zavřených oken. Pro lepší pocit jak pro ni tak i pro Dimitriho otevřela dveře na balkon.
Zbraň měla neustále v ruce, když vešla na balkón a nadechla se čerstvého vzduchu.
Město pomalu ožívalo, první lidé byli vzhůru a jeli do práce a nebo se někteří právě vraceli domů.
Rose na balkóně byla asi pětačtyřicet minut, dokud se nevzbudila Tasha.
,,Dobré ráno." Řekne Rose, jakmile vstoupila do místnosti.
,,Dobré, kolik je hodin?"
,,Pár minut po šesté." Rose si zbraň schovala zpět ne své místo. Tasha byla rozespalá, ale oči už nezavřela.
,,Získala jste ty léky?" zeptala se ji. Rose jenom přikývla a ukázala na několik lahviček, které leželi na stole.
,,Za chvíli bych mu měla dát další dávku. Ta první už začala pomalu účinkovat, Dimitriho horečka není už tak vysoká, ale i tam má co dělat."
Rose dala Dimitrimu další dávku antibiotik.
,,Půjdu nakoupit něco na jídlo. Dimitri nemá v ledničce vůbec nic."
,,Dobře. Já tu zůstanu a budu dávat na Dimitriho pozor." Řekne Tasha a chytne ho opět za ruku.
Po dvaceti minutách co Rose odešla do obchodu nakoupit potraviny se Dimitri vzbudil.
,,Dobré ráno Dimko." Řekne Tasha.
,,Rose?" zeptal se a jako by ji hledal vedle sebe, tam kde by měla být.
,,Ne to jsem já. Natasha." Řekne trochu uraženě.
,,Tasho?" zeptal se trochu nevěřícně, a vyprostil ruku z jejího sevření. ,, Kde je Roza." Zeptal se ji.
Tasha sebou trochu trhla, když vyklouzl jejím dlaním a trochu se od ní odtáhl.
,,Rose odešla do obchodu, řekla že jde koupit nějaké jídlo."
,,Dobře. Děkuji že jsi tu byla s Rose přes noc."
,,Nemáš zač. Až přijde Rose, tak budu muset do práce."
,,Co je dneska vůbec za den."
,,Pondělí."
,,Bože, prospal jsem čtyři dny." Dimitri si prohrábl vlasy a promnul bradu.
,,Dimitri, doufám, že jsi nezapomněl na to, že jsme se měli sejít… bohužel ses zranil, takže bychom to měli odložit až na další týden."
,,Asi by to bylo nejlepší… Mohla bys prosím tě, říct Mazurovi že dneska a zítra nepřijdu?" zeptal se ji.
,,Jistě že."
,,Děkuji Tasho, nevím co bych si bez tebe počal." Řekne a usmál se na ni a ona mu úsměv oplatila.
Rose přišla několik minut po jejich konverzaci.
,,Už jsi vzhůru, měl bys ještě spát. Tvoje tělo to potřebuje." Řekne mu Rose, jakmile ho spatřila.
,,Nejsi tu ani minutu a už mi rozkazuješ."
Rose položila nákup na linku a otočila se k jeho posteli.
,,Tasho, dáš si snídani?"
,,I když to zní velice lákavě, tak bohužel ne. Musím do práce." Řekne, následně si sbalí své věci. Rozloučí se s Dimitrim tím, že mu dala pusu na tvář a následně odešla.
Rose se to vůbec nelíbilo, co Tasha udělala, ale nic s tím nemohla děla. Byla ráda, že tu byla, i když políbila Dimitriho na tvář a celou noc ho držela za ruku.
,,Rose, omlouvám se. Nevěděl jsem, že to udělá." Řekne na obranu Dimitri, jelikož viděl její smutné a zároveň rozhněvané oči.
,,To je v pořádku." Řekne a začne vyskládávat nákup na linku.
I když si udržovala bezemocný obličej, tak to Dimitri poznal, poznal to díky jejím očím.
Normální člověk by řekl, že v nich nic nevidí, jenom že Dimitri v nich vidí všechno.
Rose kolem deváté dopoledne začala vařit oběd, Dimitri byl velice zvědavý, co mu připravuje, protože to náramně vonělo.
Mezi tím mu Rose stačila převázat ránu s dát mu další antibiotika a ani se nenadál a oběd byl hotový.
Dimitri byl velice překvapen, že právě Rose dokáže vařit, sice nic ruského, ale jemu chutnalo.
Takhle to bylo až do středy večer, Rose se o něj starala a Dimitri nabíral sílu. Rána se mu velice rychle hojila, což nebylo nic zvláštního, protože antibiotika, která mu Rose co každých několik hodin podávala, obsahovala na víc složku, která způsobovala rychlejší hojení.
Mafie před světem skrývá hodně věcí, kterých by se mohlo hodit, do lékařství.
…
,,Chtěl bych se jít vykoupat Rose." Řekne Dimitri, posadil se a opřel o stěnu, podíval se ne Rose, která seděla na pohovce a četla si svoji knihu.
,,Zvládneš to sám, nebo ti mám asistovat."
Dimitri se nad tou představou usmál.
,,Jak budeš chtít. Mě by to osobně vůbec nevadilo." Řekne a při tom se uličnicky usmíval a Rose zase zčervenala a pro jistotu si zakryla obličej knížkou.
Jakmile se trochu uklidnila a srdce ji už tolik nebušilo překvapením, tak knížku odložila na stůl, vstala a pomohla Dimitrimu na nohy.
Možná by to zvládnul sám, ale Rose nechtěla nic riskovat, pořád byl zesláblý, i když jeho rána byla skoro zcela zacelena.
Pomohla mu z oblečení, ale spodní prádlo nechala na něm, jakmile byla přesvědčena, že už všechno zvládne sám, tak ho v koupelně nechala samotného.
Dimitri za půl hodiny vyšel z koupelny, měl mokrou hlavu, tvář oholenou a krásně voněl.
,,Konečně se cítím jako muž." Řekne a usměje.
Rose mu mezitím co on byl v koupelně, vyměnila prostěradla, a dala tam nové čistě voňavé.
,,Děkuji Rozo." Řekne a vyčerpaně se svalí do postele. ,,A když si to tak krásně převlékla, tak si pojď lehnout za mnou, stejně je už pozdě a nechci, aby ses mačka na tom gauči, místa je tu hromada."
Rose ani neváhala , stejně jako Dimitri se Rose osprchovala a následně, v jednom z Dimitriových triček vklouzla za ním do postele…
Pokračování příště...
Prosím o komenty...
(Byla bych velice ráda kdyby tu byl více jak jeden komentář, velice by mě potešily. Když totiž napíšete komentář ke článku, nebo-li v tomto případu povídce, autora to velice potěší, aspoň ví, že nepíše nic do prázdna.
Ale to bych po vás chtěla asi hodně.)
Komentáře
Okomentovat