Přeskočit na hlavní obsah

Nájemní vrazi: 26. Kapitola


A máme tu další kapitolku. Doufám, že jsi ji užijete. :)




,,Kdy mu to hodláš říct?"
,,Brzo."
,,Proč ne hned…Dimitri by si to zasloužil."
,,já vím… on nejvíce, ale nejdříve zajdu k doktorovi, abych se ujistila, že je to pravda."
,,Myslíš jako, že by ten těhotenský test, které sis dělala dvakrát, byl omyl?"
,,Ano… přesně… mohla bych si půjčit auto?"

Oba dva seděli dole v kuchyni a dopíjeli čaj. Dimitri byl zrovna ve sprše po ranním cvičení.
,,jo… ale jakmile se vrátíš, řekneš mu to, jasný? Nebo to udělám za tebe."
,,Dobře… pokud mu tedy bude co říkat."
,,Co mi bude říkat." Zeptal se Dimitri, který se najednou objevil v kuchyni jenom v ručníku kolem pasu a druhým ručníkem na hlavě.
,,Nic… a proboha, běž se převléct."
,,Večer jsem ti nahý nevadil." Řekne, došel k ní a políbil ji na rty.
,,Jo, ale včera jsme neměli diváky." Rose se zpoza řas podívala na Johna, které hned uhnul pohledem.

,,Budu muset jít na chvilku do města…"
,,máj jet s tebou?" zeptal se ji Dimitri okamžitě, Rose chvilku dělala že přemýšlí, ale nakonec jenom zavrtěla hlavou.
,,To je v pořádku… zvládnu to, jenom si něco zařídím a hned jsem doma."
,,jak dlouho ti to bude trvat."
,,netuším… asi pár hodin."
Dimitri o ni měl strach, a Rose se mu ani nedivila. Venku se potuluje zabijácká komanda, která by ji rádi zabili pro peníze.
,,Dávej prosím na sebe pozor."
,,Neboj se, budu."

Rose čekala v čekárně plných těhulek, málem tam zešílela. Sestra ji vzala krev a teď se jenom čekalo na výsledky.
,,paní Volková… pojďte si." Řekne sestřička a Rose chvilku trvalo, než si uvědomila že to byla na ni. Přeci jenom nové příjmení…

,,Tak paní Volková, mám pro vás dobru zprávu. Krevní testy ukázaly, že jste opravdu těhotná, už deset týdnů. Gratuluji, maminko." Řekne ji doktorka. Rose nevěděla co na to říct, pane bože, to byla ta nejhezčí zpráva, kterou za posledních několik týdnů slyšela.

Doktorka ji ještě udělala ultrazvuk, na kterém miminko bylo už krásně vidět. Byla v druhém měsíci těhotenství, takže ji vystavila těhotenskou průkazku a řekla, kdy má přijít na další prohlídku. Ta ji čekala až za měsíc.

Když Rose jela zpátky do prozatímního domova, přemýšlela, jak to bude dál. Oba dva jsou na útěku, ale přeci nemůžou utíkat do nekonečna, už jenom z důvodu jejich nenarozeného dítěte. V tu chvíli ji přepadl mateřský instinkt a za každou cenu se rozhodla dítě ochránit.

Autem zaparkovala v garáži a opatrně a pomalu vystoupila z auta. Celou dobu přemýšlela jak to má Dimitrimu říct, jak ho správně připravit na překvapení.
Avšak když procházela domem, Dimitriho nenašla. Jenom Johna.
,,Kde je Dimitri." Zeptala se ho, když John vzhlédl od zbraně, kterou právě rozebíral kousek po kousku a čistil.

,,Někdo mu zavolal, mají se sejít ve městě, půjčil si druhé auto."
,,A kdy odjel."
,,Jenom chvilku po tobě."
,,A neříkal, kdy si vrátí?"
,,Ne… odešel tak rychle jako ty… mimochodem jak bylo u doktora."

,,jsem těhotná…" řekne nakonec Rose a John se usmál, potom mu ale úsměv rychle z tváře vyprchal, když uviděl její smutné oči.
,,Necháš si ho, že ano… to dítě."
,,Jistě že ano… jen je to trochu v nevhodnou dobu… oba dva jsme na útěku, ale co to malé, ponese následky z chyb, které jsme mi udělali."
,,Neponese… všechno se do té doby uklidní… uvidíš." Řekne, vstane od stolu a šel přímo k ní ji obejmout. ,,Všechno bude v pořádku uvidíš."

John to ale zakřikl. Po půl hodině bylo slyšet jak v garáži zaparkovalo auto a Dimitri se objevil jenom necelých třicet vteřin poté.

,,Musíme okamžitě zmizet." Řekl hned jakmile spatřil Rose.
,,Cože? Proč?"
,,Zjistili kde jsme, nevím, jak to udělali, ale viděl jsem je ve městě, byli mi v patách… snad jsem se jim ztratil."
,,Víš jistě, že to byli oni?" zeptala se ho a vstala z gauče, kde právě odpočívala.
,,Jo, viděl jsem Gogola, velel tomu."

,,A do prdele." Řekne zároveň s Johnem.
,,Jo… tak nějak… musíme okamžitě z města… jinak je po nás."

Oba dva byli sbaleni za necelých pět minut. Ani jeden toho moc neměli.
Jediné co jim zabralo více času, byli zbraně. Všechny museli zkontrolovat a zabalit.

,,Vezměte si moje auto." Řekne jim John a podal jim klíče.
,,Johne… měl bys jet s námi."
,,Nemohu… tenhle dům je to poslední co mi po Helen zbylo… nemohu ho opustit."
,,Johne víš, že pokud zjistí, že jsi nám pomohl, tak tě zabijí."
,,Věděl jsem, co se stane. když vás pustím do domu… kdybych neznal následky, nepouštěl bych vás… a teď jeďte… nemáte moc času."

Dimitri dal všechny věci do auta a rozloučil se s Johnem.
,,Jeďte opatrně, a dávej mi na to auto pozor, budu ho chtít zpět, prosím v opravitelném stavu." Oba dva se tomu zasmáli, přeci jenom, to auto už něco málo zažilo. Už teď bylo z poloviny z náhradních dílů.
,,Děkujeme ti Johne, za všechno."
Ještě než Rose stačila nasednout do auta. John ji zadržel, tím, že ji chytl za ruku a otočil ji k sobě.
,,Rose… řekni mu to… zaslouží si znát pravdu." Řekne a naposledy ji objal. ,,Rád jsem tě poznal."
,,Já tebe taky Johne a neboj, povím mu to, jen na to není správná doba."
,,Je, jen si to nechceš přiznat."

Oba se od sebe následně odtáhli a Rose nastoupila do auta. John se ještě sklonil na jejich
úroveň hlav.
,,Jeďte opatrně." Řekne a následně Dimitri vyjel z garáže a najel na silnici.

Dimitri jel co nejrychleji mohl, tak aby neupoutal oči policistů, ale tak aby zase nejel příliš pomalu.

,,kdo, tě varoval Dimitri."
,,Byl to Ben." Řekl, najel na dálnici, kde zařadil na šestku a jeli po téměř prázdné dálnici. ,,Podal mi několik málo informací. Někdo zabil téměř všechny Zmejovi strážce. Mazur je hodně zoufalý, začal pít a je v ještě horší náladě než kdy byl. Tomu zabijákovi se podařilo dostat Daniela a Sofii. Mazur nechal Innu převést někam do Evropy s posledními loajálními strážci. Pré s nimi ztratil kontakt."

,,Myslí si, že to já jsem zabila jeho děti."
,,Ano… alkohol mu zamlžil zrak a je ještě nebezpečnější než kdy byl. Podle Bena úplně vypnul, je bez emocí a po dlouhé době se zase utrhl ze řetězu a zabíjí, každého kdo se mu nelíbí."
,,Pane bože… za to můžu já… kdybych Sonyu nezabila, všechno by bylo jinak."
,,Ne, ne…" začne Dimitri a pravou rukou ji zajel ze strany do vlasů, tak že ji odhalil levou část krku. ,,Rose… není to tvoje vina."
,,Ale, měla jsem vzdorovat, za to že je Sonya mrtvá můžu já."
,,Roza… to není pravda… to my jsme přijeli pozdě, měl jsem za Zmejovu rodinu zodpovědnost, ale selhal jsem. Ty za to nemůžeš, jediný kdo za to může je Amanda. To ona je zabila Sonyu, ne ty."

Rose na něj otočila s uplakanýma očima.
,,Roza…" řekne a přitáhl si ji k sobě. ,,Oba dva to nějak zvládneme, uvidíš."
,,Tři." Řekne najednou Rose a Dimitriho vyvedla z míry.
,,Co prosím."
,,Všichni tři."
,,Počkat…"

,,Jsem těhotná Dimitri, čekám naše dítě."


Všem přeji krásné prázdiny a pěkné dovolené.

Komentáře

Mohlo by Vás taky zajímat

Obyčejní Neobyčejní 17. Kapitola-Tohle je můj život, můj domov moje všechno

  Omlouvám se, že mi to tak dlouho trvalo, ale všechno má svůj čas. Stejně jako čas potřebovala tato kapitolka. 

Obyčejní Neobyčejní 2. část- 1.Kapitola

AIDEN

Obyčejní Neobyčejní 1. Kapitola

  Tuhle povídku mám v hlavě už strašně dlouho, dokonce ji mám i napsanou na papíře, ale jen na papíře. 3x přepisovanou a několikrát i zapomenutou. Teď jsem se ale odhodlala, a řekla si, že je zase čas se zamilovat do ,,ruského BOHA Belikova" - zase Zatím berte úvodní obrázek jako provizorní- děkuji  Tak snad si tuto povídku užijete.  Další FanFikce na téma VA je tu.